Svatováclavský chorál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Svatováclavský chorál je česká církevní hymna, jejíž kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měla tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem byla prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobu vzniku této písně kladla stará tradice do 14. století, její autorství bylo připisováno pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, Václav Hájek z Libočan arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimě. Bohuslav Balbín obě tyto domněnky kombinoval: Arnošt prý píseň složil, Očko rozšířil. Svatováclavský chorál je však mnohem starší. Strofická stavba, jazyková stránka, zvlněná melodie a harmonizace této písně ukazují spíše na 13. století. Konečně úpěnlivá prosba v písni „utěš smutné – zažeň vše zlé“ svědčí o pohnuté době, a tou zřejmě mohla být léta braniborské správy (12781283). Zdá se však, že text písně se vyvíjel postupně a jeho prazáklad zřejmě pochází již ze století dvanáctého. Někdy na rozhraní 14. a 15. století přibyly dvě nové strofy: „Ty jsi dědic české země“ a „Maria, matko žádoucí“ . V zápise o rukopise litoměřickém z konce 15. století se uvádějí opět nové strofy, mezi nimi sloka, obsahující invokaci k ostatním českým světcům. Ty ovšem později ze standardního textu vypadly. Chorál, původně ve staročeštině, dostal svoji finální podobu, užívanou dodnes zřejmě v 18.19. století. Přečkal staletí a je nadále pravidelně zpíván, zpravidla na konci nedělní velké mše nebo o významných křesťanských svátcích. V době vzniku Československa existovaly snahy o to, aby se píseň stala národní hymnou. Jak řekl Jakub Deml, „Svatováclavský chorál obsahuje z hlediska morálních hodnot myšlenky věčně živé, které odpovídají i ignorovaným požadavkům přítomnosti“. Slavný český básník, symbolista Otokar Březina litoval, že se „vznešená svatováclavská hymna nestala státní hymnou osvobozeného národa“. Přijetí Svatováclavského chorálu jako státní hymny požaduje i dnešní politická strana Koruna Česká.[zdroj?]

Modifikace písně[editovat | editovat zdroj]

Svatováclavský chorál inspiroval některé české hudební skladatele k vytvoření variací na toto téma. Za všechny lze uvést:

  • Josef Suk: Meditace na svatováclavský chorál, op. 35a
  • Vítězslav Novák: Svatováclavský triptych op. 70 • toccata, ciacona a fuga


Ukázky dochovaných textů[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná podoba - 1368[editovat | editovat zdroj]

Vůbec nejstarší zápis písně je dochován v kronice Beneše Krabice z Weitmile z roku 1368, který obsahuje celkem 3 sloky.[1]

Sloky 1 - 3[editovat | editovat zdroj]

Swaty Václave
vévodo České země
kněže náš
pros za ny Boha
svatého Ducha
Kyrieleison

Nebeské toť dvorstvo krásné
blaze tomu ktož tam pojde
život věčny
oheň jasný
svatého Ducha
Kyrieleison

Pomoci tvé žádámy
smyluj se nad námi
utěš smutné
odžeň vše zlé
Swaty Václave
Kyrieleison

Znění chorálu v litoměřickém graduálu - 1475[editovat | editovat zdroj]

Znění chorálu se opět objevuje ve sborníku husitských písní tzv. Sborníku litoměřickém z roku 1475. Na rozdíl od předešlé verze ze 14. století je zde zapsáno šest dalších slok.[2]

Sloky 4 - 9[editovat | editovat zdroj]

Angele swieti nebesstij
raczte nas k sobie przwiesti
ku kdez slawa
neprzestawa
wieczneho Boha
Krysteleyson

Marya matko zaduczie
tys kralowna wssemohuczi
prosiz zany
(král Václav III.) za krziestiany
Hospodyna
Krysteleyson

Wssickni swieti spomahayte
zahynuti nam nedayte
w swietie w bludnem
at nezahynem
Krysteleyson


Hrziechuow se nasych lekamy
spomoczi wassie zadamy
swaty Wite
slawny Woytiesse
Krysteleyson

Wysste diediczi czeske zemie
raczte pomnieti na swe plemie
nedayte zahynuti
nam y buducziem
swaty Zykmunde
swaty Prokope
swata Ludmillo
Krysteleyson

Bohu otczi chwalu wzdaymy
swatym se krzizem pozahnaymy
we gmeno Otcze
y Syna geho
y swateho Ducha
Krysteleyson

Amen

Rukopis pražské univerzitní knihovny - 15. nebo 16. stol.[editovat | editovat zdroj]

V tomto rukopise nejasné datace je přítomná ještě desátá sloka chorálu.[3]


Sloka 10[editovat | editovat zdroj]

Tys nass diedicz Czieske zemie rozpomen se na swee plemie neday zahynuti naam y buduczym swaty Waczlawe Kristeleyson

Text[editovat | editovat zdroj]

Text současné verze

Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste, eleison.

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Většinou se přidávají ještě další sloky

Nebeské jest dvorstvo krásné, blaze tomu, kdo tam dojde,
v život věčný, oheň jasný svatého Ducha.
Kriste, eleison.

Maria, Matko žádoucí, tys Královna všemohoucí,
prosiž za nás, za křesťany, svého Syna, Hospodina!
Kriste, eleison.

Andělé svatí nebeští, račte nás k sobě přivésti,
tam, kde chvála nepřestává věčného Boha.
Kriste, eleison.

Všichni svatí, za nás proste, zahynouti nám nedejte,
svatý Víte, svatý Norberte, svatý Zikmunde, svatý Prokope,svatý Vojtěše,
svatý Jene Nepomucký, svatá Ludmilo, svatá Anežko, svatá Zdislavo,
svatý Václave!
Kriste, eleison.

Bohu Otci chválu vzdejme, svatým křížem se žehnejme:
Ve jménu Otce i Syna jeho i Ducha svatého.
Kriste, eleison.

Text starší verze

Svatý Václave, vévodo české země,
kněže náš, pros za ny Boha, svatého Ducha!
Kyrieleison.

Nebeskéť jest dvorstvo krásné,
blazě tomu, ktož tam pójde,
v život věčný, oheň jasný svatého Ducha.
Kyrieleison.

Pomoci tvé žádámy,
smiluj sě nad námy.
Utěš smutné, otžeň vše zlé, svatý Václave!
Kyrieleison.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obrazová, P. - Vlk, J. (1994): Maior Gloria - Svatý kníže Václav. Nakladatelství paseka, vydání první, Praha a Litomyšl, s. 152-3. ISBN 80-85192-94-2
  2. Dtto, s. 170-1.
  3. Dtto, s. 172.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]