Obecní policie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlídka městské policie v Praze

Obecní policie je v některých zemích druh orgánu prosazování práva, který je podřízen místní samosprávě, ne centrální moci vlády. Místní samospráva také sama nese náklady na provoz obecní policie, která působí zejména v oblasti veřejného pořádku na místní úrovni. Obecní policie zpravidla disponuje omezenějšími oprávněními oproti policii celostátní.

Obecní a městská policie v České republice[editovat | editovat zdroj]

Znak městské policie v Písku

Obecní policie v České republice je orgánem obce, který zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly stanovené zákonem. Postavení obecní policie vymezuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Obecní policii zřizuje a zrušuje zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou. V obci, která je městem, statutárním městem, a v hlavním městě Praze se obecní policie označuje jako městská policie. Působnost obecní policie vykonávají strážníci, kteří jsou v pracovním poměru k obci. Největšími sbory městské policie v ČR jsou MP Praha (2 500 strážníků), MP Ostrava (637 strážníků) a MP Brno (628 strážníků).

Působnost obecní policie[editovat | editovat zdroj]

Strážník městské policie v Praze.

Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce na základě pověření zastupitelstva obce. Rada obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka, který je pak zpravidla označován jako velitel obecní policie případně ředitel (MP Praha, MP Ostrava, MP Brno). Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii či dalších zákonů zejména:

  • přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
  • dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
  • dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
  • se podílí v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
  • se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených zákonem činí opatření k jeho obnovení
  • se podílí na prevenci kriminality v obci
  • provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci
  • odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce,
  • poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání údaje o obecní policii.

Při plnění svých úkolů obecní policie spolupracuje s Policií České republiky. Každý má právo obracet se na strážníka obecní policie se žádostí o pomoc a strážníci jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout. Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi příslušnými obcemi může obecní policie vykonávat svoji pravomoc i na území jiných obcí, které vlastní obecní policie nezřídily. Obec, která obecní policii nezřídila vydá strážníkovi písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území.

Strážníci a jejich oprávnění[editovat | editovat zdroj]

Vozy Městské policie v Českém Krumlově

Strážníkem obecní policie se může stát dle §4 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb občan České republiky starší 21 let který

je bezúhonný, je spolehlivý, je zdravotně způsobilý, dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů.

Odborné předpoklady strážníků jsou blíže stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra, v níž je i stanoven způsob zjišťování způsobilosti uchazečů. Odbornou způsobilost ověřuje zkušební komise Ministerstva vnitra. O splnění podmínek se vydává osvědčení platné po dobu trvání pracovního poměru strážníka, nejdéle po dobu tří let. Zdravotní způsobilost se posuzuje lékařským vyšetřením dle vyhlášky MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka. Součástí vyhlášky je seznam tělesných a duševních vad, nemoci a stavů které vylučují zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka.

Uchazeč o pracovní poměr strážníka není dle zákona o obecní policii bezúhonným pokud byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, dále nesmí být v posledních 5 letech pravomocně odsouzen za nedbalostní trestný čin nebo jehož trestní stíhání pro úmyslný trestní čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí neuplynulo 5 let nebo jehož stíhání pro úmyslný trestní čin bylo pravomocně zastaveno a od uplynutí zkušební doby neuplynulo 5 let nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí neuplynulo 5 let, je li v jednání, kterým spáchal trestný čin v rozporu s posláním strážníka.

Uchazeč o pracovní poměr strážníka není dle zákona o obecní policii spolehlivým pokud byl opakovaně pravomocně uznán vinným za přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, na úseku obrany České republiky, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti majetku a na úseku všeobecné vnitřní správy konkrétně na úseku zbraní a střeliva. Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchané týmž pachatelem.

Městská policie v Praze nasazuje botičku na neoprávněně zaparkované auto.

Strážníci jsou při plnění úkolů obecní policie oprávněni:

  • požadovat vysvětlení
  • vyžadovat poskytnutí údajů u informačních systémů
  • požadovat prokázání totožnosti
  • požádat každého o věcnou a osobní pomoc ke splnění konkrétního úkolu
  • předvést osobu
  • odebrat zbraň
  • zakázat vstup na určená místa
  • otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
  • odejmout věc
  • použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla
  • vstoupit do živnostenských provozoven
  • použít donucovací prostředky, psa nebo služební zbraň
  • zpracovávat osobní údaje, potřebné k plnění úkolu
  • pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných
  • zastavovat vozidla na pozemních komunikacích ve vymezených případech
  • pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích
  • měřit rychlost vozidel na pozemních komunikacích
  • vyzvat řidiče k podrobení se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou
  • rozhodnout o odstranění vozidla, které tvoří překážku v provozu na pozemní komunikaci

Návrhy na zřízení metropolitní policie[editovat | editovat zdroj]

Vůz Městské policie v Brně

V roce 2007 a poté znovu v roce 2010 se objevily návrhy na zřízení metropolitních policií přeřazením dopravní a pořádkové služby státní policie k městské policii v hlavním městě Praze a ve větších městech (buď ve statutárních městech, nebo ve městech nad 100 000 obyvatel). Kriminalistická služba, zásahové jednotky a vyšetřování dopravních nehod by zůstaly u Policie České republiky. Podle návrhů města Prahy by metropolitní policie podléhaly krajským policejním ředitelům, ale úkolovat by je mohl i primátor města a město by se podílelo i na financování.[1]

Návrh údajně dlouhodobě prosazuje město Praha.[1] V médiích byl prezentován jako nápad primátora Pavla Béma (ODS) (ten jej zastával v pořadu Otázky Václava Moravce 17. června 2007), návrh podporovala pražská radní Markéta Reedová (SNK-ED), proti se však stavěl ministr vnitra Ivan Langer, (ODS) i pražský policejní ředitel Petr Želásko, zatímco ředitel pražské městské policie i oslovení odborníci se k návrhu stavěli neutrálně.[2] Na základě požadavku Věcí veřejných (Vít Bárta a Radek John) se tento záměr v roce 2010 dostal i do koaliční smlouvy a programu vládní koalice Nečasovy vlády.[1][3] Brněnský primátor Onderka se k záměru staví odmítavě,[3] ostravský primátor Petr Kajnar spíše vstřícně,[4] ředitelé obecních policií sdružení v Asociaci ředitelů městských a obecních policií se v lednu 2011 shodli, že návrh je vhodný pouze pro Prahu.[5]

V říjnu 2010 ministr vnitra Radek John na zasedání bezpečnostního výboru oznámil, že od plánu ustupuje, protože jej z velkých měst podporuje pouze Praha, kandidátka Věcí veřejných na pražskou primátorku Markéta Reedová však v té době za záměrem nadále stála.[6]

Součinnost Police ČR s obecními policiemi do jisté míry řeší s účinností od 1. ledna 2009 novela č. 273/2008 Sb. zákona o Policii České republiky, která upravila možnost uzavírat koordinační dohody, které přispívají k efektivnímu využití sil a prostředků Policie ČR a obecních organizací. Hlavní město Praha uzavřelo takovou dohodu s krajským ředitelstvím policie v hlavním městě Praze 25. května 2010.[7] Jasně definován není ani pojem „místní záležitosti veřejného pořádku.“[8]

Městské policie v dalších státech[editovat | editovat zdroj]

Obecní a městské policie působí i v dalších státech:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Petr Švec: Primátoři brzy dostanou novou zbraň: metropolitní policii, iDnes.cz, 17. 8. 2010
  2. Metropolitní policie: přání otcem myšlenky, Týden.cz, 22. 6. 2007
  3. a b Karel Škrabal: Komentář: Metropolitní policie? Ano, ať zůstane to lepší z obou policií, iDnes.cz, 18. srpna 2010
  4. Jaroslav Perdoch: Má vize metropolitní policie vůbec šanci na úspěch?, Moravskoslezský deník, 20. 9. 2010
  5. Policejní ředitelé zkritizovali návrh vytvoření metropolitní policie, ČT Brno, 6. 1. 2011
  6. Markéta Chaloupská, Václav Drchal: John couvl od metropolitní policie, Lidovky.cz, 13. 10. 2010
  7. JUDr. David Zámek: Metropolitní policie – více otázek nežli odpovědí, Bezpečnostní sbory, 4/2010, 30. 8. 2010, ISSN 1803-6856
  8. J. Brázda: Je „Metropolitní policie“ řešením pro Prahu?, Bezpečnostní teorie a praxe, 2008, č. 3, s. 83–85

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]