Středověká literatura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Středověká literatura je literatura, která vznikla v období středověku.

Základní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

  1. raný středověk – bohoslužebný jazyk, hlavně latina
  2. vyspělý středověk – literatura psaná v národních jazycích

Velký vliv na středověkou literaturu mělo křesťanství. Vznikala alegorická díla. Hodně bylo čerpáno z Bible. Objevila se řada nových žánrů: modlitby, žalmy, písně.

Žánry středověké literatury[editovat | editovat zdroj]

Středověká literatura se zpravidla člení na dva základní proudy, na literaturu duchovní a světskou. Ty jsou realizovány v široké paletě literárních forem:

  • duchovní lyrika (modlitby, duchovní písně soustředěné do kancionálů, plankty: pláče, žalmy, hymny aj.)
  • duchovní epika (legendy soustředěné v pasionálech, apokryfy, pasionály aj.)
  • duchovní drama (biblické hry aj.)
  • světská lyrika (dvorská; milostná: písně, svítáníčka, pastorely)
  • světská epika (eposy hrdinské, rytířské, zvířecí; cestopisy, dopisy, fabliaux: komické povídky ve verších, kalendáře, kroniky)
  • světské drama (interludia, frašky)

Díla se obvykle přednášela mluveným slovem. Proto nacházíme ve středověku hlavně poezii – lehce zapamatovatelné básničky, říkanky. Po hradech a zámcích putovali tzv. trubadúři (někdy též truvéři, minesengři, skomorochové), kteří působili jako profesionální přednašeči. Číst a psát uměla pouze šlechta a církev, proto centry středověké vzdělanosti byly především kostely, kláštery a později školy.

Náboženská (duchovní) literatura[editovat | editovat zdroj]

Hlavním jazykem středověké literatury byla latina. Základní literární památkou je Nový Zákon. Ten spadá pod sakrální literaturu. Patří sem legendy, náboženské písně a modlitby, náboženské hry: mystéria, mirákuly a soté. Evangelia vyprávějí o životě a skutcích Ježíše Krista. Epištoly – listy apoštolům věřícím.

Světská literatura[editovat | editovat zdroj]

Literatura psaná původně v latině, později i v národních jazycích. Byla určena hlavně pro šlechtu a rytíře.

Vznik národních eposů[editovat | editovat zdroj]

Dvorská (kurtoázní) lyrika obsahovala milostnou poezii. Byla provozována na šlechtických dvorech v době vrcholného středověku.

Česká středověká literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Staroslověnská literatura: Počátky českého písemnictví souvisejí s rozvojem folklóru.Ten vzniká již v 9.století.Tato doba je též hodně ovlivňována křesťanstvím.Kněží se obraceli k lidem formou kázání.Vznik českého písemnictví podmínilo budování prvních státních celků.
  2. Latinská literatura : Začala se prosazovat od 10. století.Centrem latinské tvorby byla Praha.Známe s této doby především Vídeňské a Svatořehořské glosy.
  3. Česká literatura: Počátky laicizace(zesvětšťování) literatury.Průnik němčiny do našeho státu.Převažuje duchovní forma.

Období zápasu dvou kultur[editovat | editovat zdroj]

Toto období se vyznačuje zápasem staroslověnské a latinské kultury. Datujeme do 10.–11. století. Pro Velkou Moravu se centrem stává Přemyslovský stát – Čechy. V této době existoval pouze jeden nositel vzdělanosti: církev. Také vzniká první duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]