Heinrich Biber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Ignaz Franz Biber

Heinrich Ignaz Franz Biber, od povýšení do šlechtického stavu roku 1690 Biber von Bibern (12. srpna 1644, Stráž pod Ralskem - 3. května 1704, Salzburg) byl česko-rakouský barokní hudební skladatel německé národnosti, působící nejprve na Moravě a poté v Salzburgu.[1] Byl prvním houslistou zámecké kapely v Kroměříži a od roku 1684 kapelníkem salzburského dvorního orchestru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hudební vzdělání pravděpodobně získal na jezuitském gymnáziu v Opavě, kde se poznal s jiným významným českým hudebním skladatelem Pavlem Josefem Vejvanovským. Jeho nejstarší dochovaná skladba pochází z roku 1663, je to Salve Regina pro soprán, housle, gambu a varhany. Nejpozději od roku 1668 působil v arcibiskupské kapele v Olomouci a Kroměříži, v níž Vejvanovský hrál na trubku.

Ve službách olomouckého arcibiskupa Karla Liechtensteina-Kastelkorna nezůstal dlouho. Bez dovolení svého zaměstnavatele se nevrátil z cesty do Innsbrucku a v Rakousku si našel nové místo: roku 1670 jej angažoval salzburský arcibiskup hrabě Max Gandolph von Kuenburg. Roku 1678 se Biber stal jeho vicekapelníkem a po smrti svého předchůdce Andrease Hofera získal roku 1684 místo kapelníka.

30. května 1672 se v Hellbrunnu u Salzburgu oženil. Se svou ženou Marií rozenou Weissovou pak měl 11 dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Tři se staly hudebníky: Jeho syn Carl Heinrich Biber (16811749) roku 1715 rovněž dosáhl kapelnického postavení ve službách salzburského biskupa, zatímco starší Anton Heinrich (1679–1742) tamtéž působil jako houslista. Obě dcery Cäcilia (narozená 1674) a Anna Magdalena (16771742) se staly jeptiškami, druhá jmenovaná se pod řeholním jménem Maria Rosa Henrica stala vedoucí sboru a kapely Řád svatého Benedikta|klášteru benediktinek v Nonnbergu.[2]

Svými současníky byl, vedle své skladatelské práce, hodnocen i jako významný houslový virtuos, třebaže není známo, že by koncertoval jako sólista. Za jeho skladby ho císař Leopold I. roku 1690 povýšil do šlechtického stavu, takže se skladatel od té doby mohl psát „Biber von Bibern“, což znamenalo výrazný společenský vzestup. Dosáhl tehdy měsíčního příjmu 60 zlatých vedle bezplatného bydlení, vína, chleba a palivového dřeva.

Deska v rodné Stráži pod Ralskem

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho rozsáhlé dílo a obliba specifických harmonických postupů do jisté míry předznamenaly pozdější směry v barokní hudbě, které poté došly plného uplatnění v dílech Johanna Pachelbela či Johanna Sebastiana Bacha. Byl znám též jako houslový virtuóz, což se projevilo i v jeho skladbách pro tento nástroj, v nichž často používá nekonvenční ladění (scordaturu) strun.

Instrumentální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonata representativa
  • Sonata La battalia
  • Sonata di Rosa
  • Sonatae tam aris quam aulis servientes
  • Mensa sonora
  • 8 sonát pro housle a basso continuo
  • 12 sonát Fidicinium sacroprofanum
  • 7 triových sonát Harmonia artificioso-ariosa: diversi mode accordata

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Missa Christi resurgentis
  • Missa Salisburgensis
  • Plaudite tympana (motet)
  • Applausi festivi di Giove (kantáta)
  • Li trofei della fede cattolica (kantáta)
  • Alessandro in Pietra (opera)
  • Chi la dura la vince (opera)
  • Requiem in A
  • Requiem in F minor
  • Missa Bruxellensis (pro 23 nezávislých nástrojových a vokálních partů)
  • Missa Sancti Henrici (1697)
  • Trattenimento musicale del'ossequio di Salisburgo (kantáta)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Krajina, lidé, zvyky, s. 10.  
  2. Biberův životopis na Britannica online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha : Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 478–479.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]