Liberecký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liberecký kraj
Vysílač a hotel Ještěd
Vysílač a hotel Ještěd
Sídlo: Liberec

zeměpisné souřadnice: 50° 42′ 36″ s. š., 15° 0′ v. d.
Hejtman: Martin Půta (SLK)
Rozloha: 3 163 km²
Počet obyvatel: 438 600[1]
Hustota zalidnění: 139 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Kotel (1 435 m)
Historické země: Čechy
Počet okresů: 4
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 10
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 21
ISO 3166-2: CZ-LI
CZ-NUTS: CZ051
RZ: L
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Liberecký kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Liberecký kraj leží na samém severu Čech. Je tvořen třemi okresy ve východní části Severočeského kraje a okresem Semily, který tvoří západní část Východočeského kraje. Po Praze je druhým územně nejmenším krajem Česka, jeho rozloha zabírá cca 4 % území České republiky. Liberecký kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl znovu vytvořen v roce 2000. Sídlem a zároveň největším městem kraje je Liberec.

Kraj sousedí s Královéhradeckým krajem na východě, Středočeským krajem na jihu, Ústeckým krajem na západě, německou spolkovou zemí Sasko na severozápadě a Dolnoslezským vojvodstvímPolsku na severovýchodě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé vznikl Liberecký kraj 1. ledna 1949 spolu s dalšími 19 nově vytvořenými kraji v Československu. Vznikly krajské národní výbory. Po 11 letech při další reformě státní správy byl v polovině roku 1960 zrušen, nahradily jej Východočeský a hlavně Severočeský kraj.[2]

Administrativní členění a statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj a další kraje byly vytvořeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.). Administrativně se kraj dělí na 4 okresy a 215 obcí (z toho 36 se statutem města).

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Česká Lípa (CL) 103 152 1 072,91 96 57
Jablonec nad Nisou (JN) 89 906 402,30 223 34
Liberec (LB) 170 702 988,87 173 59
Semily (SM) 74 840 698,99 107 65

Území samosprávného Libereckého kraje je součástí dříve vytvořených Severočeského a Východočeského kraje.

Řízení kraje[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zastupitelstvo Libereckého kraje.

Zastupitelstvo kraje čítající 45 členů je voleným statutárním orgánem. Od vzniku kraje se konaly čtvery volby, v letech 2000, 2004, 2008 a 2012.[3]

Kraj má zřízen svůj krajský úřad, v jehož čele je hejtmanem jmenovaný ředitel. Tento úředník (od roku 2010 René Havlík) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, tj. zvoleného zastupitelstva kraje a je nadřízeným všem zaměstnancům krajského úřadu. Nesmí být členem politických stran a hnutí.

Součástí krajského úřadu je 17 odborů. Sídlo krajského úřadu je v ulici U Jezu 642, Liberec 2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V prvních krajských volbách v roce 2000 zvítězila ODS (13 mandátů), v zastupitelstvu zasedli také zástupci KSČM (9 mandátů), Čtyřkoalice (8 mandátů), ČSSD (7 mandátů), SOS (5 mandátů) a Nezávislých (3 mandáty). Hejtmanem se stal Pavel Pavlík z ODS.

Ve volbách v roce 2004 obhájila své vítězství ODS (22 mandátů) před KSČM (10 mandátů), SOS (7 mandátů) a ČSSD (6 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Petr Skokan z ODS.

V krajských volbách v roce 2008 získala stejně jako ve všech ostatních krajích nejvíc zastupitelů ČSSD (15 mandátů), za ní skončila ODS (12 mandátů), KSČM (8 mandátů), Starostové pro Liberecký kraj (7 mandátů) a SOS (3 mandáty).[4]

Zvolené zastupitelstvo si na svém prvním zasedání v 3. volebním období zvolilo 9 uvolněných členů rady a zřídilo 9 výborů. Hejtmanem kraje byl zvolen Stanislav Eichler z ČSSD. Rada kraje ustavila tři komise.

Ve volbách roku 2012 nečekaně zvítězili Starostové pro Liberecký kraj (13 mandátů), druhá byla KSČM (10 mandátů), třetí Změna pro Liberecký kraj (10 mandátů), neúspěšně volby skončily pro čtvrtou ČSSD (7 mandátů) a pátou ODS (5 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj.[5]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Nezaměstnanost v Libereckém kraji se pohybuje kolem 10 %, nejnižší je na Jablonecku, Semilsku a ve městě Liberci, nejvyšší pak na Frýdlantsku a Českolipsku. Tradiční průmyslová odvětví jako je textilní (oděvní, vlnařský a pletárenský) průmysl či těžké strojírenství (nákladní automobily aj.) jsou na ústupu. Těžba uranové rudy v oblasti Stráže pod Ralskem je taktéž již minulostí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj je oblastí s velmi hustou železniční sítí a ačkoli byla řada tratí zrušena, stále patří mezi regiony s nejhustší železniční sítí v Evropě.[zdroj?] Navzdory tomu ale Liberecký kraj nemá ani jednu trať elektrifikovanou včetně tratě na Prahu, která absolutně nevyhovuje současným potřebám. I přesto je většina nádražích opravena, jezdí zde také poměrně kvalitní soupravy, některé bohužel nemohou po špatné infrastruktuře jezdit. Silniční doprava je zastoupena rychlostní komunikací R35 Liberec – Turnov (- Hradec Králové – Olomouc); evropskou trasou E65 ve směru (Praha -) Turnov – Harrachov – Szczecin; dále silnicemi první třídy I13 Frýdlant – Liberec – Děčín – Ústí nad Labem (- Most, Karlovy Vary); I9 Česká Lípa – Mělník a I14 Liberec – Vrchlabí – Trutnov. Na území kraje se nachází také několik menších letišť, z nichž nejvýznamnější jsou v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou, České Lípě – Ladech. Zajímavostí je někdejší vojenské letiště v Hradčanech u Mimoně. Od roku 2009 je v kraji zaveden dopravní systém IDOL.[6]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Podstatnou složkou rostlinného zemědělství v Libereckém kraji je pěstování obilnin (pšenice, ječmen), brambor, lnu a řepky olejné. V menší míře se zde též pěstuje kukuřice, řepa, ovoce a zelenina. Chován je zde především skot, prasata a drůbež. Známé jsou i drůbežárny v Brništi a Příšovicích.

Průmysl a těžby[editovat | editovat zdroj]

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství a sklářství, díky němuž proslulo ve světě Novoborsko a Jablonecko. Gumárenský průmysl nalezneme v Hrádku nad Nisou, výrobou bižuterie a mincovnou je znám zase Jablonec, Jilemnice výrobou umělých střívek, v Lomnici nad Popelkou se vyrábí známé Lomnické suchary, v Semilech, Mimoni či Zákupech se prosadil dřevozpracující (a nábytkářský) průmysl. V Liberci je zastoupeno mnoho výrobních odvětví, například výroba automobilových komponentů, polygrafický průmysl, sklárna, několik velkých stavebních firem či pivovar. V České Lípě jsou železniční opravny a Turnov zase proslul svými broušenými drahokamy a optickými přístroji. Na Frýdlantsku a Hrádecku se těží štěrkopísky a stavební písky, na Českolipsku a Novoborsku sklářské písky; stavební kámen je dobýván na Tlustci a Tachovském vrchu na Českolipsku, v Liberci–Ruprechticích, u Frýdštejna a v Košťálově.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Kotel, nejvyšší hora kraje

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména Lužické a Jizerské hory na severu a Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je hora Kotel – 1435 m – v Krkonoších, nejnižší bod se nachází na Českolipsku a je jím hladina Ploučnice v Žandově.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblastí kraje prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltickým mořem a Severním ledovým oceánem.

Jizera u Ploukonic

Vodní toky, vodopády[editovat | editovat zdroj]

Z větších českých řek protéká Libereckým krajem pouze Jizera. Menšími řekami jsou Ploučnice, Kamenice (přítok Labe) a Kamenice (přítok Jizery). Výčet doplňují říčky, resp. velké potoky, např. Mohelka, Svitávka či Panenský potok.[7] Pramení zde též řeky Lužická Nisa a Smědá.

Na horních tocích potoků a řek je řada vodopádů, např. Jedlový důl, Mumlavský vodopád, Štolpichy či vodopád na Černém potoce.

V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj bleskové povodně, které napáchaly velké škody vč. obětí na lidských životech.

