Nový Bor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nový Bor
Letecký snímek Nového Boru

Letecký snímek Nového Boru

znak obce Nový Borvlajka obce Nový Borznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 561860
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Nový Bor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 19,44 km²
počet obyvatel: 11 962 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 365 m
PSČ: 471 18 až 473 01
zákl. sídelní jednotky: 27
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: nám. Míru 1
47301 Nový Bor
starosta / starostka: Mgr. Jaromír Dvořák (TOP09)
Oficiální web: http://www.novy-bor.cz
E-mail: posta@novy-bor.cz
Nový Bor na mapě
Nový Bor
Red pog.png
Nový Bor
Nový Bor, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nový Bor (dříve Bor u České Lípy, německy Haida) je město v severní části okresu Česká Lípa, na rozhraní CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří.[1] Je známé zejména svým sklářským průmyslem. Počet obyvatel města mírně klesá, začátkem roku 2014 je zde evidováno 11 962 lidí.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada Bor vznikla v roce 1692 rozparcelováním pustého dvora statku arnultovického sedláka Raškovského (Arnultovice jsou dnes součástí města, někdy jsou označovány jako Nový Bor II.). Roku 1710 panství převzal rod Kinských. V roce 1757 byla tato osada mající 21 domů prohlášená na žádost hraběte Kinského císařovnou Marií Terezií městem.[3] Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia např.: právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního. To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. Hrabě Kinský podporoval město i proto, že leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa při císařské silnici Praha – Rumburk. Do města se začal soustřeďovat sklářský průmysl. Ustavila se první kompanie obchodníků se sklem, která působila až do roku 1835 a pomohla městu získat světovou sklářskou proslulost.
Z dalších významných událostí zmiňme založení piaristického gymnázia roku 1766. V roce 1788 byl dostavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1804 dům, v němž je dnes sklářské muzeum. Roku 1851 byla přestavěna budova dnešní radnice a roku 1870 byla postavena sklářská průmyslová škola.

Město je známé i Rumburskou vzpouru v květnu 1918, která byla pod městem ukončena porážkou a následně popravou 7 účastníků za plotem Lesního hřbitova.[3] V poválečném období 1945-1989 zaznamenalo město výrazný odsun místního německého obyvatelstva a přistěhování českého obyvatelstva z vnitrozemí.

V druhé půli 20. století začala výstavba panelových domů a počet obyvatelstva začal v 70.-80. letech výrazně růst.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj státní správy[editovat | editovat zdroj]

Nový Bor i Arnultovice byly v roce 1848 součástí panství Sloup, které patřilo Karlovi, hrabě Kinskému. Sloupské panství spadalo pod kraj Litoměřice.

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s 10 politickými okresy.

V Novém Boru byl vytvořen samostatný soudní okres , který náležel pod okresní hejtmanství Česká Lípa. To bylo jedním z deseti okresů Českolipského kraje. Nový Bor byl sídlem i okresního soudu.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Nový Bor se stal součástí kraje litoměřického.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Soudní okres Nový Bor se stal součástí politického okresu řízeným okresním hejtmanstvím v České Lípě.

V období Protektorátu byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Česká Lípa včetně Nového Boru a Arnultovice byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem.

Po roce 1945 byl zřízen Okresní národní výbor v České Lípě, kam patřil i Nový Bor s jeho soudním okresem. V českolipském okrese zůstává Nový Bor dodnes.[4]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak města Nový Bor - Na modrém štítě stojí na zeleném trávníku stříbrná nízká městská brána budovaná z kvádrů, se čtyřmi stínkami cimbuří. Po obou stranách hradby stojí čtyřhranné, rovněž stříbrné kvádrové věže, každá s jedním oknem, děleným na šest polí, s cimbuřím o čtyřech stínkách a červenou valbovou střechou se zlatými makovicemi. Po stranách věží zdi bez cimbuří. Mezi věžemi je červený štítek se stříbrnou alegorií Spravedlnosti, doprava hledící, se stříbrným mečem se zlatou rukojetí v pravici a zlatými vahami v levici. Nad štítkem se vznáší ze stříbrného obláčku vyrůstající poloviční figura Madony s dítětem v barokním podání, s červeným vrchním a modrým spodním rouchem a s korunami na hlavách.

