Walter Scott

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Scott
Sir Walter Scott - Raeburn.jpg
Raeburnův portrét Waltera Scotta
Narození 15. srpna 1771
Edinburgh, Skotsko, Velká BritánieGBR Velká Británie
Úmrtí 21. září 1832
Abbotsford, Skotsko, Velká BritánieGBR Velká Británie
Povolání básník, prozaik, romanopisec
Národnost Skot
Alma mater Univerzita v Edinburghu
Literární hnutí romantismus
Partnerka Charlotte Carpenter (Charpentier)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Gutenberg.jpg plné textyProjektu Gutenberg
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Sir Walter Scott, 1. baronet (15. srpna 1771, Edinburgh21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na skotsko-anglickém pomezí, kde si velmi oblíbil pohádky a lidovou slovesnost. V roce 1792 absolvoval práva na edinburské univerzitě, stal se právníkem a v letech 1806-1830 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem lordem Byronem, který svým revolučním romantismem do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu.

Začínal jako romantický básník. Již jeho kniha z roku 1805 Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) se stala bestselerem (za 4 roky se prodalo 21 000 výtisků). Vrcholem jeho básnické tvorby je Jezerní panna (The Lady of the Lake) z roku 1810, v níž se panovník zamiluje do skotské horalky.

V roce 1814 vydal anonymně dílo Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or Tis Sixty Years Since), v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnovují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů. V krátkém době vydává díla Guy Mannering (1815), Starožitník (1816), Rob Roy (1817), Ivanhoe (1819) a tři řady románů, kterým dal souhrnný název Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord). První řada obsahuje např. román Černý trpaslík 1816) a Staří smrtelníci (1816), druhá pak vrcholný Scottův román Srdce Edinburghu (1818) a ve třetí jsou zase romány Pověst o Montrosovi (1819) a Nevěsta z Lammermooru (1819). Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal skvělé romány jako je např. Talisman (1825) nebo Kráska z Perthu (1828).

Svým smýšlením byl konzervativec, který přes silné vlivy romantismu realisticky líčil velká historická hnutí a krize feudálního středověku a svým dílem ovlivnil celý literární svět první poloviny 19. století.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Lidové zpěvy skotského pohraničí (1802-1803, Minstrelsy of the Scottish Border) – sebrané skotské balady)
  • Píseň posledního skotského barda (1805, The Lay of the Last Minstrel)
  • Marmion (1808) - popisuje bitvu mezi Angličany a Skoty na Floddenském poli v roce 1513, ve které zvítězili Angličané a byl zabit skotský král Jakub IV. Stuartovec
  • Jezerní paní (1810, The Lady of the Lake) - toto dílo zaznamenalo velký úspěch, avšak Byron se svými poémami Scotta předčil, proto si Walter vybírá nový žánr - historické povídky a romány

Historické romány[editovat | editovat zdroj]

Románové kroniky[editovat | editovat zdroj]

  • Chirurgova dcera (1827, The Surgeon's Daughter)
  • Vdova z Vysočiny (1827, The Highland Widow)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]