Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
portrét od Ivana Nikolajeviče Kramského
portrét od Ivana Nikolajeviče Kramského
Rodné jméno Michail Jevgrafovič Saltykov
Narození 27. leden greg. / 15. leden jul. 1826
Spas Ugol, Tverská gubernie Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 10. květen greg. / 28. duben jul. 1889
Petrohrad Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Povolání úředník, novinář
Období 1848-1889
Žánr satira
Témata kritika ruské společnosti 2. poloviny 19. století
Významná díla Historie jednoho města
Panstvo Golovlevových
Bajky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (25. ledna 1826 - 28. dubna 1889), rusky Михаил Евграфович Салтыков-Щедрин, byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky (dnes Kirov), kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski (Отечественные записки). Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Protiklady (Противоречия, 1847)
  • Zamotaná záležitost (Запутанное дело, 1848)
  • Obrázky z gubernie (Губернские очерки, 1856-1857) - črty z doby vyhnanství
  • Pazuchinova smrt (Смерть Пазухина, 1857) - drama
  • Stíny (Тени, 1865) - drama
  • Nevinné povídky (Невинные рассказы, 1863)
  • Satiry v próze (Сатиры в прозе, 1863)
  • Pompaduři a pompadurky (Помпадуры и помпадурши, 1863-1873) - satirické prózy
  • Příznaky doby (Признаки времени, 1869) - črty a povídky, které reagují na situaci v Rusku po reformách roku 1861.
  • Historie jednoho města (История одного города, 1870)
  • Dopisy z venkova (Письма о провинции, 1871)
  • Páni Taškentci (Господа ташкентцы, 1872)
  • Loajální řeči (Благонамеренные речи, 1872-1876)
  • Azyl Monrepos (Убежище Монрепо, 1878-1879)
  • Současná idyla (Современная идиллия, 1878-1883) - satiry na období tzv. reakce
  • Panstvo Golovlevových (Господа Головлевы, 1880) - kronika rozpadu feudální statkářské rodiny, překlady do češtiny též jako Golovlevské panstvo nebo Páni Golovlevi [1]
  • V cizině (За рубежом, 1880) - dojmy z cest po Evropě
  • Dopisy tetičce (Письма к тетеньке, 1882) - satiry na období tzv. reakce
  • Bajky (Сказки, 1886)
  • Pošechonské staré časy (Пошехонская старина, 1887-1889), česky též jako Pošechoňská stařina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMANN, Bohumil. heslo Saltykov-Ščedrin, Michail Jevgrafovič. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž), s. 311-312.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POSPÍŠIL, Ivo. Golovlevské panstvo. In Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 2 (M-Ž), s. 211-212.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]