Vodní nádrže – přehrady a rybníky[editovat | editovat zdroj]

Na území kraje je řada přehrad, některé s vodními elektrárnami, či sloužícími jako zásobárny pitné vody. Větší jsou vodní nádrž Bedřichov, vodní nádrž Fojtka, vodní nádrž Harcov, vodní nádrž Josefův Důl, vodní nádrž Mlýnice, vodní nádrž Mšeno a vodní nádrž Souš.

Rybníky jsou hlavně na území okresu Česká Lípa. Největším je rybník známý jako Máchovo jezero, nedaleká soustava 23 Holanských rybníků, rezervace Břehyně - Pecopala, velké jsou Hamerský rybník a Novozámecký rybník.

Přehrada Fojtka

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj oplývá značným přírodním bohatstvím, neboť jeho značná část je pokryta lesy a jeho reliéf je velmi členitý. Do kraje zasahuje několik velkoplošných území, jednak Krkonošský národní park a také pět chráněných krajinných oblastí: CHKO Kokořínsko, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Jizerské hory a CHKO Český ráj. Na území kraje je 7 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 36 přírodních reservací (PR), 68 přírodních památek (PP), 3 chráněné přírodní parky.[8] Do roku 2006 byla v kraji vybudováno 29 naučných stezek.[9]

Města[editovat | editovat zdroj]

Liberec je městem krajským i okresním, dalšími okresními městy (i po zrušení okresních úřadů) jsou Česká Lípa, Jablonec a Semily. Většími městy nad 5 000 obyvatel jsou tato:

Radnice v Liberci

Další města a větší obce jsou uvedeny v článcích jednotlivých okresů.

Městské památkové zóny byly vyhlášeny v 15 městech kraje:

Zámek Zákupy

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Národní kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

V kraji má status Národní kulturní památky 11 objektů: hrad Bezděz, hrad a zámek Grabštejn, hrad a zámek Frýdlant, zámek Sychrov, vysílač a hotel Ještěd, zámek Lemberk, zámek Zákupy, zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek, zřícenina Trosky a bazilika Minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí.

Další zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Bazilika v Jablonném

Turistická střediska[editovat | editovat zdroj]

Bedřichov, Hrabětice, Josefův Důl, Doksy, Horní Maxov, Hrubá Skála, Janov nad Nisou, Jizerka, Líšný, Malá Skála, Nová Louka, Polubný, Příchovice, Rejdice, Sedmihorky, Sloup v Čechách, Smědava, Staré Splavy, Horní Mísečky

Výběr přírodních krás[editovat | editovat zdroj]

Bozkovské dolomitové jeskyně, Čap, Čertova zeď, Frýdlantské cimbuří, Hruboskalsko, Ještěd, Jizera, Klíč, Kotel, Kozákov, Luž, Meandry Ploučnice, Meandry Smědé, Panská skála, Popova skála, Riegrova stezka, Štolpichy, Vlhošť, Vranovské skály

Propagace[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na prezentaci Libereckého kraje i s modelem Ještědského vysílače

Rada Libereckého kraje vydává měsíčník s názvem Liberecký kraj, dodávaný zdarma do všech poštovních schránek v kraji. Tiskovinu novinového vzhledu většího formátu o rozsahu 4 listů řídí ustavená redakční rada v čele s B. Matoušovou. Měsíčník má také internetovou verzi.

S podporou města Liberce je dále vydáván soukromou společností časopis (čtvrtletník) Véčko v nákladu 2 000 ks, jehož obsahem jsou články z Libereckého kraje. Zaměřené jsou na propagaci turistiky, informace o historii, kultuře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Všeobecná charakteristika správních orgánů, s. 146.  
  3. MAŠKARINEC, Pavel. Krajské volby 2000-2008 v Libereckém kraji [online]. Středoevropské politické studie, Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, roč. 12, č. 1, s. 45-78 url = http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=395, [cit. 2010-09-16].  
  4. Volby do krajských zastupitelstev 2008. idnes.cz MF DNES [online].  [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.  
  5. Volby ČR. Novinky.cz [online]. 2012-10-14 [cit. 2012-10-14]. Dostupné online.  
  6. Půl roku IDOLu. Idol zpravodaj. 2010, čís. 1, s. 2.  
  7. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Poloha a vymezení území, s. 7.  
  8. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 5.  
  9. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Naučné stezky Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, 2006, 3.vydání. Kapitola Přehled naučných stezek, s. 34.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Libereckého kraje na veletrhu Regiontour 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu