Karl Adolph Gjellerup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Adolph Gjellerup v roce 1890.

Karl Adolf Gjellerup (2. června 1857 Roholte, Sjælland11. října 1919 Klotzsche u Drážďan, Německo) byl dánský básník, prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917 (společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem).

Život[editovat | editovat zdroj]

Gjellerup pocházel z rodiny pastora a vystudoval teologii. Knězem se však nikdy nestal a již na fakultě projevoval dost svobodomyslné názory. Zájem o náboženské otázky ho pak přivedl k podrobnějšímu studiu buddhismu a následně k východním myšlenkovým proudům a k mystice. Vedle indických vlivů se v jeho literárním díle projevilo také programové spříznění s novoromantismem. Od roku 1892 žil v Německu a psal také v němčině.

Jeho eklektické a k filozofické reflexi tíhnoucí dílo se vyznačuje jasným ale poněkud chladným tónem, je značně vykonstruované a málo umělecky životné. Gjellerup získal sice roku 1917 společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem Nobelovu cenu za literaturu „…za bohatou a mnohostrannou poezii inspirovanou vznešenými ideály“ (citace z odůvodnění Švédské akademie), upadl však velmi rychle v zapomnění. Jedná se tak o poněkud diskutabilní Nobelovu cenu.[zdroj?]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]