Stohánek
 Přírodní památkaStohánek |
|
 Schody v Stohánku |
|
| Vyhlášena | 20. ledna 1996 |
|---|---|
| Kód ÚSOP | 1798 |
| Lokalita | obec Ralsko (k. ú. Svébořice) |
| Nadmořská výška | 396 m n. m. |
| Výměra | 0,26 ha |
| Seznam CHÚ v okrese Česká Lípa | |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 40′ 27,6″ s. š., 14° 50′ 32,2″ v. d. |
 Stohánek
|
|
Stohánek byl dřevěný a zčásti i skalní hrad a poustevna na území bývalého vojenského pásma Ralsko na východ od Mimoně. Stával na vrcholu skály Stoh (396 m) v lesích Od roku 1996 jsou skála a smíšený les kolem součástí vyhlášené přírodní památky o rozloze 0,26 ha.
Obsah |
Historie [editovat]
Asi kolem roku 1430 zde Vartenberkové, vlastnící okolní kraj, postavili dřevěný hrad uprostřed lesů. V podhradí stávala vesnička Neiderwald[1], zaniklá po třicetileté válce a směrem k Mimoni vybudovali v 20. století zaniklou vesničku Svébořice. Už dva roky po vybudování hrádku jej i s okolím koupil Zdeněk z Valdštejna, ale protože své zájmy přesunul k hradu Děvín o několik km severněji, ten nijak dobře nechráněný byl roku 1444 lužickými vojsky zbořen.[2] Časem zmizely zbytky dřevěných staveb úplně a v listinách panství z 16. století zmiňován nebyl.
Později zde přebývali poustevníci, kteří si vysekali své světničky. Poustevna z konce 18. století je známá svým popisem z povídky Karolíny Světlé Poslední poustevnice. Skálu označila jako Strouhánek, přepisem z německého Strohanke. V povídce líčila, jak pomocník jednoho poloslepého poustevníka byla přestrojená žena, která sem utekla ve strachu s kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jetoným pro nemravný život musel roku 1773 odejít a poustevna osiřela.[3]. Zařízení a ani jakékoliv památky na jejich pobyt se zde nezachovaly.
Dnešní stav [editovat]
Ve skále se zachoval úzký průchod s vytesaným schodištěm s kovovým zábradlím, ve stěně je řada prázdných výklenků z bývalé křížové cesty i vytesané místnosti, nahoře jsou kamenné zbytky ochozů hradu. Z vrcholu skály je pěkný rozhled po okolí.[4]. Pod skalou je tabule s vyznačením Přírodní památky Stohánek a rozcestníkem. Od tabule nahoru 150 metrů dlouhá cesta vyznačená není. Kopec i ze skálou je zarostlý stromy.
V geomorfologickém členění je skála Stoh v Zákupské pahorkatině, jejím okrsku Kotelská vrchovina.
Přírodní památka [editovat]
Chráněný skalní útvar byl přírodní památkou vyhlášen roku 1996, je ve správě Ministerstva životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR - Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.[1]
Turistika [editovat]
Kolem skály s někdejším hradem vedou dvě cyklostezky 3050 a 3046. Stohánek je na okružní zeleně značené turistické cestě z Hamru na Jezeře dlouhé bez odboček 9 km. V okruhu do 5 km je celá řada dalších přírodních památek, i Sochorův pomník.[5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. s. 45.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko : Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 8.
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Praha : NLN, s,r.o, 2004. ISBN 80-7106-716-4. Kapitola Děvín a poustevnice na Stohánku, s. 162.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce 5 – Máchovo jezero - Ralsko. Praha : Soukup a David, 1995. ISBN 80-901517-8-7. s. 20.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha : Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
