Zvolenská župa
| Zvolenská župa Zvolenská župa |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Banská Bystrica | |
| Rozloha: | 2 730 km² | |
| Časové pásmo: | +1 | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 133 653 | |
| Hustota zalidnění: | 49,0 ob./km² | |
| Jazyk: | slovenčina | |
| Národnostní složení: | Slováci 84,8%, Maďaři 12,4% a Němci 1,6% | |
| Náboženství: | Římsko-katolicke 65,1 % Evangelické 31,7 % Židovské 2,3 % |
|
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: |  Slovensko |
|
| Druh celku: | župa | |
Zvolenská župa / stolice, Zvolenský komitát (lat. comitatus Zoliensis, Maď. Zoly (vár) megye, nem. Sohler Gespanschaft / komitát Söhl) byl jeden z komitátů, stolic a žup Uherského království.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Zvolenská župa sousedila s Gemerskou, Hontianskou, Liptovskou, Novohradskou, Tekovskou a Turčianskou župou. Dominantní řekou v této župě byl Hron. Území župy, navzdory masivní hornické činnosti, ještě i na konci 19. století z 55 % pokrývaly lesy. Rozloha Zvolenské župy v roce 1910 činila 2 730 km ². V současnosti se pro příslušný region pojmenování Zvolen nepoužívá, region v jihovýchodní části bývalé župy nese název Podpoľaní, zbývající část Pohroní. Území regionu Horehroní, odpovídající území okresu Brezno, bylo součástí Zvolenské a Gemerské župy.
Centrum [editovat]
Administrativním centrem komitátu byl Pustý hrad, od konce 15. století Zvolenský hrad. Župské shromáždění se konávalo ve Zvolenu. V 60. letech 18. století se centrem stolice stala Banská Bystrica.
Dějiny [editovat]
Zvolenské dominium bylo včleněno do Uherského království v druhé polovině 11. století. Součástí dominia byl i Liptov, Orava, Turiec a od poloviny 12. století i severní část Tekova. Území dominia bylo řídce osídlené a hospodářsky málo rozvinuté. Na komitát se přetvořilo na přelomu 12. a 13. století.
V 14. století, při přeměně komitátu na šlechtickou (zemanská) stolici se od Zvolenského komitátu oddělili i Liptovská, Oravská a Turčianska stolice. V letech 1786 - 1790 byla Zvolenská stolice spojena s Turčianskou do Turčiansko-Zvolenské stolice, po smrti císaře Josefa II. se však původní stav obnovil. Nejvýznamnějším městem stolice byla Banská Bystrica s rozvinutým školstvím (katolické a evangelické gymnázia). Významnými městy byly i Zvolen, Brezno a Krupina (od roku 1877 patřící do Hontianske župy). Banská bystrica, Brezno, Krupina, Ľubietová a Zvolen byly svobodnými královskými městy, kde se pravidelně konávaly trhy. V roce 1918 (potvrzeno Trianonská smlouva roce 1920) se Zvolenská župa stala součástí Československa. V roce 1920 pak byl vytvořena v rámci župního zřízení zcela nově územně vymezená Zvolenská župa. Ta byla do praxe uvedena roku 1923 a zrušena ovšem již roku 1927. V roce 1928 bylo župní zřízení na Slovensku opuštěno. Za Slovenského štátu v letech 1940-1945 existovala na části území prvorepublikové Zvolenské župy Pohronská župa. V současnosti je celé území bývalé župy součástí Banskobystrického kraje.
Národnosti [editovat]
Ve Zvolenské stolici převládal slovenský živel i přes rozsáhlou kolonizaci, zejména z německy mluvících zemí. Později se poslovenčila i původně německá města.
Okresy [editovat]
Území stolice sa delilo na dva okresy:
- Horný (Processus superior)
- Dolný (Processus inferior)
Od 19. století se označovali jako Banskobystrický a Zvolenský okres. V roce 1910 se župa dělila na tyto okresy:
Města se zřízeným magistrátem:
V současnosti je území bývalé Zvolenské župy součástí těchto okresů Banskobystrického kraje:
- Banská Bystrica (celý okres)
- Banská Štiavnica (jen obec Kozelník)
- Brezno (kromě obcí od Polomky na východ a obcí Drábsko a Lom nad Rimavicou na jihu)
- Detva (kromě obcí Podkriváň a Látky)
- Zvolen (kromě obcí Dolný a Horný Tisovník, Stará Huta)
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zvolenská župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.
