Křesťanskodemokratická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křesťanskodemokratická strana
Zkratka: KDS
Datum založení: 1990 (z Hnutí za občanskou svobodu)
Datum rozpuštění: 1996 (sloučena s ODS)
Předseda: Václav Benda (1990 - 1993)
Ivan Pilip (1993 - 1996)
Ideologie: konzervatismus, křesťanská demokracie, pravicová politika
Mateřská strana: Hnutí za občanskou svobodu

Křesťanskodemokratická strana byla malá politická strana, působící mezi léty 19901996. Orientovala se pravicově a konzervativně, stála na křesťanských základech. V podstatě po celou dobu své existence byla součástí vládní koalice. Jejím prvním předsedou byl disident Václav Benda, druhým (a posledním) předsedou pak někdejší ministr školství Ivan Pilip. Důležitá byla jako první politická strana vzniklá po Sametové revoluci.

Vznik a historie strany[editovat | editovat zdroj]

Počátky Křesťanskodemokratické strany sahají již do 50. let 20. století, kdy se bývalí členové Československé stany lidové, jež se zkompromitovala spoluprací s komunistickým režimem, pokusili reorganizovat a vytvořit novou křesťanskou stranu. Tyto snahy ovšem jednak nebyly příliš úspěšné (končily často uvězněním) a jednak rozsah jejich aktivit Státní bezpečnost nezřídka zveličovala, aby tak dosáhla snadnějšího odsouzení zatčených.[1] Kvůli údajnému vytváření KDS bylo také v padesátých letech odsouzeno dvacet osob amnestovaných roku 1960. Tento proces měl pravděpodobně sloužit k zastrašení ostatních amnestovaných před další protirežimní činností.[2]

Dlouhodobější význam měl až počin z roku 1978, kdy Daniel Kroupa založil seminář pro mladé filosofy nazvaný Akademie. Zastřešující organizací této skupiny se stalo Hnutí za občanskou svobodu (zkracováno HOS), založené 15. října 1988. V Hnutí za občanskou svobodu se vytvořila dvě významná křídla: budoucí jádro Občanské demokratické aliance kolem Pavla Bratinky a Daniela Kroupy; a budoucí jádro Křesťanskodemokratické strany kolem Václava Bendy. ODA se od KDS rozlišovala takto: „V ODA byli lidé, kteří uznali křesťanské hodnoty za natolik posvátné, že odmítli jejich zatahování do politických her. Politicky však nebyl nikdo nikdy bližší ODA než KDS.

Disidenti okolo Václava Bendy založili 3. prosince 1989 Křesťanskodemokratickou stranu, ministr vnitra ji zaregistroval 31. ledna 1990. První sjezd se konal v březnu téhož roku a předsedou byl zvolen Václav Benda, prvním místopředsedou Zdeněk Susa. Křesťanskodemokratická strana tak byla skutečně první porevoluční stranou - až po ní následovala Občanská demokratická aliance.

V počátcích působila v rámci Občanského fóra. Prvních svobodných voleb v červnu roku 1990 se KDS účastnila jako součást volební koalice Křesťanská a demokratická unie (společně s Československou stranou lidovou, Svobodnou rolnickou stranou, Sdružením československých podnikatelů, Moravským občanským hnutím a Klubem seniorů). Ve volbách tato koalice získala do obou sněmoven Federálního shromáždění asi 8,7 % hlasů. Křesťanskodemokratická strana získala 2 mandáty jak ve Sněmovně lidu, tak ve Sněmovně národů. Ve volbách do České národní rady získala KDU 8,4 % hlasů a 19 mandátů, z nichž 4 připadly KDS. Celkově byly volební výsledky pro Křesťanskou a demokratickou unii zklamáním, přičítaným aféře Josefa Bartončíka, předsedy lidové strany.

