Václav Benda
| PhDr. Václav Benda | |
|---|---|
Bendova busta od Petera Orieška |
|
|
1. senátor za obvod č. 27 - Praha 1
|
|
| Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 2. června 1999 |
|
| Nástupce | Václav Fischer |
|
1. předseda Křesťanskodemokratické strany
|
|
| Ve funkci: 1990 – 1993 |
|
| Nástupce | Ivan Pilip |
|
7. předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění
|
|
| Ve funkci: 25. června 1992 – 31. prosince 1992 |
|
| Předchůdce | Rudolf Battěk |
| Nástupce | Sněmovna lidu zanikla |
|
|
|
| Narození | 8. srpna 1946 |
| Úmrtí | 2. června 1999 (ve věku 52 let) |
| Politický subjekt | KDS (1990-1996) ODS (1996-1999) |
| Choť | Kamila Bendová |
| Vztahy | Zdeněk Neubauer (švagr) |
| Děti | Marek Benda a 5 dalších |
| Vzdělání | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | filosof, kybernetik, politik, vydavatel |
| Václav Benda | |
|---|---|
PhDr. Václav Benda (8. srpna 1946, Praha – 2. června 1999, Praha) byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice.
Obsah |
Životopis [editovat]
Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1964–1969), v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK[1] a pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu železničním (1975 až 1977).
V roce 1977 podepsal Chartu 77, jejíž byl v letech 1979 a 1984 mluvčím, a v roce 1978 se podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. V letech 1985–1989 vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie).[2]
Po sametové revoluci byl spoluzakladatelem Křesťanskodemokratické strany (KDS), v jejímž čele do roku 1993 stál a posléze byl jejím místopředsedou.
V prosinci 1989 nastoupil jako poslanec za KDS v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 2 - Praha 2 a Praha 4). Mandát obhájil ve svobodných volbách roku 1990 a ve volbách roku 1992. Od června 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Ve federálním parlamentu setrval až do zániku Československa.[3][4][5][6]
V roce 1996 se stal po sloučení KDS a ODS členem Občanské demokratické strany, za niž byl téhož roku zvolen v obvodě Praha 1 do Senátu.[7] V letech 1994 až 1998 byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1999 jej chtěl vyšetřovat státní zástupce v souvislosti s aférou Zilk, ale díky imunitě nebyl k vyšetřování vydán.[8]
Václav Benda byl křesťansky a pravicově orientovaný člověk a politik. Jako jeden z mála českých politiků schvaloval antikomunistický převrat a vojenskou diktaturu Augusta Pinocheta v Chile.[9]
Měl šest dětí a předal jim svou velkou zálibu v hraní karet. Syn Martin Benda (*1970) se stal také spoluautorem jedné knihy o karetních hrách.[10]
Ocenění [editovat]
Od roku 2009 Ústav pro studium totalitních režimů uděluje Cenu Václava Bendy osobnostem, které sehrály významnou roli v boji za svobodu a demokracii v letech 1938–1945 a 1948–1989.[11]
17. listopadu 2009 (v Den boje za svobodu a demokracii) byla Václavu Bendovi na pražském Karlově náměstí (na domě č. o. 18, kde žil v letech 1969–1999) slavnostně odhalena pamětní deska s bustou od akademického sochaře Petera Orieška.[12]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 12)
- ↑ PARAF (PARalelní Akta Filozofie) – elektronická verze samizdatového časopisu
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Václav Benda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996, obvod Praha 1
- ↑ Komu imunita pomohla. Tito politici jsou doživotně nevinní
- ↑ Ondřej Šlechta: Velkodušný politik Václav Benda, Britské listy, 22. 6. 2006
- ↑ SVOBODA, Tomáš. Oficiální pravidla karetních her. Praha 1 : Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Obálka knihy.
- ↑ Cena Václava Bendy
- ↑ Benda, jeden z významných členů disentu, má svou desku – Mediafax, 17. 11. 2009
Literatura [editovat]
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. s. 36.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 43.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 75–76.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. s. 369–370.
Externí odkazy [editovat]
- Václav Benda na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Václav Benda, životopis na Totalita.cz
- Václav Benda: Disident před československou sametovou revolucí i po ní – nekrolog Michaela Bourdeauxe z deníku The Guardian, 23. 6. 1999
- (česky) (anglicky) Webové stránky o dějinách Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
- Martin C. Putna: Zápisník XXXII: Václav Benda aneb „Václav Havel catholicus“, Souvislosti, 3/2009
| Předchůdce | Václav Benda | Nástupce |
|---|---|---|
| vznik strany | Předseda Křesťanskodemokratické strany 1990–1993 |
Ivan Pilip |
| Rudolf Battěk | Předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992 |
rozpad federace |
| vznik senátu | Senátor za obvod Praha 1 1996–1999 |
Václav Fischer |
- Členové ODS
- Předsedové Křesťanskodemokratické strany
- Mluvčí Charty 77
- Signatáři Charty 77
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Senátoři Parlamentu České republiky
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové VONS
- Čeští filozofové
- Filosofové 20. století
- Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Ředitelé
- Narození 1946
- Úmrtí 1999
- Čeští římští katolíci