Mimoň

Mimoň
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0511 561835
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností:	Česká Lípa
pověřená obec:	Mimoň
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	15,48 km²
počet obyvatel:	6830 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 39' 23"
zeměpisná délka:	14° 43' 49"
nadmořská výška:	280 m
PSČ:	471 24
zákl. sídelní jednotky:	15
části obce:	8
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Mírová 120 Mimoň III 47124 Mimoň
starosta / starostka:	František Kaiser
Oficiální web: http://www.mestomimon.cz E-mail: podatelna@mestomimon.cz
Mimoň Mimoň, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tento článek pojednává o městě v okrese Česká Lípa. O osadě v obci Mírová pod Kozákovem v okrese Semily pojednává článek Mimoň (Mírová pod Kozákovem).

Město Mimoň (něm. Niemes) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v Ralské pahorkatině, v podhůří Lužických hor. Městem protéká řeka Ploučnice a zde se s ní spojuje Panenský potok (nebo též Mimoňský potok).

Ke dni 3. července 2006 zde žilo 6830 obyvatel. Mimoní též vede železniční trať z Liberce do České Lípy a je zde i železniční zastávka.

Dějiny

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, týká se jakéhosi Lotolduse de Nemans. Nicméně archeologické nálezy v Mimoni a okolí ukazují, že místo bylo osídleno již v mladší době kamenné a z bronzové. Přibližně v 5. století přicházejí Slované. V polovině 14. století jsou zmiňováni jako vlastníci páni z Mimoně.

V roce 1371 získali část vsi bratři Jan a Václav z Varnenberka. Vartenberkové sídlili na nedalekém hradě Ralsko. Bratrům se podařilo získat od krále povolení vybírat clo a zároveň nařízení, že všichni kupci se cestou do Žitavy musí k úhradě cla zastavit v Mimoni. Díky tomuto se obec rychle rozvíjela. V roce 1500 ji získal rod Bibersteinů. Roku 1505 byla Mimoň povýšena na město.

Poté se vystřídalo několik majitelů, zvláště za časů třicetileté války. V roce 1578 je psán jako vlastník Bohuslav Mazanec z Frimburka a v roce 1604 Jan Myllner z Milhauzu. Po bitvě na Bílé hoře rod Milhauzů o majetek přišel, městečko bylo obsazeno po roce 1620 císařským vojskem. V letech 1633 až 1651 se Mimoň stala majetkem rodiny Zeidler-Hoffmannů, jen v krátkém období 1633-1634 patřila Albrechtovi z Valdštejna, zavražděnému poté v Chebu.

Velký rozvoj zažívá město po roce 1651, kdy se majitelem stal Jan Putz z Adlersthurnu. On a jeho synové nechali postavit kapli Božího hrobu, pivovar, špitál, radnici a přestavět zámek a farní kostel. V roce 1670 byl založen Cech ševců. Poté se opět vystřídalo více majitelů, přičemž posledními vlastníky Mimoně byli do roku 1945 Hartigové. Do odsunu Němců v roce 1945 bylo město osídleno převážně německým obyvatelstvem (v roce 1930 bylo 5331 z celkem 6113 obyvatel Němců). Roku 1945 byl majetek Hartigů zkonfiskován státem.

Nábřeží Panenského potoka se špitálem, na pozadí hora Ralsko

Znak a prapor města

Město má znak, který vychází z městské pečetě z 18. století. Návrh praporu zpracovala Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě. V roce 1994 návrh projednalo zastupitelstvo města, v říjnu 1994 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 1. února 1995 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.

Školství

Od září 2011 došlo k další reorganizaci a stav je tento:

• Gymnázium Mimoň, Letná 263
• Základní a Mateřská škola Pod Ralskem 572
• Základní a mateřská škola Mírová 91
• Základní škola praktická, Letna 236

Od září 2011 došlo k administrativnímu spojení ZŠ Mírová s praktickou školou. Mimo tyto školy jsou ve městě:

• Základní umělecká škola Václava Snítila, Mírová 119
• Dům dětí a mládeže Vážka, Letná 236 (společná budova s ZŠ Praktická)

Kultura

Ve městě je kino a knihovna. Město je také vydavatelem měsíčníku Mimoňský zpravodaj a zajišťuje vysílání lokálního Mimoňského infokanálu.