Křesťanská a demokratická unie se pak účastnila utváření vlády Československé republiky. Křesťanskodemokratická strana kandidovala sama do komunálních voleb na podzim roku 1990, kde získala pouze 1,27 % hlasů a v celé republice obsadila 251 křesel. Po zvolení Josefa Luxe předsedou lidové strany se začaly objevovat rozkoly mezi lidovci a křesťanskými demokraty. Ty vrcholily během roku 1991, kdy si poslanci za Křesťanskodemokratickou stranu založili v České národní radě vlastní poslanecký klub; ve Federálním shromáždění pak utvořili klub s Liberálně demokratickou stranou. V červnu roku 1991 Československá strana lidová iniciovala vznik politického hnutí se stejným názvem jako původní koalice, Křesťanská a demokratická unie. V dubnu roku 1992 se pak Československá strana lidová a Křesťanská a demokratická unie sloučily, čímž vznikla KDU-ČSL v dnešní podobě. Křesťanskodemokratická strana později lidovce obviňovala z uzurpování značky KDU.

Trvale nízké preference nutily stranu hledat si volebního partnera, postupně se sblížila s nově vzniklou Občanskou demokratickou stranou, s níž uzavřela smlouvu o volební koalici. Koalice ODS-KDS vyhrála s jasným náskokem volby jak do České národní rady, tak do Federálního shromáždění, a KDS ve všech komorách ustanovila své vlastní kluby. Stala se součástí vládní koalice společně s občanskými demokraty (ODS i ODA) a lidovci. Ve vládě České republiky (První vláda Václava Klause) získala dvě křesla. Místopředsedou České národní rady se stal Pavel Tollner, předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění (jež zanikla o půl roku později) se stal Václav Benda.

Na sjezdu v březnu roku 1993 byl zvolen předsedou strany mladý náměstek ministra školství, Ivan Pilip. Straně bylo jasné, že nikdy sama nepřekročí pětiprocentní volební klauzuli, proto celé mezivolební období uvažovala o sloučení buďto s lidovci, nebo s občanskými demokraty. Vzhledem k vzrůstajícímu vzdalování Křesťanskodemokratické strany a KDU-ČSL se nakonec KDS roku 1996 sloučila s Občanskou demokratickou stranou; část jejích politiků však toto sloučení neakceptovala a od strany se odtrhla a vytvořila ve Sněmovně vlastní klub pojmenovaný KDS1, většina z nich pak přešla do KDU-ČSL. Někteří bývalí členové strany (v čele s Ivanem Pilipem) stáli roku 1998 u zrodu Unie svobody.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby v roce 1990 jako součást Křesťanské a demokratické unie

zastupitelský orgán
hlasy procenta mandáty
Sněmovna lidu Federálního shromáždění
629 359
8,69 %
2
Sněmovna národů Federálního shromáždění
633 053
8,75 %
2
Česká národní rada
607 134
8,42 %
4

Volby do zastupitelstev obcí v roce 1990

zastupitelský orgán
procenta mandáty
Zastupitelstva obcí
1,27 %
251

Volby v roce 1992 jako součást volební koalice ODS-KDS

zastupitelský orgán
hlasy procenta mandáty
Sněmovna lidu Federálního shromáždění
2 200 937
33,90 %
6
Sněmovna národů Federálního shromáždění
2 168 421
33,43 %
3
Česká národní rada
1 924 483
29,73 %
10

V první české vládě vzešlé ze svobodných voleb (po červnu 1990) byla KDS zastoupena ministrem školství Petrem Vopěnkou a ministrem životního prostředí Ivanem Dejmalem. V letech 1992 až 1996 byla Křesťanskodemokratická strana ve vládě zastoupena dvěma ministry, ministrem životního prostředí Františkem Bendou a ministrem školství. Na tomto postu se vystřídali Petr Piťha a Ivan Pilip.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARÁNEK, Daniel. P. Ing. Václav Teplý SDB [online]. Post Bellum, [cit. 2011-01-25]. Dostupné online.  
  2. Balík, Hanuš (2007), s. 206.