Selma Lagerlöfová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová.

Selma Ottilia Lovisa Lagerlöfová (20. listopadu 1858, Östra Ämtervik16. března 1940, Mårbacka) byla švédská spisovatelka, představitelka švédského novoromantismu, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1909.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině důstojníka a statkáře. Proti vůli rodičů vystudovala učitelský ústav a v letech 18851896 působila jako učitelka v Landskroně, ale posléze se zcela věnovala literatuře. Roku 1897 se přestěhovala do Falunu a později žila v Sunne. Roku 1908 koupila po otcově bankrotu zpět rodinný majetek v Mårbacku a usadila se tam.

Jejím prvním úspěšným dílem byl dvoudílný román Gösta Berling (1891), který je dodnes jedním z nejromantičtějších děl švédské literatury. Po něm následovaly sbírky povídek a další romány, z nichž Jeruzalém (1901-1902) připomíná staroislandské ságy. Na objednávku pro potřeby švédských škol napsala pohádkovou knihu Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem (1906-1907), Nils Holgersson uderbara resa genom Sverige), která je vlastně svérázným cestopisem po Švédsku a která dlouho sloužila jako učebnice švédské vlastivědy. Napsala také několik děl z rodného kraje založených na vlastních vzpomínkách.

Za její dílo se jí dostalo celé řady uznání. V roce 1907 získala čestný doktorát na Uppsalské univerzitě a v roce 1909 obdržela jako první žena Nobelovou cenu za literaturu za „… za ušlechtilý idealismus, bohatství fantazie, oduševnělost a krásu formy“ (citace z odůvodnění Švédské akademie, jejíž členkou se také jako první žena stala roku 1914).

Na začátku 2. světové války poslala svoji Nobelovu medaili finské vládě, aby jí pomohla shromáždit peníze na boj proti Sovětskému svazu. Finské vládě se však podařilo potřebné prostředky opatřit jiným způsobem a medaili jí vrátila.

Patří k vrcholným představitelům švédského a světového novoromantismu. Její dílo navazuje na tradice lidového vyprávění plného záhad, dobrodružství, s mlhavou hranicí mezi skutečností a fantazií, s dramaticky napínavým dějem, prvky nadpřirozena i mysticismu. Je prostoupeno humanistickou vírou v člověka a vyniká skvělým stylem a nadčasovou moudrostí.

Dne 16. března 1940 zemřela ve svém domě na následky cévní mozkové příhody.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Gösta Berling (1891, Gösta Berlings saga), příběh kněze, který zběhl ze své církevní dráhy. V širokém toku vyprávění, v němž vystupují venkovští hejsci, krásné ženy i prostí vesničané, hraje důležitou úlohu příroda a ohlasy bájí, prolínané skutečnými událostmi. Hrdinou příběhu je nadaný, vnitřně rozervaný bouřlivák Gösta Berling, žijící z milosti podivínské statkářky na panském sídle, který se po mnoha rozmarných a lehkomyslných příhodách přerozuje v obecně prospěšného člověka.
Švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová na obraze Carla Larssona z roku 1908.
  • Neviditelná pouta (1894 Osynliga länkar), sbírka povídek,
  • Antikristovy zázraky (1897 Antikrists mirakler), román
  • Povídka o panském dvoře (1899, En herrgårdssägen), příběh o mladém muži, který ztratil rozum, a o dívce, která se ho snaží uzdravit a zachránit. Pohádkové motivy se zde mistrovsky prolínají s psychologií postav.
  • Královny Kungahällské (1899,Drottningar i Kungahälla, sbírka povídek,
  • Jeruzalém (1901-1902, Jerusalem), velký vystěhovalecký román, který autorka napsala na své cestě do Palestiny.
  • Poklad pana Arna (1904, Herr Arnes penningar), novela s mysticky legendárním námětem o osudu mladičké dívky, která přežila vyvraždění obyvatel fary v pobřežním rybářském městečku. Celý svůj život zasvětí pak příkazu z onoho světa: potrestat vrahy a pomstít nevinné oběti. Svůj mladý život obětuje nakonec k odhalení zločince, třebaže ho milovala.
  • Legendy o Kristu (1904, Kristuslegender),
  • Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem (1906-1907, Nils Holgersson uderbara resa genom Sverige), klasická cestopisná pohádka, líčící osudy malého švédského chlapce, který je za svou neposlušnost zaklet ve skřítka a takto podniká s divokými husami cestu Švédskem a Laponskem. Zažije nejen chvíle plné kouzel a podivuhodných dobrodružství, ale především poznává svou vlast, krásy švédské přírody, život a práci prostého lidu, jeho báje a pověsti i zvyklosti a život rozličných zvířat obývajících vzdálené kraje.
  • Legendy (1908, En saga om en saga),
  • Liljekronův domov (1911, Liljecronas hem),
  • Vozka smrti (1912, Körkarlen), román v němž autorka novým způsobem zpracovala prastarou švédskou legendu o vozkovi, který celý rok musí jezdit světem a sbírat duše zemřelých. Na konci roku si může najít svého nástupce mezi hříšníky, kteří o silvestrovské noci zemřou. A jeden takový hříšník, David Holm, alkoholik a tyran vlastní rodiny leží na hřbitově, zbitý do bezvědomí svým kumpánem. Ve snové vizi mu proběhne před očima celý jeho nedůstojně prožitý život. Těsně před půlnocí, když se už zdá, že ho nic neochrání před údělem vozky smrti, mu v posledním okamžiku podá pomocnou ruku sestra z armády spásy a navrací ho k řádnému životu.
  • Císař z Portugalie (1914, Kejsaren av Portugalien), mistrně vyprávěný příběh otcovské lásky prostého venkovského člověka, který nevýslovně miluje svou jedinou dceru, vlivem jejího zbloudění se pomate a pokládá se za „císaře z Portugalie“, ale nakonec svou láskou přivede milované dítě opět k řádnému životu.
  • Trolové a lidé (1915, Troll och människor), první díl
  • Proklatec (1918, Bannlyst),
  • Marbacka (1922, Mårbacka), vzpomínky z dětství,
  • Trolové a lidé (1921, Troll och människor), druhý díl
  • románová trilogie Löwensköldův prsten (1925, Löwensköldska ringen), Charlotta Löwensköldová (1925, Charlotte Löwensköld) a Anna Svärdová (1928, Anna Svärd), která se odehrává v polovině 19. století a uvádí čtenáře do nejrozmanitějších společenských prostředí. V bohatém ději s mnoha zápletkami, v němž je zachycena řada lidských typů a charakterů, vystupují do popředí dvě ženy: Charlota Löwensköldová, bojující o svou lásku proti společenským konvencím, a Anna Svärdová, řešící svou lásku podle tradic a životní moudrosti svého venkovského domova. Ústředním motivem této mohutné ságy je víra v rodovou pověst, podle níž musí být smrtí potrestána spáchaná vina.
  • Paměti dítěte (1930 Ett barns memoarer), druhý díl vzpomínek z dětství
  • Deník (1932, Dagbok),
  • Sklizeň (1932, Höst),
  • Učíš mě svobodě (1992, Du lär mig att bli fri), posmrtně vydaná korespondence autorky s její blízkou přítelkyní Sophií Elkanovou (existují náznaky, že šlo o lesbický vztah).

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové adaptace děl S. Lagerlöfové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Selma Lagerlöfová: Generálův prsten na stránkách Českého rozhlasu
  2. Selma Lagerlöfová: Poklad pana Arna na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]