Zdravotnictví a sociální služby

Ve městě funguje, Poliklinika, lékárna, sloučením domova důchodců a pečovatelské služby "Home Care", vznikla organizace zajištující všechny sociální služby ve městě (chráněné bydlení, pečovatelskou službu, domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou)

Banky a úřady

V centru města, zejména v ulici Mírová, spojující náměstí ČSLA a náměstí 1. máje, najdeme banky a směnárny, jednatelství pojišťovny, a mnoho dalších veřejných institucí, například služebnu městské i státní policie, poštu, Referát státní sociální podpory, Úřad práce a Finanční úřad.

Doprava

Jsou zde nádraží vlakové a autobusové, jež zajišťují dopravní spojení do okolních měst (Česká Lípa, Jablonné v Podještědí, Liberec), ale autobusová linka jezdí i do Prahy. Na severním a jižním okraji města se nacházejí čerpací stanice. Městská autobusová doprava v Mimoni je tvořena jednou linkou.

Sport

Ve městě je fotbalové hřiště TJ Jiskra Mimoň s travnatým povrchem, dále tenisové kurty a veřejné koupaliště. Na jižním okraji města (při výjezdu z města na Doksy) leží čtvrtý nejstarší hřebčín anglického plnokrevníka v ČR (založen v roce 1965), jehož součástí je i mimoňské dostihové závodiště.

Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v I A. třídě Libereckého kraje na 7. místě čtrnáctičlenné tabulky.

Průmysl

Ve městě má tradici textilní a dřevozpracující průmysl. Mimoňská pobočka firmy Mitop se zabývá výrobou plstí a technických textilií. Od roku 1870 existovala ve městě firma na výrobu dřevěného ohýbaného nábytku Falcon Mimoň, jako součást firmy TON. Největší místní podnik zaměstnávající stovky lidí v roce 2005 zkrachoval. Hlavním důvodem byla ztráta amerického trhu, který byl hlavním odběratelem produkce v posledních letech.

Památky

Z původních historických staveb města se do dnešní doby dochovalo jen málo. Roku 1806 postihl město požár, který pohltil přes 280 domů vnitřního města. Z bezpečnostních důvodů byl vydán zákaz výstavby dřevěných domů. Zachovalé dřevěné domy v Lužické ulici a okolí jsou z doby před rokem 1800. Některé památky byly v letech 1985 - 1986 zbořeny, tento osud potkal roku 1985 zámek a r. 1986 radnici. Řadu církevních památek propojuje naučná stezka Poutní cesta Mimoň.

Kostel sv. Petra a Pavla z jižní strany

• Farní kostel sv. Petra a Pavla

Dnešní podoba farního kostela sv. Petra a Pavla, je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a také jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiří, jejichž ostatky, přivezené z římských katakomb roku 1647 jako dar pozdějšího papeže Alexandra VII., jsou zde uloženy na hlavním oltáři. První zmínky o kostele v Mimoni patří k nejstarším v severních Čechách. Původně zde stál malý dřevěný kostel a fara z 12. století. Ty byly postupně přestavovány a nakonec roku 1661 zbořeny. Na jejich místě v letech 1661-1663 italský stavitel Giulio Broggio vystavěl kostel s farou v barokním slohu. Věž kostela byla postavena roku 1674 a se samotným kostelem byla propojena až později po požáru města. Z původních pěti barokních hranolových kaplí okolo kostela, vystavěných v letech 1672-1675, se dochovala pouze pátá na jižní straně, která kdysi sloužila jako márnice. Fara u kostela je z roku 1678. V okolí kostela se podél schodiště nachází také několik barokních soch.

• Areál Božího hrobu

Areál Božího hrobu, v sousedství budova špitálu ze 17. století

Další významnou mimoňskou památkou je areál Božího hrobu. S plánem na vybudování kopie Božího hrobu podle jeruzalémského vzoru přišel Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory. Ten cestoval na posvátná křesťanská místa do Říma a Jeruzaléma, kde se myšlenka zrodila. Při své druhé cestě do Jeruzaléma onemocněl a musel několik měsíců zůstat v Římě. Po uzdravení se vydal na zpáteční cestu, přes Loreto a Vídeň domů do Čech. Zde však té době probíhala třicetiletá válka, proto nebylo možno stavební plán uskutečnit. V roce 1651 zakoupil tehdejší statky Mimoň a Děvín. Roku 1655 bylo vybráno místo pro stavbu vedle zbořeného kostela sv. Kříže v Mimoni. Stavbu nakonec uskutečnil syn Jana Putze, Jan František Edmund, kterou v roce 1665 zadal italskému architektovi Giuliu Broggiovi. Stavba trvala dva roky a o rok později byla stavba vysvěcena.

• Sloup Nanebevzetí Panny Marie z roku 1667 je na hlavním mimoňském náměstí Míru.

• Špitál

Vedle areálu Božího hrobu je ulice V lukách, kde se na č. p. 101 nachází někdejší špitál, který nechal postavit Jan Ignác Dominik Putz roku 1679, protože starý špitál u kostela Nejsvětější trojice z roku 1400 byl nevyhovující.

• Zámecký park

Rybník s ostrůvkem uprostřed zámeckého parku

V zámeckém parku kdysi stával zámek z 15. století, rozšířený roku 1664 do trojkřídlé podoby, ten však byl za éry socialismu v roce 1985 zbořen. Samotný park byl původně zřízen jako bažantnice s hájovnou. Opravu a rozšíření parku zahájil František de Paula z Hartigů. Stával zde pomník básníku Horatiovi a též malý altánek. Novodobá rekonstrukce parku proběhla v roce 1998. Ve středu parku se nachází rybník s ostrůvkem (viz foto). Pozůstatky prameniště z roku 1785 jsou kopií pramene Géronstère v lázních Spa v Belgii.

Pivovarské pískovcové sklepy pod kostelem sv. Petra a Pavla

• Pískovcové sklepy

Pod kostelním vrchem se nacházejí unikátní pískovcové pivovarské sklepy s chodbami.

• Současná architektura

Panelový dům na jihovýchodním sídlišti Pod Ralskem

Na okrajích Mimoně jsou sídliště s panelovými domy. Na severním okraji sídliště Letná z 50. let a na jihovýchodním okraji sídliště pod Ralskem ze 70. let 20. století.

Okolí

V okolí Mimoně jsou poměrně rozsáhlé borové lesy, jež jsou oblíbeným cílem houbařů. Mimoň je zčásti obklopena bývalým vojenským výcvikovým prostorem Ralsko, kde po okupaci z roku 1968 sídlila vojska SSSR. Po odjezdu cizích vojsk a zrušení vojenského prostoru je zde nyní mnoho příležitostí pro turistiku, cykloturistiku a podobně.

Nedaleko Mimoně se nachází bývalé vojenské letiště Hradčany, nyní využívané i pro ultralehká letadla, rogala a motorkáře. Také se zde konaly přehlídky automobilů a tuningů tzv. "Mimoňské války". Prochází zde několik značených cyklostezek (3046, 241), končí zde červená trasa pro pěší turisty 0328 od České Lípy a začíná obdobná červená trasa přes Ralsko smerem na Liberec.

Významní rodáci

• Hans Watzek (* 10. říjen 1932), ministr pro zemědělství, lesní a potravinové hospodářství NDR
• Rudolf Watzke (* 1892), slavný koncertní zpěvák.
• Karl Kostka (* 5. květen 1870), národohospodář, politik, v letech 1929 - 1938 starosta Liberce a odpůrce Konráda Henleina.

Pohled na Mírovou ulici z vrchu u kostela

Partnerská města

• Oelsnitz, Německo
• Złotoryja, Polsko
• Nová Baňa, Slovensko

Místní části

• Mimoň I.
• Mimoň II.
• Mimoň III.
• Mimoň IV.
• Mimoň V.
• Mimoň VI
• Srní Potok
• Vranov

Odkazy

Externí odkazy

Souřadnice: 50°39′23″ s. š., 14°43′49″ v. d.