Alois Koudelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Alois Koudelka se narodil 18. listopadu 1861 v Kyjově a zemřel 9. prosince 1942 v Brně. Tam též vystudoval teologii a posléze působil jako farář na různých místech Moravy. Koudelka překládal do češtiny z téměř třiceti jazyků. Používal pseudonymy A. K. Nikolčický, Bohuš Pracký, Al. Pakulas, Fokr Chdzudz a O. S. Vetti. Recenze podepisoval šifrou -osv-.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Překlady z estonštiny[editovat | editovat zdroj]

  • LIIV, Jakob (LÜW, Jakub). Krvavý groš (Werehind, antologiasta Wihud III, Reval 1908). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 137–156.
  • LIIW, Juhan. Punnahoo Marri (správně Punasoo Mari) (Igapäevane lugu). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky III. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 65–69.
  • PARIJOGI, Jüri. Babiččina smrt. Vlast 45, 1928–1929, 9–10 , s. 411–417.
  • WILDE, Eduard. Usnutí v kočáře (z Kogutused Teosed). Lidové listy 8, 1929, 17, příl., s. 2–3.
  • KALLAS (chybně LALLAS), Aino. Vojínova matka (Sojamehe ema). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 93–98.
  • KALLAS, Aino. Smrt starého Orga. Vlast 44, 1927–1928, 1, s. 32–39.

Překlady z finštiny[editovat | editovat zdroj]

  • AHO, Juhani. Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1–2.
  • AHO, Juhani. Dvě čudské povídky (Maailman murjoma – Kuinka mkinä heräsin). Otto, Praha 1898.
  • AHO, Juhani. Kniha o Finsku (Katajainen kansani). Otto, Praha 1901.
  • AHO, Juhani. Kolonista (Uudisasukas). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111–116.
  • AHO, Juhani. Nes svůj kříž (z Lastuja IV). Vlast 42, 1925–1926, 1, s. 29–31, 2, s. 68–70.
  • AHO, Juhani. Pomsta pralesa (z Lastuja). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. Otto, Praha 1921, s. 439–456.
  • JÄRNEFELT, Arvid. Dítě světla a štěstí. Besedy lidu 26, 1917–1918, 13, s. 161–164.
  • JÄRNEFELT, Arvid. Ořech (z Elämän meri). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. Otto, Praha 1921, s. 459–470.
  • PÄIVÄRINTA, Pietari. Rancová Anna (Kontti-Anna). Lumír 21, 1893, 19, s. 222–227; 20, s. 235–236.
  • PAKKALA, Teuvo. Starý domov. Vlast 41, 1924–1925, 4, s. 178–182.
  • REIJONEN, Juho. Pekkův syn. Hlas národa 1897, 260, příl. Nedělní listy, s. 1–2.
  • REIJONEN, Juho. Kaaperiovy námluvy (Kaaperin kosinta). Květy 15, 1893, 12, s. 716–721.
  • REIJONEN, Juho. Povídky z Finska (Muistelma Savosta – Huonona aikana – Ensimmäiset ystäväni – Maisteri vai kirkkoherra?). F. Šimáček, Praha 1895.
  • REIJONEN, Juho. Slepice (Kanat). Hlas národa 1897, 228, 18.8., příl. s. 3; 229, 19.8., příl. s. 3.
  • REIJONEN, Juho. Útěcha. Vesna 14, 1895, 40–41.
  • REIJONEN, Juho. V bídném roce. In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 99–110.
  • TARVAS, Toivo. Lásky dar. Hlas národa 23, 1909, 245, příl. Nedělní listy, s. 3, 5. 9.
  • TARVAS, Toivo. Legendy – Scala santa – Kříž. Hlas národa 23, 1909, 259, příl. Nedělní listy, s. 3–4; 301, příl. Nedělní listy, s. 3–4.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]