Beowulf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První strana rukopisu

Béowulf (staroanglicky Vlk včelkenning pro medvěda) je staroanglický hrdinský epos psaný aliteračním veršem. Se svými 3182 verši představuje nejvýznamnější dílo staroanglické literatury; zároveň tvoří 10 % veškerého textu zachovaného v tomto jazyce. Jak je u středověkých děl obvyklé, epos nemá žádný původní dobový název. Od 19. století se celá báseň označuje jménem jejího hrdiny Béowulfa.

Dochovaný rukopis[editovat | editovat zdroj]

Béowulf se dochoval v jediném rukopise, který je uložen v Britské knihovně (British Library).

Tento kodex je podle knihovny sběratele sira Roberta Cottona, z níž původně pochází, označován jako Cotton Vitellius A.xv. V roce 1731 byl částečně poškozen při požáru v Burnham House. Islandský učenec Grímur Jónsson Thorkelin nechal roku 1787 v Britském muzeu pořídit jeho opis a sám zhotovil kolem roku 1789 další. Vzhledem ke špatnému stavu originálu mají tyto opisy pro moderní badatele velký význam.

Zápis Béowulfa je součástí sbírky zvané Nowell Codex, která společně s kodexem Southwick tvoří svazek Cotton Vitellius. Nowell Codex obsahuje dále další staroanglické prozaické i básnické texty, mezi jinými dochovaný zlomek básně Judith.

Nowell Codex byl zapsán dvěma různými písaři, první zaznamenal prozaické texty a Béowulfa po 1939. verš. Za dobu vzniku rukopisu se na základě paleografických indicií pokládá zhruba rok 1000, báseň sama je však zřejmě starší, přesná doba vzniku není známa. Starodávná slova v textu by napovídala první polovinu osmého století, ale diskutuje se i o pozdějších datech.

Jazykem básně je pozdní západní saština (west Saxon), avšak objevují se i stopy jiných anglosaských dialektů. Podle některých náznaků mohla být báseň původně složena v některém dialektu Anglů, nejspíše v mercijštině.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj básně se neodehrává v samotné Anglii, ale v oblasti Dánska a Švédska pátého a šestého století. Vypráví o skutečných historických osobnostech (géatský král Hygelák, mercijský král Offa). Látka se dostala do Anglie zřejmě společně s Angly, kteří sem od pátého století přesídlovali z kontinentu.

Vyprávění sleduje osud mladého hrdiny Béowulfa z géatského národa. Identita Géatů není spolehlivě vysvětlena; mohlo se jednat o Gauty, Góty nebo i Juty (nejpravděpodobnější se zdá možnost, že šlo o Gauty). Hrdina odjíždí se čtrnácti družiníky do Dánska, aby pomohli králi Hróthgárovi, kterého sužuje lidožravý netvor Grendel (v severské tradici trol). Ve dvou bitvách přemůže Béowulf nejprve Grendela a pak jeho matku toužící po pomstě. Hróthgár odmění Béowulfa bohatými dary. Druhá část básně se odehrává po mnoha letech. Béowulf, který se stal géatským králem, se utkává s ohnivým drakem, který pustoší jeho zemi. Tak jako v první části táhne s početným průvodem proti nebezpečí. Tentokrát však musí zaplatit životem, v rozhodující chvíli při něm stojí jen jeho synovec Wígláf.

V básni popsaná společnost si cení cti, odvahy a statečnosti; bojovníci jsou obdivováni a dosahují významných postů. Kdo se stane králem a tím pádem ochráncem země, očekává od svých mužů služby v boji, ti jsou pak za nasazení odměněni zbraněmi, cennostmi a půdou.

Život jedince je v rukou osudu, Béowulf jde do bitev s tím, že nikoli on sám, nýbrž osud rozhodne o výsledku – filozofie hluboce zakořeněná v severské tradici.

V básni se mísí severské a křesťanské tradice. Postavy prokazují všechny charakterové vlastnosti ceněné v germánské a severské tradici. Morální soudy jsou však často vynášeny z křesťanského hlediska. I Grendel je jako potomek bratrovraha Kaina zařazen do křesťanského žebříčku hodnot. Spekuluje se, že Béowulf představuje pokřesťanštěné zpracování původní severské látky.

Béowulf v češtině[editovat | editovat zdroj]

Béowulf v češtině vyšel poprvé v roce 2003 ve výpravném vydání v nakladatelství Torst. Překladatel Jan Čermák, který za překlad obdržel Cenu Josefa Jungmanna, knihu doplnil vlastní studií a výkladovými poznámkami.

Zpracování v literatuře a filmu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • John Gardner: Grendel. Vintage Books, New York 1979, 1989, R. Clark, London 1991. ISBN 0-679-72311-0
  • John R. Tolkien: Beowulf, the monsters and the critics. Sir Israel Gollancz memorial lecture 1936. Oxford Univ. Press, London 1936, Oxford 1971, Arden Libr, Darby 1978 (Reprint).
  • Michael Crichton: Eaters of the dead, the manuscript of Ibn Fadlan relating his experiences with the Northmen in A.D. 922 Knopf, New York NY 1976. ISBN 0-394-49400-8
  • Beowulf. Transl. by Seamus Heaney. Faber and Faber, London 1999, 2000, Norten, New York 2002. ISBN 0-393-97580-0
  • Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Der Held von Avalon. Science-fiction-Roman. Bastei-Lübbe, Bergisch Gladbach 1989 (deutsch). ISBN 3-404-23089-2
  • Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Beowulfs Kinder. Science-fiction-Roman. Lübbe, 1999 (deutsch). ISBN 3-404-24223-8
  • Neil Gaiman: Die Messerkönigin. Roman. Aus dem Engl. von Ingrid Krane-Müschen. Heyne, München 2001. ISBN 3-453-17798-3
  • Beowulf: eine Textauswahl mit Einleitung, Übersetzung, Kommentar und Glossar, hg. von Ewald Standop, Walter de Gruyter, Berlin, 2005. ISBN 3-11-017608-4
  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beowulf na německé Wikipedii.

  1. Grendel (2007) (TV) – Full cast and crew - IMDb
  2. Marina Sirtis – IMDb
  3. Grendel (TV Movie 2007) – IMDb

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu