Dubá
| Dubá | |
|---|---|
Dubá, radnice na Masarykově náměstí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0511 561533 |
| kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| okres (NUTS 4): | Česká Lípa (CZ0511) |
| obec s rozšířenou působností: | Česká Lípa |
| pověřená obec: | Doksy |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 60,59 km² |
| počet obyvatel: | 1757 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 32′ 21″ s. š., 14° 32′ 34″ v. d. |
| nadmořská výška: | 266 m |
| PSČ: | 471 41 |
| zákl. sídelní jednotky: | 17 |
| části obce: | 20 |
| katastrální území: | 11 |
| adresa městského úřadu: | Masarykovo náměstí 138 471 41 Dubá |
| starosta / starostka: | Mgr.Zdeňka Šepsová |
| Ofic. web MÚ: http://www.mestoduba.cz E-mail: mesto.duba@tiscali.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Dubá (něm. Dauba) je město ležící vzdušnou čarou 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Leží v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Je přirozeným střediskem chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Městem prochází tranzitní silnice I/9. Ve městě je evidováno asi 830 adres, ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1757 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Dubé (německy Dauba) pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let.[1]Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.
V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století.[2] Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu z 7. století.[3]
Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti byla Dubá vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů.[1] Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.[2]. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.[3]
V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karl Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.[1]
V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.
V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.[3]
Dubá okresem [editovat]
Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav.
Po reformě se stala Dubá politickým okresem Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.
Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.
V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918. [4]
Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1850 okresní úřady a soud. [5]
V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.[6]
Vývoj po roce 1945 [editovat]
Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.
V Dubé žila a působila spisovatelka Markéta Reichmannová-Bělská a profesorka Mia Visconti-Pollitzer.
Znak a prapor města [editovat]
Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil. [7]
Pamětihodnosti města [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v místní části Dubá.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[3]
Kostel Nalezení svatého Kříže [editovat]
Kostel byl postaven v letech 1744–1760 nákladem hraběte Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz Nanebevzetí Panny Marie od F.J.Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.[2]
Sušárna chmele [editovat]
Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.
Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.
Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.
Jiné městské památky [editovat]
- Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
- Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
- Socha sv. Floriana u máchadla
- Českobratrská modlitebna čp. 87
- socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
- empírová radnice z r. 1851 na náměstí
Zajímavosti z okolí [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá.
Socha Sv.Prokopa [editovat]
Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.
Další místa [editovat]
- Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerù a Sweerts-Šporkù v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století.
- Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí vlevo u silnice z Dubé do Pavliček před odbočkou na polní letiště.
- Velký beškovský kopec
- Blízká zřícenina Chudý hrádek
Chráněné přírodní lokality [editovat]
Dubá leží na severní hranici CHKO Kokořínsko a začíná zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky [1], v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou přírodní památky Martinské stěny a Deštenské pastviny[8].
Současnost [editovat]
V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V autokempu Nedamov na břehu Černého rybníka funguje letní kino. V okolí je zřízena řada turistických penzionů. Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. V okolní krajině je zřízena řada cyklostezek.
Společenský život [editovat]
V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení:
- TJ Slavoj Dubá - organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje.[9] O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.[10]
- Sbor dobrovolných hasičů
- Rybáři
- Zahrádkáři
- Chovatelé
- Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce
- Bodlinky je skupina dětí, která podniká především ekologicky zaměřené akce
Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce – diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého Svazarmu. Chátrající budova hotelu Slavie s divadelním sálem není využívána. Od roku 2006 funguje Galerie Pošta a příležitostně výstavní prostor bývalé šatlavy. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá jazzový festival. V srpnu 2008 se akce prezentuje jako 14.ročník Mezinárodních jazzových dnů. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c DULÍK, Stanislav; MGR.PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Dubá, s. 11.
- ↑ a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 37.
- ↑ a b c d NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.
- ↑ DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Popis regionu, s. 4.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Proč vznikla Jednota bratrská v Dubé, s. 93.
- ↑ KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 241. ISSN 1211-9172.
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. s. 13 a 17.
- ↑ Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
- ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
Související hesla [editovat]
- Seznam kulturních památek v Dubé
- Seznam kulturních památek Dubska památky Dubé i s 19 místními částmi
Externí odkazy [editovat]
| Město Dubá | |
|---|---|
|
Bukovec • Deštná • Dražejov • Dřevčice • Dubá • Heřmánky • Horky • Horní Dubová Hora • Kluk • Korce • Křenov • Lhota • Nedamov • Nedvězí • Nový Berštejn • Panská Ves • Plešivec • Sušice • Zakšín • Zátyní |
|
