Olomoucké parky

Hlavní alej ve Smetanových sadech

Území bývalé Seminární zahrady s hradebními věžemi v Bezručových sadech

V Olomouci se nachází velké množství parkových ploch na celkovém území asi 47 hektarů. Jejich základ tvoří tři historické parky vzniklé v průběhu 19. století na východním, jižním a západním okraji olomoucké pevnosti. Postupně k nim byly v průběhu 20. století připojovány další plochy s cílem vytvořit kolem historického jádra města souvislý pás zeleně. Díky němu je město Olomouc někdy nazýváno perlou uprostřed zeleně.

Od 24. dubna 1995 jsou Smetanovy sady vyhlášeny Ministerstvem kultury jako kulturní památka České republiky. Od 12. července 1995 jsou kulturní památka také Bezručovy sady a od 3. září 1998 také Čechovy sady.

Seznam olomouckých parků

V Olomouci se nacházejí tyto parky:

• na jihu:
  • Smetanovy sady
• na západě:
  • Čechovy sady
• na východě:
  • Bezručovy sady
  • Botanická zahrada a rozárium
• na severu:
  • Park Na střelnici
  • Park pod Dómem sv. Václava
  • Park pod Letním kinem

Smetanovy sady

památník Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech

Restaurační pavilon ve Smetanových sadech

Socha sedící ženy ve Smetanových sadech

Hlavní městský park. Jeho jádrem je tzv. Rudolfovo stromořadí, alej přísně řezaných jírovců a lip, založená v roce 1820 jako nejstarší park v Olomouci. Hlavní alej měří 710 metrů.

V roce 2008 byl zjištěn výskyt tesaříka drsnorohého Megopis scabricornis (kriticky ohrožený druh).

V sousedství skleníků Flory Olomouc je botanická zahrada Univerzity Palackého založená v roce 1901.

Stavby v parku

• areál výstaviště Flora Olomouc s výstavním pavilonem A od architekta Petra Braunera
• Palmový skleník z let 1927-1930 s reliéfní výzdobou vstupu od sochaře Julia Pelikána
• Restaurační pavilon na hlavní aleji z roku 1879 (dnes v havarijním stavu)
• Dřevěná oranžerie v sousedství restaurace přenesená sem v roce 1886 z Velké Bystřice (dnes v havarijním stavu)
• Litinový hudební altán z roku 1895
• boční vchod z Vídeňské ulice je tvořen přenesenou branou z tereziánského opevnění Olomouce. Je sochařsky zdoben reliéfními vojenskými motivy.
• betonová lávka spojující Smetanovy a Čechovy sady je z 60. let 20. století. V letech 1990-1999 byla uzavřena. Rekonstruována byla v letech 2000-2006.

Sochařská výzdoba parku

• pomník Bedřicha Smetany na hlavní aleji z roku 1925 od sochaře Rudolfa Březy a architekta Josefa Štěpánka. Na současné místo u ústí aleje do Polské ulice byl přemístěn v roce 1967.
• pomník botanika Františka Polívky z roku 1933 od sochaře Julia Pelikána
• socha pasáčka z roku 1933 od sochaře Julia Pelikána umístěná naproti vchodu do Palmového skleníku
• socha sedící ženy od sochaře Karla Lenharta umístěná zde v roce 1965
• fontána s tučňákem za restauračním pavilonem od sochaře Rudolfa Chorého - dnes nefunkční a poškozená

Čechovy sady

Památník Rudé armády v Čechových sadech

Litovelská branka v Čechových sadech

Pomník Boženy Němcové v Čechových sadech

Původně založeny jako tzv. Janské stromořadí ve 30. letech 19. století.

Stavby v parku

• Památník Rudé armády z roku 1945 - pravděpodobně první stavba socialistického realismu v České republice. Základní vzhled sloupu byl inspirován Sloupem Nejsvětější Trojice.
• Litovelská branka přenesená z dnešního náměstí Hrdinů na severní okraj parku v roce 1898

Sochařská výzdoba parku

• Pomník Boženy Němcové od sochaře Vladimíra Navrátila z roku 1965. Autorem architektonického řešení a podstavce pomníku je architekt František Novák. Na podstavec byl částečně použit kámen pocházející z pomníku císaře Františka Josefa I., stojícího v letech 1898-1919 na Horním náměstí.
• Pamětní plaketa malíře Karla Wellnera od sochaře Karla Lenharta při ulici Palackého z roku 1936.

Bezručovy sady

Opevnění v Bezručových sadech

Dřevěná zvonička v Bezručových sadech

Katovská branka v Bezručových sadech

Pomník Petra Bezruče

Mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech

Nejdelší a nejmladší ze tří hlavních olomouckých parků. Táhne se po jihovýchodním obvodu historického jádra města.

• První promenádní cesta se stromovím zde byla vytvořena po roce 1835, parková úprava prostoru byla provedena v roce 1905, dnešní rozloha parku pochází ale až z roku 1949, kdy byly zrušeny seminární zahrady pod kostelem sv. Michala a připojeny k parku. Je to park romantického anglického typu.
• Nejdříve byl označován jako Michalský výpad, po roce 1905 byl nazván Schillerovými sady. V roce 1933 byl přezván na Tyršovy sady, od roku 1947 dodnes nese název Bezručovy sady.
• Na místě parku existovala ve středověku předměstská osada Závodí s ulicemi Koželužskou a Jirchářskou a dvěma mlýny - Sladovým (také Václavským) a Jakubským. Veškerá zástavba byla odstraněna v letech 1742-1757, Jakubský mlýn byl zbořen po požáru roku 1909. Na jeho místě stál donedávna statný jilm.
• Od roku 1965 se v parku po několik let konaly sochařské přehlídky

Stavby v parku

• Mauzoleum jugoslávských vojínů z r. 1926 od architekta Huberta Austa
• dřevěná zvonička z r. 1920, přenesena sem z Pavloviček v roce 1969
• litinový hudební altán
• od 70. let 20. století se na začátku parku u vstupu z Kosinovy ulice nacházel umělý vodopád s bazénkem. Byl součástí velkolepé koncepce výstav Flora Olomouc. Od 90. let 20. století byl nefunkční, v roce 2006 byl zcela zrušen.
• podél celého parku se táhnou městské hradby s četnými věžemi
• v roce 1947 se v parku zřítila část opevnění. Na jeho místě byly postaveny kryté schody vedoucí do ulice Křížkovského

Sochařská výzdoba parku

• pomník Petra Bezruče z roku 1947 od sochařů Rudolfa Doležala, Vojtěcha Hořínka a Karla Lenharta
• čtyři barokní sochy Herkulů z roku 1757. Na místě bývalého Jakubského mlýna stojí od roku 1965
• V tehdejších Schillerových sadech pod Vilou Primavesi měla od roku 1908 stát Schillerova kašna podle návrhu sochaře Antona Hanaka. Část z ní byla zhotovena (chrliče) a dnes se nachází v Hanakově muzeu v rakouském Langenzersdorfu. Celá kašna však nikdy realizována nebyla.

Botanická zahrada a rozárium

Budována od roku 1971 na území tzv. Korunní pevnůstky v těsné blízkosti Bezručových sadů. Rozárium se nachází na předpolí pevnůstky. Existence části rozária s asi 40 000 růžovými keři je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [1], [2] (dokument Word 1,5 MB)

Park Na střelnici

V parku se až do požáru v roce 1998 nacházela Měšťanská střelnice. Šlo o výjimečný příklad empírové architektury na Moravě postavený v roce 1838 podle návrhu architekta Antona Archeho. V parku se pravidelně konaly letní městské slavnosti

Na park navazuje zbytek tzv. Františkova stromořadí, které se dříve nacházelo na území dnešní velké křižovatky ulic Zámečnická a Dobrovského. Jeho pozůstatkem je několik vzrostlých jírovců u objektu Staroměstských kasáren.

Park pod Dómem sv. Václava

Někdy také nazývaný Sad Přemyslovců nebo lidově Pareček. Jde o území pod hradbami Olomouckého hradu oddělené Mlýnským náhonem od ulice Dobrovského. Na jeho západní straně se nachází tzv. Špitálský bastion s jednou z několika středověkých městských bran, tzv. Cikánskou brankou. Na jižní straně parku začíná areál bývalé Hradské brány. Na místě parku stály až do 70. let 20. století vojenské sklady. Park prošel po roce 2000 rozsáhlou rekonstrukcí.

Park pod Letním kinem

Poměrně malý parčík je od parku pod Dómem oddělen tzv. Špitálským bastionem, na kterém se dnes nachází areál Letního kina. Na opačné straně parčík končí tzv. Locatelliho bastionem, ve kterém se dříve nacházela vojenská pekárna. Dnes je v objektu mimo jiné restaurace a ubytovací zařízení. Na severní straně park lemuje rušná Dobrovského ulice. Park vznikl zasypáním obranného vodního příkopu. Do roku 1989 byl označován jako Sad pionýrů. Uprostřed parčíku se nachází betonový bazének, dnes nefunkční.

Doporučená literatura

• Kšír, Josef: Olomoucké sady a parky, Olomouc 1973

Externí odkazy

• Olomoucké parky na stránkách Výstaviště Flora Olomouc