František Matouš Klácel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Matouš Klácel
Portrét Františka Matouše Klácela
Portrét Františka Matouše Klácela
Rodné jméno František Matouš Klácel
Narození 7. dubna 1808
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Česká Třebová,
Rakouské císařství
Úmrtí 17. března 1882 (ve věku 73 let)
US flag 38 stars.svg Belle Plaine, Iowa, USA
Pseudonym František Třebovský
P. J. Jordan
Povolání spisovatel, novinář, profesor filosofie
Národnost česká
Stát České království
Významná díla Ferina lišák, Bajky Bidpajovy
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Matouš Klácel, někdy též Ladimír Klácel (7. dubna 1808, Česká Třebová[1]17. března 1882, Belle Plaine, Iowa, USA), byl český básník, novinář a filosof, zastánce českomoravské jednoty. Byl i přítelem Boženy Němcové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval gymnázium v Litomyšli, kde vystudoval i filosofii.

V roce 1833 byl vysvěcen na kněze. Roku 1835 se stal profesorem filosofie na biskupském filosofickém ústavě v Brně.

Roku 1848 byl členen Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu. V letech 18481851 působil v redakci Moravských Novin.

V roce 1849 se podílel na založení Národní jednoty sv. Cyrila a Methuda, která se roku 1855 změnila na Matici moravskou.

Roku 1869 odplul do Ameriky, kde se s krajany několikrát pokusil založit společnost (resp. sektu), založenou na lásce lidí a jejich dobročinosti. Členové těchto společenství se oslovovali bratře a sestro a říkali si nemýlenci.

Prováděl výzkumy dědičnosti znaků u rostlin.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ferina lišák – zvířecí epos.
  • Bajky Bidpajovy – dvě knihy, 1. díl vydán pod pseudonymem František Třebovský
  • Jahůdky ze slovanských lesů – vydány pod pseudonymem J. P. Jordan
  • Erklärungen der wichtigsten philosophischen Ausdrücke – Výklad nejdůležitějších filosofických výrazů.
  • Počátky vědecké mluvnictví českého
  • Dobrověda
  • Slovník pro čtenáře novin, v němž se vysvětlují slova cizího pùvodu
  • Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu – dopisy adresované B. Němcové – vysvětluje teorie o „ideálním“ uspořádání společnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha : Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 273–281.  
  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 313.  
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 128–129.  
  • Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 619–620.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha : Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 691–695.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]