Jan ze Žatce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan ze Žatce
Narození1350
Šitboř
ÚmrtíDesetiletí od 1410
Praha
Povoláníspisovatel, básník, písař a učitel
Alma materUniverzita Karlova
Témataliterární tvorba
Významná dílaOráč z Čech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan ze Žatce, známý též jako Jan ze Šitboře nebo Jan z Teplé (asi 1350 Šitboř – 1414 nebo 1415 Praha) byl literát, pedagog, městský písař, městský notář a správce městské školy v Žatci. Své hlavní dílo, Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen), napsal německy, ale ovládal i český jazyk. Složil z různých citátů latinské čtení o sv. Jeronýmovi. V žatecké městské kanceláři založil několik městských knih. Ze Žatce odešel roku 1411, kdy byl povolán na místo protonotáře Nového Města pražského.

Život[editovat | editovat zdroj]

O identitě autora skladby Oráč z Čech panovala dlouho nejistota. V písemnostech žatecké městské kanceláře z konce 14. a začátku 15. století se vyskytují ve funkci městského písaře Jan ze Šitboře a Jan z Teplé. Teprve na přelomu 20. a 30. let 20. století se podařilo nezávisle na sobě F. M. Bartošovi a německým badatelům Aloisi Berntovi a Karlu Beerovi dospět k závěru, že se jedná o jednu osobu, která střídavě používala oba přídomky.[1] Jméno Jan ze Žatce, stejně jako název Oráč z Čech (Ackermann aus Böhmen), vznikly až v 19. století.

Officium sv. Jeronýma. Jako donátor zobrazen Jan ze Žatce

O Janových mladých letech není nic známo. Podle přídomků se předpokládá, že se narodil ve vesnici Šitboř a v Teplé buď získal základní vzdělání nebo zde sám pedagogicky působil.[2] Pravděpodobně studoval na pražské univerzitě, vyloučeno není ani jeho studium v zahraničí, nejčastěji se uvažuje o Paříži.[3] Do Žatce přišel nejspíš na přelomu 70. a 80. let 14. století. Poprvé je zde jeho pobyt doložen v roce 1383, kdy byl zřejmě z jeho podnětu v žatecké městské kanceláři založen kopiář, do něhož se zapisovala královská privilegia a další pro město důležité právní akty. V zápisu o založení kopiáře je Jan z Teplé charakterizován jako rektor školy a městský notář.[4] Jan se během svého života v Žatci stal jednou z nejvýznamnějších osobností města, což dokládají jeho ekonomické aktivity. Vlastnil dům naproti škole,[5] tedy v dnešní ulici Josefa Hory naproti budově Střední odborné školy stojící na místě staré městské školy. Zadní trakt domu sousedil s městskými hradbami. Město zde Janovi v roce 1389 povolilo postavit věž, kterou musel v případě obležení poskytnout městské hotovosti k dispozici.[6] Jan rovněž vlastnil pozemek, na němž pěstoval vinnou révu a ovoce. Žatecký notář měl zřejmě i dobré vztahy s dvorem. Roku 1404 obdržel od Václava IV. výsadu, že může vybírat od každého přespolního řezníka, který prodává na žateckém trhu maso, stříbrný groš.[7] V žatecké kanceláři jsou s jeho osobou spojeny ještě nejméně dvě další městské knihy, kopiář a formulář, které jsou známé jen z edic. V roce 1411 Jan ze Žatce odešel; získal místo protonotáře na Novém Městě pražském.

Pamětní deska Jana ze Žatce na žatecké radnici

Zde na začátku roku 1413 onemocněl a v dubnu 1415 již nežil.[8]

Z pozůstalostního řízení je známo, že Jan měl pět dětí. Nejméně tři z nich, duchovní neznámého jména, Jiří a Cristinella, která sama byla už v roce 1408 vdovou, byly v době jeho úmrtí plnoleté. Přežila ho druhá manželka jménem Klára. První manželku jménem neznáme. Nelze prokázat, že se jmenovala Markéta, jejíž smrt Oráč oplakává v Janově skladbě.

V roce 1404 nechal Jan pro oltář v městském kostele v Chebu pořídit iluminovaný rukopis Officium sv. Jeronýma, jehož text snad sám složil.[9] Na jednom z předních folií je vyobrazení světce a donátora, v němž je spatřován portrét Jana ze Žatce. Od roku 1990 je na průčelí žatecké radnice umístěna pamětní deska, která Janovo působení ve městě připomíná. V areálu bývalé Kapucínské zahrady v Žatci je i pomníček s jeho bustou.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oráč z Čech.

Jeho nejvýznamnějším dílem je německy psaný Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen), který představuje jedno ze základních děl pozdně středověké německé literatury. Někdy bývá také nazýván jako Oráč a Smrt (Der Ackermann und der Tod). Jan tuto velmi vzácnou literární památku napsal asi kolem roku 1400. Roku 1460 se stala jednou z prvních vytištěných německých knih. Obsahem knihy je dialog mezi Oráčem a personifikovanou Smrtí o smyslu života.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Bok, Václav, Jan z Teplé: Staré otázky a nové a starší odpovědi k jeho životu a dílu, in: Oráč z Čech. Česko-německá konference o smrti a umírání Žatec 14.-15. 10. 2006, Sdružení rodáků a přátel města Žatce, Praha 2007, s. 19
  2. ↑ Bartoš, F. M., Básník Oráče a Smrti, Kulturní měsíčník Žatce č. 1/1968, s. 9
  3. ↑ Schuder, Werner, Der Ackermann aus Böhmen, Berliner Bibliophilen Abend, Berlin 1997, s. 11, ISBN 3-9805622-0-4
  4. ↑ Kopiář editován v Schlesinger, Ludwig, Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526, Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag 1892. Zápis o založení kopiáře editován jako č. 147 na s. 57. Originál kopiáře je uložen ve Státním okresním archivu v Lounech.
  5. ↑ Wostry, Wilhelm, Saaz zur Zeit des Ackermanndichters, Verlag Robert Lerche, München 1951, s. 60
  6. ↑ Schlesinger, Urkundenbuch, s. 82, č. 194
  7. ↑ Schlesinger, Urkundenbuch, s. 123-124, č. 277
  8. ↑ Bok, Staré otázky, s. 19
  9. ↑ Knihovna Národního muzea v Praze, sign. XII A 18 Přístupno on-line[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Jan ze Žatce. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 

Literatura neuvedená v referencích[editovat | editovat zdroj]

  • Blaschka, Anton, Das Hieronymus-Offizium des Ackermanndichters, in: Heimat und Volk. Forschungsbeiträge zur sudetendeutschen Geschichte. Festschrift für W. Wostry, Brno 1937, s. 107
  • Dinzl-Rybářová, Agáta, Der "Ackermann aus Böhmen" und der alttschechische "Tkadleček", Kümmerle, Göppingen 2006, ISBN 3-87452-990-8
  • Hahn, Gerhard, Die Einheit des Ackermann aus Böhmen. Studien zur Komposition, C. H. Beck, München 1963
  • Hrubý, Antonín, Der "Ackermann" und seine Vorlage, C. H. Beck, München 1971, ISBN 3-406-02835-7
  • Stanovská, Sylvie, Vergleichende stilistische Untersuchungen zum "Ackermann aus Böhmen" und "Tkadlec". Masarykova univerzita, Brno 1999, ISBN 80-210-2062-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_ze_Žatce&oldid=22259815“