Vlajka města Nový Bor - Vlajka s dvěma stejně širokými horizontálními barevnými pruhy - červeným a žlutým.
Město používá své barvy ve dvou pruzích jako městský symbol již více než 220 let.[zdroj?]

Sklářství[editovat | editovat zdroj]

Sklárna Egermann u vlakového nádraží

Ve městě má velkou tradici sklářský průmysl. V roce 1930 bylo ve městě registrováno 68 firem, které se zabývaly obchodem, výrobou či zušlechťováním skla. Největším podnikem byl Crystalex, který začali jugoslávští zedníci pod názvem státní podnik Borské sklo budovat roku 1965, v říjnu roku 1967 byl poté uveden do provozu, 1.1.1974 se podnik přejmenovává na Crystalex.[5] V lednu 2009 zkrachovala velká sklářská skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT), jejíž součástí byla i sklárna v Novém Boru. Přišlo zde tak o práci 1200 lidí. O rok později areál koupila společnost CBC Invest, novoborskou sklárnu přejmenovala kvůli tradici na Crystalex CZ a postupně obnovila výrobu užitkového skla. Mimo Crystalexu zde vyrábí i další, menší firmy (např. Egermann, Crystal, Ajeto, Slavia) a dílny.

Ve městě sídlí i sklářská škola (střední škola + učiliště + vyšší odborná škola), jejíž počátky spadají už do roku 1870. Škola se v současnosti potýká s nezájmem mladých lidi o studium skla, a proto bylo v jejích prostorách 1. září 2008 otevřeno navíc gymnázium.

Sklářská sympozia[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1982 pořádal podnik Crystalex mezinárodní sklářské symposium. Jeho pořadatelskou roli převzala v roce 2009 radnice, akce se jmenovala 10. ročník International Glass Sympozia IGS 2009.[6] Po třech letech se v říjnu 2012 konalo v Novém Boru další, již 11. Mezinárodní sklářské sympozium. Čtyřdenní akce se zúčastnilo 70 výtvarníků z 20 zemí světa.[7]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Město je zčásti na území CHKO Lužické hory a nedaleko z východní strany je CHKO České středohoří. Její Správa zde, v budově Městského úřadu našla útočiště v říjnu 1991 po vynuceném přestěhování (restituce) z Jablonného v Podještědí.[8] Po řadě let se Správa CHKO do Jablonného vrátila, protože stísněné podmínky na novoborské radnici po přistěhování dalších institucí pro její činnost nevyhovovaly.

Ve městě je několik chráněných, památných stromů. V Horových sadech lípa malolistá, na Palackého náměstí je památný dub a u náměstí Míru je tzv. alpinum, skupina památných stromů.

Severně, nedaleko od města je hora i přírodní rezervace Klíč.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sklářské muzeum ve středu města

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Sklářské muzeum - na náměstí Míru, empírová budova z roku 1804. Muzeum v něm založil roku 1893 Odborový svaz sklářských dělníků. Je zde stálá expozice skla.

Kina a divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Městské kino Nový Bor (3D)
  • Letní kino Nový Bor (zrušeno 2011)
  • Městské divadlo Nový Bor - Revoluční 480
  • Kino a Kulturní Dům Bor
  • Letní Kino Nový Bor nové (otevřeno 2012)
  • Divadlo Na Sidlišti

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Boru.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie - postaven v letech 1747 až 1749, několikrát přestavěný (v letech 1786 – 1788 vystavěn do dnešní podoby stavitelem J. V. Koschem). Je to pozdně barokní stavba se 94,4 m vysokou věží. V kostele se nachází starobylý zvon z roku 1607 a slouží dodnes. Hrabě Kinský zakoupil pro kostel varhany, které byly přenesené z pražského kostela sv. Karla Boromejského. Za zmínku stojí také socha Panny Marie, kterou nechal vytvořit hostinský a panský purkrabí Václav Grossmann u sochaře Františka Wernera, jako slib Matce Boží, za ušetření jeho vlastního majetku během slezské války (1740 – 1742). Socha je nejstarší chráněnou památkou ve městě. V kostele naleznete dále obraz Krista, který je kopií originálu z chrámu sv. Petra v Římě, pořízenou Václavem Mánesem. Skleněné lustry a barevné vitráže jsou vizitkou místních sklářů a výtvarníků.
  • Navrátilův sál - Třída T. G. Masaryka 45
  • Lesní hřbitov - zal. 1909, upravený do parkové podoby s množstvím rododendronů u silnice směr Radvanec. Jeho součástí je pomník účastníků Rumburské vzpoury.[1]
  • Palackého náměstí - památkově chráněné budovy, parková úprava

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má svoje vlakové nádraží na trati 080 z Bakova nad Jizerou do Jedlové. Nedaleko od něj směrem k Arnultovicím na třídě B. Egermanna je nádraží autobusové, kam zajíždí především linky ČSAD Česká Lípa. Silničními obchvaty prochází důležité silniční trasy, např. E442.

Na území města přistála roku 1913 vzducholoď ze Saska, bylo to první (komerční let) přistání vzducholodi na území Čech (tehdy Rakousko-Uhersko). Byla pro tuto příležitost zhotovena i pamětní poštovní razítka.[9]

Obchodní síť[editovat | editovat zdroj]

Nové super a hypermarkety byly postaveny na třídě B. Egermanna mimo střed města, mají zde pobočky Penny Market, Lidl, Billa a od listopadu 2012 i Kaufland.[10]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Rozcestník s mapou ve středu města

V okolí města je řada pro turistiku zajímavých lokalit. Předně hora Klíč nad městem s nadmořskou výškou 760 metrů, nebo kaple a historická vesnice Chotovice, nedaleký Sloup v Čechách se skalním hradem, divadlem, zámkem, je zde řada turisticky vyznačených pěších tras i cyklotrasy. Spojují krajinu kolem České Lípy na jihu s Lužickými horami na severu. Z pěších tras: Jedná se o evropskou dálkovou trasu E10, zelenou na Cvikov a modrou na Panskou skálu.[11] Nově vybudované cyklotrasy jsou 3053, 3054 a 3056. Ve městě působí odbor Klubu českých turistů Nový Bor.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 byl ve městě založen fotbalový klub SK Nový Bor, který později změnil několikrát své jméno - r. 1949 Sokol Nový Bor, 1950 Spoje Nový Bor, 1951 Borokrystal Nový Bor. V roce 2004 hrál krajskou soutěž a byl druhý v konečné tabulce.[12]

Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v krajském přeboru Libereckého kraje na 7. místě čtrnáctičlenné tabulky. [13] O rok později tuto soutěž dokázal vyhrát a postoupil.[14]

Orientační běh[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí oddíl orientačního běhu OK Jiskra Nový Bor.

Rasové nepokoje[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 došlo ve městě k řadě násilných útoků romských mladíků, po nichž následovaly různé demonstrace. Na žádost města byly posíleny policejní hlídky těžkooděnci ze speciální pořádkové jednotky z Jihomoravského kraje, která již předtím zasahovala při obdobných rasových nepokojích ve Šluknově.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Nový Bor, s. 114.  
  2. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  3. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 19.  
  4. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  5. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část, s. 33.  
  6. ČTK. Na sklářské sympozium pozval Nový Bor 50 výtvarníků a designérů. i-noviny [online]. 2009-05-24 [cit. 2009-05-24]. Dostupné online.  
  7. Michael Polák. Ano lásce, ne válkám, zní z Mezinárodního sklářského sympozia 2012. Českolipský deník [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  8. KUNCOVÁ, Jaromíra. CHKO Lužické hory dvacetiletá. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 8. ISSN 1211-9172.  
  9. Michael Polák. 100 let: Vzducholoď v Novém Boru přepsala historii. Českolipský deník [online]. 2013-11-10 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online.  
  10. Michael Polák. Nový hypermarket v Novém Boru přilákal davy lidí. Českolipský deník [online]. 2012-11-30 [cit. 2012-11-30]. Dostupné online.  
  11. Mapa Lužické hory. Praha : Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.  
  12. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 518.  
  13. Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 20.června, s. 21. ISSN 1214-8462.  
  14. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  15. alb. Na pomoc opět přijeli těžkooděnci. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 3. listopadu, s. 1C. ISSN 1210-1168.  

Související články[editovat | editovat zdroj]