V tomto článku je použita zastaralá šablona "Link FA".

Carl Gustaf Verner von Heidenstam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carl Gustaf Verner von Heidenstam
Carl Gustaf Verner von Heidenstam
Carl Gustaf Verner von Heidenstam
Narození 6. července 1859
Olshammar
Úmrtí 20. května 1940 (ve věku 80 let)
Övralid, Östergötland
Povolání spisovatel, básník a autor
Stát Švédsko
Ocenění Nobelova cena za literaturu (1916)
doctor honoris causa
Partnerka Kate Bangová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Gustaf Verner von Heidenstam (6. července 1859, Olshammar, Örebro20. května 1940, Övralid, Östergötland) byl švédský prozaik a básník, člen Švédské akademie, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1916.

Život[editovat | editovat zdroj]

Heidenstam se narodil jako syn důstojníka a potomek staré šlechtické rodiny . Studoval na malířské akademii ve Stockholmu, ale kvůli tuberkulóze musel studium ukončit. Podnikl pak dvě dlouhé zdravotní a vzdělávací cesty do jižní Evropy a na Blízký východ, v Římě a v Paříži studoval malířství, dlouho žil v cizině, zejména ve Švýcarsku, kde se seznámil s Augustem Strindbergem (jejich korespondence ukazuje na oboustranně hluboký vliv). V literárním vývoji Švédska byl vůdčí osobností nastupující nové generace básníků z konce 19. století, která se snažila o renesanci romantických prvků proti převládajícímu naturalismu. Jeho básnická sbírka Vallfart och vandringsår (Pouť a léta toulek) z roku 1888 znamenala nástup novoromantismu ve švédské literatuře. Radostné ladění svých veršů, fantazii a idealizaci použil Heidenstam jako zbraň proti dobové naturalistické tvorbě. Ve svých prózách pak uplatňoval nacionální patos, patriotismus, oslavu bojovného ducha lidu a idealizaci historie, přesvědčivě zachytil charakteristiky švédského národního života, vyjádřil lásku k rodné zemi a nadšený obdiv pro její přírodu.

Roku 1912 se Heidenstam stal členem Švédské akademie a v roce 1916 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… jako uznání jeho významu jako vedoucí osobnosti nové éry ve švédské literatuře“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Carl Gustaf Verner von Heidenstam, obraz Oscara Björcka.

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Vallfart och vandringsår (1888, Pouť a léta toulek), svým radostným laděním a romantizující idealizací se sbírka stala programovým spisem v boji proti vládnoucímu naturalismu. Sbírka vyniká orientálními motivy, hýřivými barvami, dekorativností, metaforami i nezvykle osobním tónem.
  • Dikter (1895, Básně), monumentální a oslavná lyrika,
  • Ett folk (1902, Lid), patrioticky laděná básnická sbírka,
  • Nya dikter (1915, Nové básně),
  • Sista dikter (1942, Poslední básně), posmrtně vydaná nerýmovaná lyrika rezignovaného i moudrého stáří.

Prózy[editovat | editovat zdroj]

  • Från Col di Tenda till Blocksberg (1888, Z Col di Tenda do Blocksbergu), cestopisné skicy.
  • Renässans (1899, Renesance), literární manifest, shrnutí novoromatického programu.
  • Endymion (1899), román s exotickými motivy muslimské kultury,
  • Pepitas bröllop (1890, Pepitina svatba), polemická satira obhajující novoromantický program (společně s Oscarem Levertinem).
  • Hans Alienus (1892), velký fantaskní ideový román s krásnými básnickými vložkami,
  • Karolinerna (1897-1898, Karolíni), cyklus povídek z doby národního ponížení za vlády Karla XII., kde autor rozvinul téma zocelení a zušlechtění národa válkou a oběťmi.
  • Sankt Göran och draken (1900, Svatý Jiří a drak), román,
  • Heliga Birgittas pilgrimsfärd (1901, Pouť svaté Brigity), román,
  • Skogen susar (1904, Les šumí), román,
  • Folkungaträdet (1905-1907, Strom Folkungů), dvoudílný historický román,
  • Proletärfilosofiens upplösning (1911, Rozklad a pád proletářské filosofie),
  • När kastanjerna blommade (1941, Když kvetly kaštany), posmrtně vydané paměti.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]