Václav Benda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Václav Benda (8. srpna 1946 Praha - 2. června 1999 Praha) byl český pravicový politik a protikomunistický disident.

Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Později (1975 až 1977) pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu železničním.

V roce 1977 podepsal Chartu 77, jejímž byl v letech 1979 a 1984 mluvčím, a v roce 1978 se podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky.

Po Sametové revoluci byl spoluzakladatelem Křesťanskodemokratické strany (KDS), v jejímž čele do roku 1993 stál a posléze byl jejím místopředsedou. Od července 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V roce 1996 se stal po sloučení KDS a ODS členem Občanské demokratické strany, za níž byl téhož roku zvolen do Senátu. V letech 1994 až 1998 byl ředitelem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Václav Benda byl křesťansky a pravicově orientovaný člověk a politik. Jako jeden z mála českých politiků schvaloval antikomunistický převrat a vojenskou diktaturu Augusta Pinocheta v Chile^[1].

Příbuzenstvo
syn	Marek Benda

Senátor za Prahu 1
Předchůdce: -	1996-1999 Václav Benda	Nástupce: Václav Fischer

[editovat] Reference

1. ↑ Ondřej Šlechta, Velkodušný politik Václav Benda, Britské listy, 2006

[editovat] Externí odkazy

• Václav Benda, životopis na Totalita.cz
• Václav Benda: Disident před československou sametovou revolucí i po ní