Josef Vlastimil Kamarýt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Vlastimil Kamarýt

Josef Vlastimil Kamarýt (20. ledna 1797[1], Velešín19. března 1833, Tábor) byl český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké.

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn ze 13 dětí rolníka a pekaře Kamarýta a byl pokřtěn Josef. Jméno Vlastimil jako druhé přijal až později podle vzoru jiných vlastenců. Studoval na českobudějovickém gymnáziu, seznámil se zde se strakonickým rodákem F. L. Čelakovským (1799–1852) a rodákem z Bavorova Josefem Krasoslavem Chmelenským (18001839)[2]. Tyto mladé vlastence spojoval zejména obdiv k jihočeské lidové písni. Kamarýt potom studoval na filozofii Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; s Čelakovským zde opět měli mnoho společných zájmů a navštěvovali zejména přednášky pokrokového filozofa a teologa Bernarda Bolzana.

Tábor a Klokoty[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení dalších studií - teologie na českobudějovickém biskupském semináři (1820-1824) - byl vysvěcen na kněze. Na přelomu let 18241825 nastoupil jako kaplan v Táboře a brzy byl přeložen na farnost do nedalekých Klokot.

Josef Vlastimil Kamarýt – jako kněz navštěvoval ve své farnosti nemocné cholerou v zimě 1832-1833), sám několikrát onemocněl a po krátké nemoci - velmi mlád - zemřel l9. března 1833.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Překládal, sbíral písně, psal básně (jeho první tištěné vyšly roku 1817); publikoval v tehdejších časopisech (např. v Rozmanitostech, Poutníku slovanském, Čechoslavu, Květech). Jako klokotský farář Kamarýt si stále prohluboval znalosti jazyků (francouzština, angličtina, polština a ruština) a překládal mnohá cizí literární díla, což vzbudilo kladný ohlas u Františka Palackého a jiných předních českých vlastenců.

Kromě Čelakovského si mladý Kamarýt často dopisoval i s dalšími významnými českými spisovateli té doby, např. Josefou Pedálovou.

Z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Básně s milostnou, vlasteneckou a přírodní lyrikou i epikou, ovlivněné lidovými baladami byly zásluhou F. L. Čelakovského vydány roku 1822 v Praze jako „Smíšené básně J. V. Kamarýta“.
Tábor-Park pod Kotnovem (bývalé Staré hřbitovy); náhrobek Josefa Vlastimila Kamarýta
  • 246 sebraných českých církevních písní vydal ve dvou dílech „Českých národních duchovních písní“. Zlomek zamýšleného díla, vydat je i s nápěvy, zůstal zachován v Kancionálu klokotském.
  • Shromážděné lidové písně, výsledek Kamarýtovy činnosti, se staly jedním z Čelakovského inspiračních zdrojů.
  • Soustředil asi 800 citátů tehdejších spisovatelů, mravních průpovídek a přísloví; několikrát vydány a jejich rozšířené vydání pak roku 1897 pod názvem „Pomněnky neb rýmované průpovědi nábožnosti, mravnosti a moudrosti, dárek milé mládeži a mládeže milovníkům“.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Pochován byl v Táboře (na starém hřbitově nedaleko hradu Kotnov). V roce 1867 zde byl odhalen J.V.Kamarýtovi náhrobek. Od roku 1973 je na místě „Starých hřbitovů“ otevřen pro veřejnost „Park pod Kotnovem“ a památný náhrobek J.V.Kamarýta je zde zachován. V čelní desce má mimo jiné též slova věnování : „Od ctitelů řízením studujících vys.škol z Tábora; velkou zásluhu na zbudování této památky měl také mladší bratr – buditel František Dobromil Kamarýt [3] , který také u příležitosti postavení náhrobku vydal „Sebrané světské a duchovní Básně Josefa Vlastimila Kamarýta“ (vyd. Praha, 1867) a jeho životopisný obraz[4].

  • Dobové foto hrobu na starém hřbitově: [1] z archivu Šechtl a Voseček
  • V centru města Velešín nese náměstí jméno významného rodáka;
  • V Táboře nese Kamarýtovo jméno ulice spojující Dobrovského a Kolárovu ulici (poblíž Botanické zahrady), v Českých Budějovicích ulice ve čtvrti Suché Vrbné. Svou ulici má Kamarýt též v Humpolci a Ostravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Ottův slovník naučný, sv.XIII., str.829-831
  • Encyklopedie Diderot 2002/ J.V.Kamarýt
  • Obrozenecký kněz a vlastenec Josef Vlastimil Kamarýt - básník z Klokot / R.Kukačka-Týdeník Palcát, roč. 4, č. 3 (17.01.2007), s. 7
  1. podle nápisu na náhrobku, podle většiny encyklopedických pramenů však 21. ledna 1797
  2. Krasoslav Chmelensk%C3%BD
  3. František Dobromil KAMARÝT (27.ledna 1812 ve Velešíně -30.dubna 1876 v Kaplici), církevní spisovatel, od 1838 kaplan, 1845 děkan a 1866 arcikněz (zástupce biskupa) diecéze českobudějovické
  4. „Josef Vlastimil Kamarýt“ (Antonín František Rybička, Praha – 1867)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]