Ladislav Stroupežnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav Stroupežnický
Narození 6. ledna 1850
Cerhonice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. srpna 1892 (ve věku 42 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Ladislav Stroupežnický (6. ledna 1850 Cerhonice11. srpna 1892 Praha) byl český dramatik a dramaturg Národního divadla.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté se stal ve svém rodišti praktikantem na premonstrátském velkostatku, kde pracoval jeho otec jako hospodářský správce.

Hrob Ladislava Stroupežnického na Olšanských hřbitovech v Praze

Ve svých sedmnácti letech, v noci při číhané, omylem vystřelil po hajném, načež se v pominutí mysli pokusil o sebevraždu. Rána mu utrhla spodní čelist a nos a i po ročním pobytu v nemocnici a po plastice mu až do konce života zůstal zohavený obličej.[1]

Působení v Praze[editovat | editovat zdroj]

Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V té době pracoval jako úředník v pojišťovně, později jako písař na berní správě. Roku 1882, když se po požáru začalo znovu budovat pražské Národní divadlo, stal se až do své smrti jeho prvním dramaturgem. V této funkci musel překonávat řadu překážek a odrážet útoky nepřátel, ale jeho přísnost a vysoké nároky vůči dramatikům získali divadlu vysoký kredit už v jeho počátcích.[1] Dne 22. května 1890 se oženil s herečkou Annou Turkovou (1855-1909). Žili spolu v Praze, Na Zderaze.[2] Roku 1892 Stroupežnický zemřel, když podlehl onemocnění tyfem.[1]

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ve stejném hrobě je pohřbena i jeho manželka.[1]

Dílo, výběr[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Černé duše – z dějin rodu Smiřických
  • Naši furianti – odehrává se ve vesnici Honice (inspirováno autorovým rodištěm), kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha. Hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – tj. hloupý sedlák a chytří chudí.
  • Noviny a karty
  • Paní mincmistrová – hlavní hrdina Mikuláš Dačický, odehrává se v Kutné Hoře (podle této hry vznikl film Cech panen kutnohorských)
  • Sirotčí peníze
  • Velký sen
  • Zvíkovský rarášek – příběh záletníka Mikuláše Dačického z Heslova, později zhudebněno Vítězslavem Novákem ve stejnojmennou operu
  • Zkažená krev – divadelní hra
  • Na Valdštejnské šachtě
  • Václav Hrobčický z Hrobčic
  • V panském čeledníku
  • Vojtěch Žák, výtečník
  • Král Třtina – tragédie

Próza[editovat | editovat zdroj]

Stroupežnický se nejdříve pokoušel o romány a humoresky, ale příliš se jimi neproslavil.

  • Z mé cesty do Italie
  • Lidé směšní a ubozí
  • Rozmarné historky

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Na stepi – epická báseň
  • Rabiho perla – epická báseň
  • Den soudu – epická báseň

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha : Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 56.  
  2. SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha : Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 57.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 220
  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 132–141
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 26

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]