Hranická propast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hranická propast, vrchní část

Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Přístup k ní je od budovy vlakového nádraží stanice Teplice nad Bečvou, značenou pěšinou vedoucí nahoru do lesa. Propast je obehnaná plotem, jako ochrana proti pádu. Podle pověsti do ní na koni skočil velkomoravský vládce Mojmír II. (z dějin známý jako Mojmír I.), aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hranická propast, spodní část s Hranickým jezírkem
Spodní část propasti a Hranické jezírkou jsou veřejnosti nepřístupny

Propast má elipsovitý tvar a je situována směrem JV-SZ. Její délka v nejdelším místě je přibližně 110 metrů a šířka v nejširším místě asi 50 metrů. Pro většinu návštěvníků je nejzajímavějším údajem hloubka propasti včetně zatopené části, ale ve skutečnosti se jedná o poměrně členitý krasový systém. Krasové jevy (např. závrty) lze pozorovat i v těsném okolí propasti. Ve hloubce 48 metrů pod hladinou jezírka lze po překonání sifonu Zubatice vystoupat až do suchých jeskyní (Rotunda suchá, Nebe I-III, Monika). Tyto jsou průběžně monitorovány, včetně měření teploty vody a vzduchu. Rotunda suchá je navíc známá coby hnízdiště netopýrů, kteří do ní pronikají velmi úzkým průlezem z prostoru Jezírka. Musejí přitom překonat asi 7 metrů skalního masivu. Výskyt netopýrů je monitorován a zkoumán odborníky z Biologického ústavu Akademie věd ČR.

Podrobnější schéma systému je na informační desce u Propasti.

Hloubka[editovat | editovat zdroj]

Hloubka suché části propasti je 69,5 m. Na dně se nachází Jezírko. Pod hladinou byla propast zmapována do hloubky –170 m (Pavel Říha, 2005), ponor následoval do hloubky –181 m (Starnawski, 2000) dále ponor dne 21. 6. 2012 do hloubky –217 m (Starnawski s šestičlenným týmem českých a polských potápěčů).[2] Bylo provedeno i zkoumání pomocí robotu Hyball a robotu HBZS Ostrava. Robot (R.O.V.) Hyball byl v hloubce –205 m (1995). Dna nebylo dosaženo, protože podle dalšího průzkumu byla zjištěna taková konfigurace terénu, která další postup robotu znemožnila.

Poslední měření hloubky propasti se uskutečnilo dne 1. 10. 2012, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 217 metrů sondu do hloubky 373 metrů. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky 225 metrů, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem.Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 442,5 m (373 + 69,5), což ji činí nejen nejhlubší propastí ve střední Evropě, ale i jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku.[zdroj?]

Z historického hlediska je zajímavé, že RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. 4. 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné, protože nebyly dále ověřeny.[3] Z pohledu dnešního poznání je měření dr. Pogody v souladu s realitou, ale kvůli nepřehlednosti restrikce v hloubce 205 metrů by musela být obrovská náhoda, aby jeho sonda mohla klesnout níže a hlavně aby se ji podařilo vytáhnout zpět přes změť kmenů, větví a dalších terénních překážek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alena Ovčačíková: Pověsti velkomoravské. Olomouc 2003.
  2. Starnawski 6/2012
  3. Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°31′55,2″ s. š., 17°45′2,8″ v. d.