Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Kramskoj - saltykov-schedrin.jpg
portrét od Ivana Nikolajeviče Kramského
Rodné jméno Michail Jevgrafovič Saltykov
Narození 27. leden greg. / 15. leden jul. 1826
Spas Ugol, Tverská gubernie Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 10. květen greg. / 28. duben jul. 1889
Petrohrad Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Povolání úředník, novinář
Období tvorby 1848-1889
Žánr satira
Témata kritika ruské společnosti 2. poloviny 19. století
Významná díla Historie jednoho města
Panstvo Golovlevových
Bajky
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (25. ledna 1826 - 28. dubna 1889), rusky Михаил Евграфович Салтыков-Щедрин, byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky (dnes Kirov), kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski (Отечественные записки). Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Protiklady (Противоречия, 1847)
  • Zamotaná záležitost (Запутанное дело, 1848)
  • Obrázky z gubernie (Губернские очерки, 1856-1857) - črty z doby vyhnanství
  • Pazuchinova smrt (Смерть Пазухина, 1857) - drama
  • Stíny (Тени, 1865) - drama
  • Nevinné povídky (Невинные рассказы, 1863)
  • Satiry v próze (Сатиры в прозе, 1863)
  • Pompaduři a pompadurky (Помпадуры и помпадурши, 1863-1873) - satirické prózy
  • Příznaky doby (Признаки времени, 1869) - črty a povídky, které reagují na situaci v Rusku po reformách roku 1861.
  • Historie jednoho města (История одного города, 1870)
  • Dopisy z venkova (Письма о провинции, 1871)
  • Páni Taškentci (Господа ташкентцы, 1872)
  • Loajální řeči (Благонамеренные речи, 1872-1876)
  • Azyl Monrepos (Убежище Монрепо, 1878-1879)
  • Současná idyla (Современная идиллия, 1878-1883) - satiry na období tzv. reakce
  • Panstvo Golovlevových (Господа Головлевы, 1880) - kronika rozpadu feudální statkářské rodiny, překlady do češtiny též jako Golovlevské panstvo nebo Páni Golovlevi [1]
  • V cizině (За рубежом, 1880) - dojmy z cest po Evropě
  • Dopisy tetičce (Письма к тетеньке, 1882) - satiry na období tzv. reakce
  • Bajky (Сказки, 1886)
  • Pošechonské staré časy (Пошехонская старина, 1887-1889), česky též jako Pošechoňská stařina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMANN, Bohumil. heslo Saltykov-Ščedrin, Michail Jevgrafovič. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž), s. 311-312.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POSPÍŠIL, Ivo. Golovlevské panstvo. In Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 2 (M-Ž), s. 211-212.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]