Olomoucký kraj
| Olomoucký kraj | |
|---|---|
| Hrad Šternberk | |
| Sídlo: | Olomouc |
| Hejtman: | Jiří Rozbořil (ČSSD) |
| Rozloha: | 5 267 km² |
| Počet obyvatel: | 638 638[1] |
| Hustota zalidnění: | 121 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Praděd (1 491 m) |
| Historické země: | Morava a Slezsko |
| Počet okresů: | 5 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 13 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 20 |
| ISO 3166-2: | CZ-OL |
| CZ-NUTS: | CZ071 |
| RZ: | M |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
| OpenStreetMap: mapová data | |
Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.
Obsah |
Přírodní podmínky [editovat]
Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a pěkná města na Hané.
Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−289,5 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 289,5 m, což ji činí nejhlubší propastí ve střední Evropě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[2]
Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.
Administrativní členění [editovat]
Území kraje je vymezeno územími okresů:
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:
V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.
| Počet okresů: | 5 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 13 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: | 20 |
| Počet obcí: | 399 |
| Z toho měst: | 30 |
| Počet vojenských újezdů: | 1 |
Historie [editovat]
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.
Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj.
Olomouc je také sídlem arcibiskupství křesťanské i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.
Statistické údaje [editovat]
| Statistické údaje k 1. 1. 2012 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Okresy | Rozloha | Počet obyvatel | Hustota o. | Počet obcí |
| Olomouc | 1 620 | 232 032 | 143 | 96 |
| Prostějov | 777 | 109 539 | 141 | 97 |
| Přerov | 845 | 133 023 | 157 | 104 |
| Šumperk | 1 313 | 123 558 | 94 | 77 |
| Jeseník | 719 | 40 486 | 56 | 24 |
Hospodářství [editovat]
Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U Hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými Hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.
Turistické zajímavosti [editovat]
- Muzeum umění Olomouc
- Zoologická zahrada Olomouc
- Horizont Bystrovany
- Hrad Bouzov
- Flora Olomouc
- Hrad Helfštýn
- Zbrašovské aragonitové jeskyně
- Jeskyně Na Pomezí
- Muzeum papíru - ruční papírna Velké Losiny
- Vlastivědné muzeum Olomouc
- Hanácký skanzen Příkazy
- Muzeum výroby Olomouckých tvarůžků
- Výroba plísňových sýrů Niva
- Jeseníky
- Město Prostějov
- Tovačovský zámek
- Zámek Jánský Vrch (zámek)
- dětské muzeum Javorník
- přírodní rezervace Rejvíz
- Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník
- Hranická propast
Doprava [editovat]
Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň . Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Mezinárodní veřejné letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerov, a sídlí zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci Letiště Olomouc a Prostějově Letiště Prostějov.
V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR.[zdroj?]
V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).
Věda a vzdělání [editovat]
V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě za 2. nejstarší univerzitou na našem území. V současnosti má okolo 25 000 studentů a prozatím osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově zakončená magisterským studiem.
Vyšší odborné školy v Olomouci [editovat]
- Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
- Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKASA
Průmyslové podniky [editovat]
- Moravské železárny Olomouc
- Hanácké železárny
- Sigma Group Lutín
- Siemens Mohelnice
- Mora Moravia Olomouc
- Cement Hranice
- Tondach Hranice
- Precheza Přerov
- Solné Mlýny Olomouc
- A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
- Nestlé Česko (závod ZORA)
- OLMA a.s.
- Adriana Litovel
- TON Bystřice pod Hostýnem - Bystřice pod Hostýnem leží ve Zlínském kraji
- PANAV, a.s., Senice na Hané
- GEMO Olomouc
- Timken v Olomouci
- Hella Mohelnice
- RESTA s. r. o.
- SULKO s. r. o. Zábřeh
- Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
- PSP Engineering a.s. ( Přerovské Strojírny )
- PSP Speciální strojírna a.s. ( Přerovské Strojírny )
- PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny )
- PSP Pohony a.s. ( Přerovské strojírny )
Mezinárodní spolupráce [editovat]
Region Jižní Dánsko, Dánsko
Opolské vojvodství, Polsko
Autonomní oblast Vojvodina, Srbsko
Provincie Reggio Emilia, Itálie
Župa Baranya, Maďarsko
Kostromská oblast, Rusko
Landkreis Würzburg, Bavorsko, Německo
Green River Area Development District, Kentucky, USA
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
- ↑ Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz
Související články [editovat]
- Morava
- Slezsko
- Země moravskoslezská
- Olomoucký kraj (1949-1960)
- Jihomoravský kraj (od roku 1960)
- Severomoravský kraj
- Mikroregiony v Olomouckém kraji
- Zastupitelstvo Olomouckého kraje
- Seznam hejtmanů Olomouckého kraje