Sofie Podlipská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sofie Podlipská
Sofie Podlipská, portrét od Jana Vilímka
Sofie Podlipská, portrét od Jana Vilímka
Narození 15. května 1833
Rakouské císařství Praha
Úmrtí 17. prosince 1897 (64 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Povolání Spisovatelka, překladatelka
Národnost česká
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofie Podlipská, uváděna též jako Žofie, rozená Rottová, (15. května 1833 Praha17. prosince 1897 Praha) byla česká spisovatelka a překladatelka, sestra Karoliny Světlé.

Život[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
manžel Josef Podlipský
sestra Karolina Světlá
zeť Jaroslav Vrchlický
vnučka Eva Vrchlická
pravnučka Eva Vrchlická mladší

Společně se sestrou byla vychovávána v bohatší pražské rodině stranou od vlasteneckých vlivů. Literární práci a činnosti v ženských spolcích (Minervě, Ochraně opuštěných a zanedbaných dívek v Americkém klubu dam) se začala věnovat až po sňatku s lékařem Josefem Podlipským (1858). Po ovdovění (1867) se veřejně angažovala ještě intenzivněji. Přátelila se s Boženou Němcovou a Jaroslavem Vrchlickým, který se stal manželem její dcery Ludmily.

Přispívala do Osvěty, Světozoru, Květů (Kwětů), Rodinné kroniky, Zlaté Prahy. Redigovala Ženskou bibliotéku a svůj almanach Souzvuk. Překládala z francouzštiny (George Sandová, Eugéne Scribe). Ve svém díle se pokoušela kriticky zobrazit současnou zbohatlickou společnost (Nalžovský, 1878), čerpala z historických témat (Anežka Přemyslovna, 1879; Přemysl Otakar II., 1892–3), líčila probouzející se národní uvědomění patricijských rodin (Osud a nadání, 1872; Peregrinus, 1881 a 1882). Část díla věnovala výchovným tématům (Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst, 1864; Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná., 1897), tvorbě pro děti (pohádka O Palečkovi,1891) či boji za zlepšení společenského postavení žen. Pro přílišné zdůraznění výchovných prvků, nedostatečné prokreslení postav, konstrukci děje směrem k násilně šťastnému řešení či lyricky rozplizlý sloh nenalezlo její dílo významnější odezvy.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Vydané za života:

  • Tři povídky pro milou dorůstající mládež (1864)
  • Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst (1864)
  • Listy staré vychovatelky někdejším schovankám (1868, přeprac. 1886)
  • Sbírka pohádek pro mládež (1872)
  • Osud a nadání (román,1872)
  • Na domácí půdě (román, 1872)
  • Přechody (román, 1873)
  • Malá tulačka
  • Vladislav
  • Student a uhlíř (1874)
  • Divná žena (1875)
  • Kouzla na horách (1875)
  • Dětská svornost (1875)
  • Příklady z oboru vychovacího (1875–76, 3 sv.)
  • Anna Náprstková (život., 1875) dostupné online
  • Životopis prášku (bajka, 1877)
  • Nalžovský (román, 1878)
  • Anežka Přemyslovna (román, 1879)
  • Jaroslav ze Šternberka (román, 1881)
  • Peregrinus I, II (román, 1881, 1882)
  • Pozemský prach (1891)
  • Břeh (román, 1891)
  • O Palečkovi (pohádka, 1891)
  • Báchorky a pověsti (1892)
  • Přemysl Otakar II. (román, 1892–3, 2 sv.)
  • Anna Náprstková, dobrodinka chudých a zakladatelka Náprstkova muzea (1893)
  • Z říše královny pohádky (1893)
  • Pradědeček kačer
  • Divá žena (1893)
  • Nejmladší syn (1895)
  • Stará píseň (1895)
  • Mraveniště (román, 1896)
  • Vojta Náprstek (život., 1896)
  • Dvě novely (1896)
  • Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná (1897)
  • Iluze (román, 1897)

Posmrtně:

  • Mír (román, 1898)
  • Povídky o mně (1899)
  • Lidské včely (román, 1901)
  • Milující neznámá a jiné novely (1902)
  • Paměť a smrt a jiné novely (1903)
  • Oldřich, Božena a sv. Prokop (1905))
  • Sebrané spisy – Národní bibliotéka v l. 1876 až 1886 (4 sv.), Unie v l. 1901 až 1905 (15 sv.)
  • Korespondence – Dopisy J. Vrchlického se S. Podlipskou 1875–1876 (vyd. F. X. Šalda a V. Brtník, 1917)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Havel, R. and Opelík J. et al. Slovník českých spisovatelů. Československý spisovatel, Praha 1964.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]