Olomoucký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olomoucký kraj
Hrad Šternberk
Hrad Šternberk
Sídlo: Olomouc

zeměpisné souřadnice: 49°45′ s. š., 17°5′24″ v. d.
Hejtman: Jiří Rozbořil (ČSSD)
Rozloha: 5 267 km²
Počet obyvatel: 638 638[1]
Hustota zalidnění: 121 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Praděd (1 491 m)
Historické země: Morava a Slezsko
Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 20
ISO 3166-2: CZ-OL
CZ-NUTS: CZ071
RZ: M
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Olomoucký kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno čtyřmi okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−289,5 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 289,5 m, což ji činí nejhlubší propastí ve střední Evropě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[2]

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Na území kraje nalezneme dva euroregiony :

Území kraje je vymezeno územími okresů:

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.

Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: 20
Počet obcí: 399
Z toho měst: 30
Počet vojenských újezdů: 1

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj.

Olomouc je také sídlem arcibiskupství křesťanské i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

Přehled hejtmanů[editovat | editovat zdroj]

Č.   Portrét Jméno Nástup do úřadu Opuštění úřadu Strana Poznámka
1. Jan Březina.jpg Jan Březina 21. prosince 2000 2. prosince 2004 KDU-ČSL
2. No portrait cs.svg Ivan Kosatík 2. prosince 2004 14. listopadu 2008 ODS
3. Martin Tesařík 2011.jpg Martin Tesařík 14. listopadu 2008 19. listopadu 2012 ČSSD
4. No portrait cs.svg Jiří Rozbořil 13. října 2012 úřadující ČSSD

Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění kraje
Statistické údaje k 1. 1. 2012
Okresy Rozloha Počet obyvatel Hustota o. Počet obcí
Olomouc 1 620 232 032 143 96
Prostějov 777 109 539 141 97
Přerov 845 133 023 157 104
Šumperk 1 313 123 558 94 77
Jeseník 719 40 486 56 24

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Praděd, nejvyšší bod Olomouckého kraje

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň . Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Mezinárodní veřejné letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova, a sídlí zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci Letiště Olomouc a Prostějově Letiště Prostějov.

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR.[zdroj?]

V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě za 2. nejstarší univerzitou na našem území. V současnosti má okolo 25 000 studentů a prozatím osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově zakončená magisterským studiem.

Vyšší odborné školy v Olomouci[editovat | editovat zdroj]

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKASA

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými Hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

Průmyslové podniky[editovat | editovat zdroj]

  • Moravské železárny Olomouc
  • Hanácké železárny
  • Sigma Group Lutín
  • Siemens Mohelnice
  • Mora Moravia Olomouc
  • Cement Hranice
  • Tondach Hranice
  • Precheza Přerov
  • Solné Mlýny Olomouc
  • A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
  • Nestlé Česko (závod ZORA)
  • OLMA a.s.
  • Adriana Litovel
  • TON Bystřice pod Hostýnem - Bystřice pod Hostýnem leží ve Zlínském kraji
  • PANAV, a.s., Senice na Hané
  • GEMO Olomouc
  • Timken v Olomouci
  • Hella Mohelnice
  • RESTA s. r. o.
  • SULKO s. r. o. Zábřeh
  • Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
  • PSP Engineering a.s. ( Přerovské Strojírny )
  • PSP Speciální strojírna a.s. ( Přerovské Strojírny )
  • PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny )
  • PSP Pohony a.s. ( Přerovské strojírny )

Mezinárodní spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]