Stráž pod Ralskem
| Stráž pod Ralskem | |
|---|---|
Kostel sv. Zikmunda |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0511 562092 |
| kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| okres (NUTS 4): | Česká Lípa (CZ0511) |
| obec s rozšířenou působností: | Česká Lípa |
| pověřená obec: | Mimoň |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 21,58 km² |
| počet obyvatel: | 4238 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 41’ 59’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 48’ 14’’ |
| nadmořská výška: | 310 m |
| PSČ: | 471 27 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | 47127 Stráž pod Ralskem |
| starosta / starostka: | Bc. Věra Reslová |
| Oficiální web: http://www.strazpr.cz E-mail: sekretarka@strazpr.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Stráž pod Ralskem (německy Wartenberg) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Ke dni 3. června 2006 zde žilo 4238 obyvatel. Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg (počeštěle Vartenberk), který pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře).[1]
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Do roku 1945
První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartemberka. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpekgárovi z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské. Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.
Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[2]
[editovat] Období po roce 1945
Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu a který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu.
[editovat] Současnost
Město v současné době opět usiluje o rozvoj rekreační turistiky. Pro sportovní vyžití je k dispozici plavecký areál, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště a v neposlední řadě i vodní lyžařský vlek na Horeckém rybníku. Na jaře se pravidelně konají Wartenberské slavnosti, které připomínají historii města.
[editovat] Věznice
Ve Stráži pod Ralskem je také věznice a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, což je celostátní vzdělávací institut určený pro ozbrojenou složku (Justiční stráž, Vězeňská stráž) v rámci rezortu justice vedle civilní složky Justiční akademie, která je institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších pracovníků resortu justice a která po roce 2005, kdy byla Justiční akademie sloučena s Justiční školou v Kroměříži a sídlem Justiční akademie se stala Kroměříž, ve Stráži pod Ralskem má středisko a část vzdělávacích akcí se zde koná.
[editovat] Pamětihodnosti
- Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
- Kaple svatého Jana Nepomuckého: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku 1722.[1] Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1x za 14 dní v 10.00).
-
- Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
- Kostel svatého Zikmunda
Budova fary u kostela
- Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě Fratišek Hartig v letech 1772 – 1779. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík[3] zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
- Morový sloup v dolní části náměstí původně obsahoval jen sochy dvou andělů z roku 1721 od K. Steyera. V roce 1726 byly doplněny na zábradlí sochy čtyř světců (sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Šebestiána).
[editovat] Slavní rodáci
- Heinrich Ignaz Franz Biber (1644 – 1704) – barokní hudební skladatel a houslista
- Daniel Josef Mayer z Mayernu (1656 – 1733) – pražský arcibiskup
- Vilém Gabler (1821 – 1897) – pedagog a novinář
- Rudolf Bitzan (1872 – 1938) – architekt, později žil v Drážďanech
- Anton von Jaksch (1810 – 1887) – lékař, internista
[editovat] Fotbal
V roce 1952 v krajské fotbalové soutěži obsadil zdejší klub Normal Stráž pod Ralskem 12 místo.[4]
Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.[5]
[editovat] Fotografie
-
Mariánský sloup na náměstí
-
Důlní lokomotiva a vozík z uranového dolu
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko : Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 24.
- ↑ KROPÁČEK, Jiří; KNOB, Josef. Severní Čechy. [s.l.] : Panorama, 1981. Kapitola Liberecko, s. 101.
- ↑ HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 572.
- ↑ Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník, červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
[editovat] Externí odkazy
| Města, městys a obce okresu Česká Lípa |
|---|
|
Bezděz • Blatce • Blíževedly • Bohatice • Brniště • Cvikov • Česká Lípa • Doksy • Dubá • Dubnice • Hamr na Jezeře • Holany • Horní Libchava • Horní Police • Chlum • Chotovice • Jestřebí • Kamenický Šenov • Kozly • Kravaře • Krompach • Kunratice u Cvikova • Kvítkov • Luka • Mařenice • Mimoň • Noviny pod Ralskem • Nový Bor • Nový Oldřichov • Okna • Okrouhlá • Pertoltice pod Ralskem • Polevsko • Provodín • Prysk • Radvanec • Ralsko • Skalice u České Lípy • Skalka u Doks • Sloup v Čechách • Slunečná • Sosnová • Stráž pod Ralskem • Stružnice • Stvolínky • Svojkov • Svor • Tachov • Tuhaň • Velenice • Velký Valtinov • Volfartice • Vrchovany • Zahrádky • Zákupy • Žandov • Ždírec |
