Realismus (literatura)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Realismus je umělecký směr, který střídá romantismus – zastoupil ho v 2. pol. 19. století. Byl odpovědí na tehdejší umění, které popisovalo život hlavně bohatých a spokojených lidí, nebo fiktivních či historických osob.
Obsah |
[editovat] Charakteristické znaky realismu
- Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti
- Přesné a všestranné studium společenského života, zobrazení každodenního života
- Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů
- Autor neužívá autostylizace - není v díle přímo účasten
- Autorova objektivita je ale podmíněna - vybírá fakta, volí hrdiny, prostředí → není 100% objektivní, jelikož vybírá = svým způsobem hra na objektivní postoj
- Hrdina se vyvíjí – je dobově a společensky podmíněný
- Je uplatněna typizace – autor se snaží postihnout obecné, tj. typické, příznačné rysy lidí v jedinečném hrdinovi
- Demokratizace ve výběru postav – vybírá si z celého společenského spektra – vysoce postavení i chudí zobrazeni ve prostředí jim vlastním
- Vztah autorů k tématu minulost – vyhýbají se jí, upřednostňují současnost (pokud se k minulosti vracejí, tak v případě posluhujícím současnému životu lidí)
- Hlavní žánry - román, povídka, drama
[editovat] Kritický realismus
Kritický realismus je kvalitativně vyšší stupeň realismu. Objevuje se později, tj. od 80. let 19. století. Znakem je, že autoři se snaží o mnohem otevřenější, nesmiřitelnější pohled na společnost při zvětšování sociálních rozdílů v jejichž důsledku vzniká napětí. Pokus o řešení soc. konfliktů.
[editovat] Evropští spisovatelé
[editovat] Rusko
- Nikolaj Vasiljevič Gogol
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- Lev Nikolajevič Tolstoj
- Anton Pavlovič Čechov
- Ivan Sergejevič Turgeněv
- Ivan Alexandrovič Gončarov
