Petr Vopěnka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
Petr Vopěnka
Petr Vopěnka

Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Předseda vlády Petr Pithart
Předchůdce Milan Adam
Nástupce Petr Piťha

Narození 16. května 1935 (79 let)

Praha
Československo Československo

Národnost česká
Vzdělání Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Západočeská univerzita v Plzni
Ocenění Medaile Za zásluhy
známý díky: Alternativní teorie množin, Vopěnkův princip
významné dílo: Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci

Petr Vopěnka (* 16. května 1935 Praha) je významný český matematik a filozof. V matematice přispěl zejména svojí prací v oboru teorie množin. Je zakladatelem takzvané alternativní teorie množin a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů.[1][2] V letech 19901992 byl ministrem školství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1935 v Praze. Oba jeho rodiče byli středoškolskými učiteli matematiky. Studoval na gymnáziu v Ledči nad Sázavou [3] a poté na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním diplomantem významného českého matematika Eduarda Čecha.[2]

Po dokončení studia získal zaměstnání na téže fakultě, v roce 1965 byl jmenován docentem,[3] a v roce 1967 doktorem věd.[3]

Mezi lety 1966 a 1969 byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry matematické logiky. V roce 1968 schválila vědecká rada Univerzity Karlovy jeho jmenování profesorem,[3] ale kvůli politické situaci k němu došlo až v roce 1990.[3]

V sedmdesátých letech založil a společně se svými studenty rozvinul alternativní teorii množin (alternativní vůči klasické Cantorově teorii)[2] a vychoval dvě generace českých matematických logiků.

V osmdesátých letech se začal zabývat filosofickými a historickými otázkami matematiky, ve kterých nejde o běžné pojetí historie, ale spíše o ukazování vůdčích myšlenek určitého období a promýšlení jejich odkazu do doby současné.[2] Pozornost P. Vopěnky se zaměřovala zejména na geometrii a počátky teorie množin, zvláště na odkaz B. Bolzana. Jeho filozofické dílo se věnuje filozofickým otázkám vědy, obzvláště matematiky, a je výrazně ovlivněno Husserlovou fenomenologií.[2] V roce 1983 založil na matematicko-fyzikální fakultě veřejný filosofický seminář, na nějž zval k přednáškám myslitele, kteří v té době jinde svobodně přednášet nemohli (Z. Neubauer, R. Palouš, P. Rezek nebo S. Sousedlík), a proto byl prostřednictvím studentů-agentů sledován Státní bezpečností.[2]

V roce 1990 byl jmenován prorektorem Univerzity Karlovy[3] a v letech 1990–1992 působil jako ministr školství. V letech 1992-2000 byl vedoucím katedry matematické logiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.[3] V roce 2000 se stal emeritním profesorem Univerzity Karlovy.

Od roku 2003 působí na Katedře filozofie Fakulty filozofické a ve Výzkumném centru Nové technologie Západočeské univerzity v Plzni, kde se věnuje překladům historicky významných matematických textů (například Eukleida nebo Al-Chvárizmího) do češtiny a filosofickému pozadí alternativní teorie množin. Pracuje na nové teorii množin a jejím dopadu na infinitesimální počet.

Jeho úzkým spolupracovníkem byl Jiří Fiala.

V roce 2006 byl natočen jeho filmový portrét Úmysl obohatit holý mechanistický svět a v roce 2010 natočila Česká televize pořad Vzkaz Petra Vopěnky.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Analytická geometrie, SPN Praha, 1964.
  • Úvod do axiomatické teorie množin (spoluautoři J. Blažek a B. Kussová), SPN Praha, 1972.
  • The Theory of Semisets (spoluautor P. Hájek), Academia Praha, North-Holland Publ. Co. Amsterdam,1972.
  • Množiny a přirozená čísla (spoluautoři J. Blažek a B. Kussová), SPN Praha, 1977.
  • Mathematics in the Alternative Set Theory, Teubner Texte, Leipzig, 1979, ruský překlad Mir, 1983.
  • Úvod do matematiky v alternativnej teórii množin, Alfa Bratislava ,1989.
  • Rozpravy s geometrií, Panorama, 1989.
  • Druhé rozpravy s geometrií, Fokus a Práh, 1991.
  • Ministrem ve vládě národní oběti, KDS, 1992.
  • Geometrizace reálného světa (Třetí rozpravy s geometrií), Matfyzpress Praha, 1995.
  • Otevření neeuklidovských geometrických světů (Čtvrté rozpravy s geometrií), Vesmír Praha, 1995.
  • Analytická geometrie druhé generace, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1998.
  • Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Souborné vydání Rozprav s geometrií, Práh, 2000.
  • Meditace o základech vědy, Práh, 2001.
  • Trýznivé tajemství, Práh, 2003.
  • Vyprávění o kráse novobarokní matematiky. Souborné vydání Rozprav o teorii množin, Práh, 2004.
  • Horizonty nekonečna. Matematický pohled na svět, Moraviapress, 2004.
  • Pojednání o jevech povstávajících na množstvích, OPS, 2008, ISBN 978-80-87269-00-8, 2. vydání 2009 ISBN 978-80-87269-02-2
  • Al-Chvárizmí: Aritmetický a algebraický traktát, překlad P. Bogan, komentáře P. Vopěnka, OPS,2008.
  • Eukleidés: Základy. Knihy I-XII, překlad F. Servít, komentáře P. Vopěnka, OPS a ZČU, 2007 - 2011.
  • K věci: rozhovory s lidmi, kteří mají co říci (spoluautoři M. Knižák, B. Cvek, B. Šípek, V. Kokolia, K. Hvížďala, C. Höschl, Z. Lukeš, J. Šreit, R. Heřman), Karmášek, 2010.
  • Calculus infinitesimalis. Pars prima. Úvod do diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, OPS, 2010, ISBN 978-80-87269-09-1.
  • Calculus infinitesimalis. Pars secunda. Integrál reálné funkce jedné proměnné, ZČU a OPS, 2011, ISBN 978-80-87269-19-0.
  • Úvod do klasické teorie množin, Fragment a ZČU, 2010.
  • Velká iluze matematiky XX. století a nové základy, ZČU a Koniáš, 2011.
  • The Great Illusion of 20th Century Mathematics and Its New Foundations (překlad H. Moraová), ZČU Plzeň, 2012 (preprint budoucího textu).
  • Podivuhodný květ českého baroka. První přednášky o teorii množin, Karolinum 1998, 1. vydání 1998, 2. vydání 2012.
  • Hádání v hospodě, 27 filosofických disputací, Práh, 2013.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KANAMORI, Akihiro. The Higher Infinite - Large Cardinals in Set Theory from Their Beginnings. [s.l.] : Springer. ISBN 978-3-540-88866-6. (anglicky) 
  2. a b c d e f SOCHOR, Antonín. Petr Vopěnka (*16. 5. 1935). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 2000, roč. 45, čís. 2, s. 125-134. Dostupné online. ISSN 0032-2423.  
  3. a b c d e f g h Petr Vopěnka - životopis. [s.l.] : Vize 97. 1 s. Dostupné online.  
  4. Cena VIZE 97, Laureáti [online]. Vize 97, [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ministři školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci federace
Předchůdce:
Milan Adam
19901992
Petr Vopěnka
Nástupce:
Petr Piťha