Václav Benda

Dr. Václav Benda
Bendova busta od Petera Orieška
Narození	8. srpna 1946 Praha
Úmrtí	2. června 1999 (52 roků) Praha
Povolání	filosof, kybernetik, politik, vydavatel
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel/Manželka	Kamila Bendová
Děti	Marek Benda a 5 dalších
Příbuzní	Zdeněk Neubauer (švagr)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny

Václav Benda (8. srpna 1946, Praha – 2. června 1999, Praha) byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice.

Životopis

Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1964–1969), v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK a pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu železničním (1975 až 1977).

V roce 1977 podepsal Chartu 77, jejíž byl v letech 1979 a 1984 mluvčím, a v roce 1978 se podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. V letech 1985–1989 vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie).

Po sametové revoluci byl spoluzakladatelem Křesťanskodemokratické strany (KDS), v jejímž čele do roku 1993 stál a posléze byl jejím místopředsedou. Od července 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V roce 1996 se stal po sloučení KDS a ODS členem Občanské demokratické strany, za niž byl téhož roku zvolen v obvodě Praha 1 do Senátu. V letech 1994 až 1998 byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Václav Benda byl křesťansky a pravicově orientovaný člověk a politik. Jako jeden z mála českých politiků schvaloval antikomunistický převrat a vojenskou diktaturu Augusta Pinocheta v Chile.

Měl šest dětí a předal jim svou velkou zálibu v hraní karet. Syn Martin Benda (*1970) se stal také spoluautorem jedné knihy o karetních hrách.

Ocenění

Pamětní deska

Od roku 2009 Ústav pro studium totalitních režimů uděluje Cenu Václava Bendy osobnostem, které sehrály významnou roli v boji za svobodu a demokracii v letech 1938–1945 a 1948–1989.

17. listopadu 2009 (v Den boje za svobodu a demokracii) byla Václavu Bendovi na pražském Karlově náměstí (na domě č. o. 18, kde žil v letech 1969–1999) slavnostně odhalena pamětní deska s bustou od akademického sochaře Petera Orieška.

Odkazy

Literatura

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  

Externí odkazy

• Václav Benda na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Václav Benda, životopis na Totalita.cz
• Václav Benda: Disident před československou sametovou revolucí i po ní – nekrolog Michaela Bourdeauxe z deníku The Guardian, 23. 6. 1999
• (česky)(anglicky) Webové stránky o dějinách Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
• Martin C. Putna: Zápisník XXXII: Václav Benda aneb „Václav Havel catholicus“, Souvislosti, 3/2009

Předchůdce	Václav Benda	Nástupce
vznik strany	Předseda Křesťanskodemokratické strany 1990–1993	Ivan Pilip
Rudolf Battěk	Předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992	rozpad federace
vznik senátu	Senátor za obvod Praha 1 1996–1999	Václav Fischer