Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Zkratka: "KČ"
Datum založení: 29. srpen 1991
Předseda: Václav Srb
Sídlo: Senovážné nám. 24
110 00, Praha 1
Ideologie: Monarchismus
Konzervatismus
Křesťanská demokracie
Evropská strana: žádná
Politická skupina EP: žádná
Stranické noviny: Monarchistické listy
Monarchistický zpravodaj
Barva(y): Modrá, zlatá
Volební výsledek: 0,07 % (PSP ČR 2010)
Oficiální web
www.korunaceska.cz

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) je česká politická strana, usilující o změnu státního zřízení na konstituční monarchii s dvoukomorovým parlamentním systémem, zastává tedy ideologii roajalismu. Má přibližně 800 členů.[zdroj?]

Obsah

[editovat] Historie

Vznikla z Royalistického hnutí Koruna Česká, založeného na podzim roku 1990 při příležitosti setkání přívrženců Českého království v Praze na Smíchově. Setkání organizovala občanská iniciativa Petra Placáka České děti, bývalá opoziční skupina, která na jaře 1988 vydala manifest, v němž vyhlásila obnovu Českého království.

Z původního hnutí se Koruna Česká transformovala na politickou stranu a od roku 2004 se účastní všech voleb.O tuto změnu se nejvíce zasloužilo vedení hnutí v letech 2000 - 2003, které dokázalo utvořit z royalistického hnutí zcela legální monarchistickou politickou stranu. Ve vedení tehdy stál jako představený Milan Schelingr a první místopředseda Svatopluk Houžvic, který nově zpracoval statut strany. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2006 získala celostátně 7 293 hlasů (0,13 %).[1] První konkrétnější úspěchy zaznamenala v komunálních volbách; v současnosti má zastupitele v několika menších obcích (například Pohleď, Pohořelice). Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010 postavila strana kvůli neúnosně vysoké volební kauci kandidátky jen v pěti krajích, ve kterých dosáhla výsledků mezi 0,12 a 0,24 %.

[editovat] Program

Mezi hlavní cíle Koruny České patří nenásilný návrat k monarchii (prostřednictvím referenda či celospolečenského konsensu) a obnova českého státu jako svazku historických zemí (Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského). Institucionální reforma zahrnuje funkci panovníka jako nadstranické hlavy státu, reprezentující národ jako celek, dále zavedení virilních senátorů (získávali by funkci senátora nikoli podle politického principu, ale z titulu významné společenské funkce, například rektoři univerzit, představitelé církví, profesních organizací a podobně), kteří by byli protiváhou politiků, politicky nezávislý Ústavní soud a široké možnosti obecní samosprávy. Dalšími cíli jsou rehabilitace zemské šlechty a obnovení šlechtické titulatury (ovšem bez mocenských privilegií), odstranění národních mýtů z české historie (např. o pobělohorské "době temna"), dialog se všemi bývalými obyvateli českých zemí, ochrana památek a národního kulturního dědictví, obnovení přátelských a spojeneckých svazků mezi středoevropskými národy, obnovení významu armády, ochrana přírody a podpora církví.[2]

[editovat] Otázka následnictví

Podle zákonů dědičnosti považuje velká část členů Koruny České za legitimního nástupce českého královského titulu Otu Habsbursko-Lotrinského, prvorozeného syna nedobrovolně odstoupivšího posledního českého panovníka Karla I.[zdroj?]. Ten je legitimním dědicem Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků[zdroj?] a (vedle ostatních dědičných titulů: arcivévoda rakouský, korunní princ maďarský /resp. uherský/ atd.) byl nositelem mj. titulu „český korunní princ“, kterého se ovšem roku 1962 Otto vzdal ve prospěch svého prvorozeného syna arcivévody Karla).

[editovat] Organizační struktura

Základními organizačními jednotkami strany jsou místní společnosti, které vznikají z iniciativy členů a působí na vymezeném území. Každý člen si může svobodně zvolit místní společnost, do které chce příslušet. Místní společnosti se mohou sdružovat do regionálních společností. Regionální společnosti vznikají seskupením alespoň tří místních společností. Vyššími organizačními jednotkami jsou pak tři zemské společnosti, které mají působnost vymezenou historickými zeměmi. V čele každé zemské společnosti stojí zemský hejtman. Zemské společnosti se schází na zemských sněmech, kde jsou voleni hejtmani.

Nejvyšším orgánem Koruny České je Generální sněm, který se schází jednou ročně (tradičně poslední sobotu v listopadu). Mezi jednotlivými sněmy řídí stranu předsednictvo, které je volené generálním sněmem – volební je pravidelně každý čtvrtý sněm. Členy předsednictva se také stávají zemští hejtmani.[3] Současné předsednictvo vzešlo z generálního sněmu konaného 27. listopadu 2010. [4]

[editovat] Předsednictvo

[editovat] Aktivity

Kromě politické činnosti a účasti ve volbách vyvíjí Koruna Česká i další aktivity směřující k propagaci myšlenky obnovy českého království:

[editovat] Heslo strany

Národ, který nectí své vlastní státoprávní tradice a ignoruje zkušenost svých předků, je jako strom, který nemá kořeny.

[editovat] Volební výsledky

[editovat] Volby do poslanecké sněmovny

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2006 7 293 0,13 % 0 mandátů
2010 4 024 0,07 % 0 mandátů

[editovat] Volby do zastupitelstev obcí

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2002 1 856 0,00 % 2 mandáty
2006 31 604 0,03 % 0 mandátů
2010 8 695 0,01 % 0 mandátů

[editovat] Volby do evropského parlamentu

Volby Hlasy Hlasy v % mandáty
2004 4 532 0,21 0
2009 4 449 0,19 0

[editovat] Volby do zastupitelstev krajů

Volby Hlasy Hlasy v % mandáty
2004 2 194 0,10 % 0
2008 1 915 0,06 % 0

[editovat] Reference

  1. http://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
  2. http://www.korunaceska.cz/program.asp
  3. http://www.korunaceska.cz/stanovy.htm
  4. http://www.korunaceska.cz/aktuality.asp?soubor=Hlavouni.txt
  5. http://zrusmeprezidenty.cz/

[editovat] Související články

logo Wikizpráv
Wikizprávy nabízejí žurnalistický obsah k tomuto tématu s názvem:

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích