Dubá

Dubá
Dubá, radnice na Masarykově náměstí
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0511 561533
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností:	Česká Lípa
pověřená obec:	Doksy
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	60,59 km²
počet obyvatel:	1757 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 32’ 21’’
zeměpisná délka:	14° 32’ 34’’
nadmořská výška:	266 m
PSČ:	471 41
zákl. sídelní jednotky:	17
části obce:	20
katastrální území:	11
adresa městského úřadu:	Masarykovo náměstí 138 471 41 Dubá
starosta / starostka:	Mgr.Zdeňka Šepsová
Ofic. web MÚ: http://www.mestoduba.cz E-mail: mesto.duba@tiscali.cz
Dubá Dubá, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

O sídle Benešovců z Dubé v Posázaví pojednává článek Stará Dubá.

Dubá (něm. Dauba) je město ležící vzdušnou čarou 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Leží v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Je přirozeným střediskem chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Městem prochází tranzitní silnice I/9. Ve městě je evidováno asi 830 adres, ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1757 obyvatel.

Historie

Pohled na Dubou

První písemné zmínky o Dubé (německy Dauba) pocházejí z roku 1253, listina dosvědčuje prodej Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. V v té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století. Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu z 7. století. Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Zmíněný řád prodal ves už 4 roky po koupi Ronovcům.

Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře se městečko stalo majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví irské rodiny Buttlerů. Ti zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.

V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzali Sweerst-Sporckové (Šporkové), kteří měli umělecké sklony. Jejich zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.

V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.

V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.

Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1850 okresní úřady a soud.

V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.

Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.

V Dubé žila a působila spisovatelka Markéta Reichmannová-Bělská a profesorka Mia Visconti-Pollitzer.

Znak a prapor města

Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.

Pamětihodnosti města

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel Nalezení sv.Kříže

Kostel byl postaven v letech 1744–1760 nákladem hraběte Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz Nanebevzetí Panny Marie od F.J.Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.

Sušárna chmele

Sušárna chmele v Dubé

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí

Jiné městské památky

• Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
• Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
• Socha sv. Floriana u máchadla
• Českobratrská modlitebna čp. 87
• socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
• empírová radnice z r. 1851 na náměstí

Zajímavosti z okolí

Socha Sv.Prokopa

Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.

Smírčí kříž v Dubé

Další místa

• Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerù a Sweerts-Šporkù v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století.

• Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí vlevo u silnice z Dubé do Pavliček před odbočkou na polní letiště.
• Velký beškovský kopec
• Blízká zřícenina Chudý hrádek

Chráněné přírodní lokality

Dubá leží na severní hranici CHKO Kokořínsko a začíná zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky [1], v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou přírodní památky Martinské stěny a Deštenské pastviny.

Současnost

V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V autokempu Nedamov na břehu Černého rybníka funguje letní kino. V okolí je zřízena řada turistických penzionů. Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. V okolní krajině je zřízena řada cyklostezek.

Společenský život

Vernisáž v Galerii Pošta

V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení:

• TJ Slavoj Dubá - organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje.

• Sbor dobrovolných hasičů
• Rybáři
• Zahrádkáři
• Chovatelé
• Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce
• Bodlinky je skupina dětí, která podniká především ekologicky zaměřené akce

Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce – diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého Svazarmu. Chátrající budova hotelu Slavie s divadelním sálem není využívána. Od roku 2006 funguje Galerie Pošta a příležitostně výstavní prostor bývalé šatlavy. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá jazzový festival. V srpnu 2008 se akce prezentuje jako 14.ročník Mezinárodních jazzových dnů. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba.

Odkazy

Externí odkazy

• Diskusní a informační server města Dubá
• Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací

Souřadnice: 50°32′21″ s. š., 14°32′34″ v. d.