Rekviem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Rekviem (rozcestník).

Rekviem (lat. Missa pro defunctis nebo Missa defunctorum), česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého.

Tématem mše za zemřelé je modlitba za spásu duše zemřelého. Text mše nebyl zpočátku jednotný a v různých zemích Evropy se lišil. Sjednocení přinesl až Tridentský koncil, který zasedal v letech 15451563. Název rekviem pochází od prvních slov schváleného latinského textu: Requiem aeternam dona eis, Domine.

Rekviem je rovněž název hudebních skladeb, které jsou při příležitosti těchto obřadů prováděny. Vzhledem k dramatičnosti a všeobecné platnosti textu, bývají od minulého století rekviem komponována i čistě pro koncertní účely, aniž by se počítalo s jejich uvedením v chrámu. Bývají často i doplňována neliturgickým a dokonce i nenáboženským textem (např. Válečné requiem Benjamina Brittena).

Liturgický text rekviem[editovat | editovat zdroj]

Requiem Aeternam
Requiem aeternam dona eis, Domine Odpočinutí věčné dejž jim, Pane,
Et lux perpetua luceat eis A světlo věčné ať jim svítí,
Te decet hymnus, Deus, in Sion tobě přísluší chvála, ó Bože, na Sionu
Et tibi reddetur votum in Jerusalem A Tobě se splní slib v Jerusalémě
Exaudi orationem meam Vyslyš modlitbu mou
Ad te omnis caro veniet K Tobě všeliké tělo přichází
Kyrie eleison
Kyrie, eleison Pane, smiluj se
Christe, eleison Kriste, smiluj se,
Kyrie, eleison Pane, smiluj se
Dies Irae
Dies irae, dies illa Onen den, den hněvu
Solvet saeclum in favilla Lkavý zruší čas, dým vzejde tmavý,
Teste David cum Sybilla… (pro celý text viz Dies irae) David, Sibylla tak praví…
Offertorium
Domine Iesu Christe, Rex gloriae Pane Ježíši Kriste, Králi slávy,
Libera animas omnium fidelium defunctorum Vysvoboď duše všech věřících zemřelých
De poenis inferni et de profundo lacu Od útrap pekla a od hluboké propasti,
Libera eas de ore leonis Vysvoboď je z tlamy lví,
Ne absorbeat eas tartarus Aby jich nepohltila pekelná hlubina,
Ne cadant in obscurum Aby neupadly do temnosti,
Sed signifer sanctus Michael Nýbrž ať korouhevník, svatý Michael,
Repraesentet eas in lucem sanctam Uvede je do svatého světla,
Quam olim Abrahae promisisti Které jsi kdysi přislíbil Abrahámovi,
Et semini eius. A semeni jeho.
Hostias
Hostias et preces tibi, Domine, laudis offerimus Na oběti, prosíme, Pane,
Tu suscipe pro animabus illis Které ti za duše služebníků a služebnic tvých přinášíme,
Quarum hodie memoriam facimus Milostivě pohlédni a dej těm,
Fac eas, Domine, de morte transire ad vitam Které jsi obdařil zásluhou víry,
Quam olim Abrahae promisisti I její odplatu,
Et semini eius Skrze Pána našeho, Ježíše Krista.
Sanctus
Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus Deus Sabaoth Svatý, Svatý, Svatý Pán, Bůh zástupů,
Pleni sunt caeli et terra gloria tua Nebe i země plné jsou tvé slávy
Hosanna in excelsis Hosana na výsostech.
Benedictus
Benedictus qui venit in nomine Domini Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně,
Hosanna in excelsis Hosana na výsostech.
Agnus Dei
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem dej jim odpočinutí,
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem dej jim odpočinutí,
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem sempiternam dej jim odpočinutí věčné
Communio
Lux aeterna luceat eis, Domine Světlo věčné ať jim svítí, Pane
Cum sanctis tuis in aeternum Se svatými tvými na věky,
Quia pius es. neboť dobrotivý jsi
Requiem aeternam dona eis, Domine Odpočinutí věčné dej jim, Pane,
Et lux perpetua luceat eis A světlo věčné ať jim svítí,
Cum sanctis tuis in aeternum Se svatými tvými na věky,
Quia pius es. Neboť dobrotivý jsi.

Rekviem v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Po řadu století byl text rekviem zpíván výhradně ve formě gregoriánského chorálu. První dochovanou polyfonní skladbu na toto téma zkomponoval Johannes Ockeghem koncem 15. století. Nicméně závažnost textu i úcta k zemřelým nedovolovala skladatelům při komponování rekviem užívat nějaké kompoziční či instrumentační výstřelky. Např. po celé 16. století skladatelé při komponování užívali techniky cantus firmus, která už v té době působila archaicky.

Odhaduje se, že do dnešních dnů přibližně 2000 skladatelů zkomponovalo více než 3000 skladeb tohoto typu. Velmi podrobný přehled skladeb lze nalézt na requiemsurvey.org.

Skladatelé, zejména od dob romantismu, se vždy nedrží přesně liturgického textu. Některé části bývají vypouštěny a během provádění při obřadu v chrámu jsou pak doplňovány klasickým gregoriánským zpěvem. Některé původně delší sekvence (např. Dies Irae) bývají často děleny na jednotlivá hudební čísla. Naopak, někteří skladatelé si text upravili, aby vyhovoval jejich hudebním myšlenkám a formě (např. Hector Berlioz ve svém Reviem op. 5 neboli Grande Messe des morts), jiní do tradičního textu vložili doplňující části, jak učinil i Antonín Dvořák ve svém Rekviem b-moll, op.89, když použil moteta Pie Jesu. Často je rovněž vkládána modlitba Libera me.

Forma rekviem zaujala i nekatolické skladatele či skladatele, kteří chtěli zkomponovat skladbu k uctění zemřelých na jiný než liturgický text. Tak již v 17. století vznikla např. díla Heinricha Schütze či Michaela Praetoria, která jsou luteránskou obdobou mše za zemřelé. Obdobným dílem je i Německé rekviem op. 45 (Ein deutsches Requiem) Johanna Brahmse na text úryvků z bible Martina Luthera.

Nejznámější rekviem[editovat | editovat zdroj]

Mnoho významných skladatelů ve své tvorbě zahrnuje zhudebnění (latinského či jiného) textu mše za zemřelé. Mezi nejvýznamnějšími jmenujme alespoň několik:

a mnoho dalších.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]