Olomoucký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olomoucký kraj
Hrad Šternberk
Hrad Šternberk
Základní údaje k 12/2006
Krajské město: Olomouc
Hejtman: Ing. Martin Tesařík (ČSSD)
Rozloha: 5267[1] km²
Počet obyvatel: 641 681[2]
Hustota zalidnění: 121 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Praděd (1 491 m)
Historické země: Morava + Slezsko
Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 20
ISO 3166-2: CZ-OL
CZ-NUTS: CZ071
RZ: M
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
2004 Olomoucky kraj.PNG
OpenStreetMap: mapová data

Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.

Obsah

[editovat] Přírodní podmínky

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a pěkná města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−289,5 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 289,5 m, což ji činí nejhlubší propastí ve střední Evropě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[3]

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

[editovat] Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů:

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.

Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: 20
Počet obcí: 399
Z toho měst: 30
Počet vojenských újezdů: 1

[editovat] Historie

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Komunistickou reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj.

Olomouc je také sídlem arcibiskupství křesťanské i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

[editovat] Statistické údaje

Administrativní členění kraje
Statistické údaje 2009
Okresy Rozloha Počet obyvatel Hustota o. Počet obcí
Olomouc 1 620 231 843 143 96
Prostějov 770 110 214 143 97
Přerov 845 134 324 159 104
Šumperk 1 313 124 405 95 77
Jeseník 719 41 255 57 24

píše se rok 2010 - 641 213 obyv.

  • k roku 2001 - 643 817 obyv
  • asi k 31. 12. 2003 - 640 680 obyv.
  • 31. 12. 2004 - 635 126 obyv.
  • červen 2005 - 639 161 obyv.
  • 31. 12. 2006 - 639 894 obyv.
  • roku 2007 - 640 410 obyv.

[editovat] Hospodářství

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U Hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými Hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

[editovat] Turistické zajímavosti kraje

Praděd, nejvyšší bod Olomouckého kraje

[editovat] Doprava

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň . Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Mezinárodní veřejné letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerov, a sídlí zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci Letiště Olomouc a Prostějově Letiště Prostějov.

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR.[zdroj?]

V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

[editovat] Věda a vzdělání

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě za 2. nejstarší univerzitou na našem území. V současnosti má okolo 25 000 studentů a prozatím osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově zakončená magisterským studiem.

[editovat] Vyšší odborné školy v Olomouci

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKASA

[editovat] Průmyslové podniky kraje

  • Moravské železárny Olomouc
  • Hanácké železárny
  • Sigma Group Lutín
  • Siemens Mohelnice
  • Mora Moravia Olomouc
  • Cement Hranice
  • Tondach Hranice
  • Precheza Přerov
  • Solné Mlýny Olomouc
  • Nestlé Česko (závod ZORA)
  • OLMA a.s.
  • Adriana Litovel
  • TON Bystřice pod Hostýnem - Bystřice pod Hostýnem leží ve Zlínském kraji
  • PANAV, a.s., Senice na Hané
  • GEMO Olomouc
  • Timken v Olomouci
  • Hella Mohelnice
  • RESTA s. r. o.
  • SULKO s. r. o. Zábřeh
  • Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)

[editovat] Mezinárodní spolupráce

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. http://www.olomouc.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/711011-10-2010-01
  2. http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/4a89bc08d9a0935dc1257853002ecdfd/$FILE/Obyvatelstvo2010.pdf
  3. Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích