Kamenický Šenov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamenický Šenov
Kamenický Šenov.jpg

znak obce Kamenický Šenovvlajka obce Kamenický Šenovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 561681
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Nový Bor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 10,46 km²
počet obyvatel: 4034 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 525 m
PSČ: 471 14
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Osvobození 470
47114 Kamenický Šenov
starosta / starostka: Bc. František Kučera
Oficiální web: http://www.kamenicky-senov.cz
E-mail: info@kamenicky-senov.cz
Kamenický Šenov na mapě
Kamenický Šenov (Česko)
Red pog.png
Kamenický Šenov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kamenický Šenov (německy Steinschönau) je město, které se nachází na severu Čech v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa.

Město leží v nadmořské výšce 350 – 550 m na hranici dvou krajinných celků - Českého středohoří a Lužických hor, jež jsou zároveň stejnojmennými chráněnými krajinnými oblastmi. Ke dni 1. lednu 2014 zde žilo 4 034 obyvatel,[1] město má dobré dopravní spojení s Děčínem i Českou Lípou, prochází jím silnice první třídy I 13.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves asi založili Lužičtí Srbové. První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, tehdy s jménem Sonow, jméno se pak postupně měnilo. Patřila k panství Hynka Berky z Dubé, v roce 1427 obec převzali páni z Vartenberka.[2] V 17. století panství koupil Radoslav Kinský z Vchynic, a místo se stává hlavně díky jemu centrem sklářství.[3] V té době se používají sklářské techniky jako např. malba, broušení a rytí skla. Dodnes zde existuje i sklářská škola, jejíž předchůdkyně byla založena roku 1856. Zdejší obchodníci dokázali proniknout se sklem do zahraničí již od roku 1623. Na městys byla obec povýšena roku 1849. První sklářská huť vznikla roku 1886. V tomto roce byla do města přivedena i železnice. V roce 1900 byl Kamenický Šenov povýšen na město.[4] V roce 1945 bylo německé obyvatelstvo, které dosud tvořilo většinu, odsunuto na základě Benešových dekretů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kamenickém Šenově.

Sklářské muzeum[editovat | editovat zdroj]

Nejčastějším cílem turistů je právě sklářské muzeum, jehož expozice zahrnuje historii sklářství, ryté a broušené sklo ze zdejší oblasti, ale také lustry a svítidla firmy Lobmeyr v historizujícím slohu. Muzeum bylo otevřeno v červenci roku 1949 v stavení postaveném v roce 1770. Dříve zde byla poštovní přepřahací stanice se zájezdním hostincem a od roku 1919 zde měla své sídlo pobočka vídeňské sklářské firmy J. a L. Lobmeyer. V muzeu se pořádají dodnes výstavky místních sklářů a kulturní akce města.[5] Od roku 1996 se zde pořádají trienále Mezinárodních sympozií rytého skla.

Církevní stavby[editovat | editovat zdroj]

Ve městě samotném je barokní kostel Narození svatého Jana Křtitele z let 1715-1718, vybudovaný na základech staršího dřevěného kostelíku.[3] Nad vstupním portálem je barevný erb rodu Kinských doplněný Řádem zlatého rouna. U severní strany kostela je zbytek starého hřbitova s velkolepými náhrobky bohatých sklářských rodin. Poblíž kostela je barokní fara s mansardovou střechou.[2]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Dalším cílem turistů jsou proslulé čedičové varhany - národní přírodní památka Panská skála v nadmořské výšce 594 m n. m., kterou návštěvník nalezne v nedaleké Práchni. Kvůli stavbě příliš velkého parkoviště u Varhan s využitím dotací EU se zde konalo referendum. Kvůli malé, 30% účasti zamítavý postoj hlasujících místní samospáva neakceptovala a parkoviště bylo postaveno podle projektu.

Další zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Kousek od města se pak nachází 634 m n. m. vysoký Šenovský vrch a nedaleko též místo zvané Na vyhlídce s dalekým rozhledem. Na západní straně Šenovského vrchu byly roku 1928 založeny přírodní lázně zdejším Spolkem pro přírodní léčbu. K oblíbeným lázním byla přistavěna budova, která v období II. světové války sloužila jako nemocnice a po roce 1945 jako ozdravovna, ještě později byla rekreačním střediskem.[6]

Díky nadaci Proměny město vybudovalo v roce 2008 dva velké městské parky. Mají být využívány i pro společenské akce a rekreaci.[7]

Kino Hvězda[editovat | editovat zdroj]

Bylo postaveno v roce 1926 jako kino i divadlo. Po roce 1970 byl vnitřek budovy upraven, byl snížen strop, odstraněn balkon i orchestřiště a upraveno širokoúhlé kino. V něm bylo zahájeno promítání roku 1980. V patře byla upravena kinokavárna. Později bylo rozšířeno hlediště, upraveno vytápění, v roce 2007 bylo přestavěno ozvučení na systém Dolby stereo. Pro malou návštěvnost město rozhoduje počátkem roku 2013 o dalším využití objektu.[8]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Roku 1856 zde vznikla odborná sklářská škola, první toho typu v Evropě. Působí zde dodnes, má však problém s úbytkem žáků a financováním[4][6]Dalším problémem je v roce 2013 obsazení postu ředitele školy vedením Libereckého kraje a následná petice za jeho odstoupení. [9]Ředitel nakonec rezignoval.[10]

Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.[11] O rok později stejnou soutěž ukončili na místě jedenáctém.[12]

Muzejní železnice[editovat | editovat zdroj]

Mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem byla zbudována 4,5 km dlouhá horská trať. Otevřena byla 10. února 1886. V roce 1903 byla prodloužena přes Prácheň až do České Lípy. V září 1979 byla trať zrušena, na její původní části byl zachován provoz nákladními vlaky. Kvůli špatnému stavu byla doprava ukončena v roce 1992 i zde. O tři roky později se nejstarší části trati ujal Klub přátel lokálky, provedl její opravu a v létě 1996 zahájil sezonní provoz historickými parními a motorovými vlaky. V nádražní (spodní) budově pak začali vytvářet železniční muzeum.[5]O pár let později Klub lokálky trať ztratil a nedokončené muzeum osiřelo. Lokálka s jiným provozovatelem je občas přes léto v provozu.[13]

Cyklostezka Varhany[editovat | editovat zdroj]

Město se stalo součástí účelového svazku obcí (spolu s Českou Lípou, obcemi Horní Libchava, Volfartice a Nový Oldřichov) nazvaného Cyklostezka Varhany. Její budování začalo 16. října 2007, vede zčásti po tělesu zrušené železniční trati z České Lípy. Poslední úsek byl dokončen koncem srpna 2013 a 6. září 2013 byl slavnostně otevřen.[14]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Kamenický Šenov (726 domů, 3 649 obyvatel)
  • Prácheň (129 domů, 424 obyvatel)

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Franz Kreybich (1662–1736), zakladatel sklářského exportu z města a okolí
  • Josef Palme (1701-1747), zakladatel tradice výroby křišťálových lustrů
  • Franz Jacob Heinrich Kreibich (1759–1833), katolický duchovní, kartograf a přírodovědec
  • Ignaz Pallme (1807–1877), cestovatel a africký badatel
  • Jan Dvořáček (1825-1898), malíř, první ředitel sklářské školy
  • Elias Palme (1827-1893), sklářský průmyslník, zakladatel továrny na výrobu lustrů
  • Franz Friedrich Palme (1858-1929), sklářský průmyslník
  • Gustav Ahne (1861-1925), malíř skla, pedagog a autor povídek a básní v místním dialektu
  • August Palme (1867-1937), sklářský historik a kronikář
  • Harry Palme (1882-1955), sklářský průmyslník, historik, archeolog a sběratel
  • Leo Kammel (1885–1948), rakouský architekt
  • Paul Eiselt (1887-1961), sklářský výtvarník
  • Hermann Eiselt (1895-1974), sklářský výtvarník
  • Georg Ahne (1921-1983) prelát a generální vikář drážďansko-míšeňského biskupství

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  2. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec : Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-872213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 198.  
  3. a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Kamenický Šenov, s. 64.  
  4. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 17.  
  5. a b RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Kamenický Šenov, s. 82.  
  6. a b Lužické hory, Olympia, str.83
  7. ČTK. V Kamenickém Šenově jsou dva nové parky za 22 milionů korun. Red. kal. i.noviny.cz [online]. 2008-12-08. [http:// http://www.i-noviny.cz/v-kamenickem-senove-jsou-dva-nove-parky-za-22-milionu-korun-20698.html Dostupné online.]  
  8. Radmila Pokorná. Na úbytek diváků doplatilo další kino: Kamenický Šenov přišel o Hvězdu. Českolipský deník [online]. 2013-02-18 [cit. 2013-02-18]. Dostupné online.  
  9. Michael Polák. Už odejdi. Škola sklářů vyhazuje ředitele. Českolipský deník [online]. 2013-10-31 [cit. 2013-11-01].  
  10. ouš, ČTK. Vřava v nejstarší sklářské škole utichla, ředitel rezignoval. Českolipský deník [online]. 2013-11-21 [cit. 2013-11-21]. Dostupné online.  
  11. Radek Valenta. II.třída OP. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 15. ISSN 1214-8462.  
  12. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  13. redakce. Šenovská lokálka opět láká turisty. Až do září vyjíždí každý víkend. Českolipský deník [online]. 2014-08-09 [cit. 2014-08-11]. Dostupné online.  
  14. Kristýna Brožová. Slavnostní otevření tohoto týdne. i-noviny.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]