Česká Kamenice
| Česká Kamenice | |
|---|---|
Radnice a fontána na náměstí Míru v České Kamenici |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0421 562394 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Děčín (CZ0421) |
| obec s rozšířenou působností: | Děčín |
| pověřená obec: | Česká Kamenice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 38,76 km² |
| počet obyvatel: | 5 557 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 47′ 59″ s. š., 14° 25′ 1″ v. d. |
| nadmořská výška: | 301 m |
| PSČ: | 407 21 |
| zákl. sídelní jednotky: | 22 |
| části obce: | 10 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Česká Kamenice náměstí Míru 219 407 21 Česká Kamenice |
| starosta / starostka: | Martin Hruška |
| Oficiální web: http://www.ceska-kamenice.cz E-mail: podatelna@ceska-kamenice.cz |
|
Česká Kamenice (něm. Böhmisch Kamnitz) je město na severu Čech, v okrese Děčín. Česká Kamenice má přes 5 tisíc obyvatel, výměru katastru 3876,50 ha, z toho lesy 1771,38 ha. Českou Kamenicí protéká řeka Kamenice. PSČ města je 407 21.
Na území České Kamenice se stýkají tři chráněné krajinné oblasti, CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o České Kamenici pochází z roku 1352, avšak ve většině publikací stojí, že bylo město založeno již před rokem 1283. Mezi vlastníky tohoto města patřil třeba Jan z Michalovic či Hynek Berka z Dubé a rodina Kinských. Českou Kamenici navštívila jak husitská vojska, tak i hrůzy třicetileté války, přesto však město začalo vzkvétat a do jeho růstu v 19. století výrazně zasáhl rozvoj textilního průmyslu. V roce 2005 získala Česká Kamenice ocenění Historické město roku 2005, a to zejména díky nedotčenému historickému jádru města.
Památky [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v České Kamenici.
- Měšťanský dům č. p. 73 (dnešní informační centrum)
Tento dům je jedním z historických dochovaných domů ve městě, u něhož se dochovalo původní podloubí a gotický stupňovitý štít. Nejstarším doloženým vlastníkem byl Hans Hehr (1570), dům byl po vypálení v roce 1654 obnoven s použitím staršího kamenného zdiva. Majitelé domu byli držiteli várečného práva, a proto k domu patřilo jako příslušenství i várečné nářadí, nábytek, kráva, pole, vinice a později i další pozemky.
- Děkanský kostel sv. Jakuba Většího
První doložená zmínka o kostele je z roku 1352. Původně se jednalo o jednolodní stavbu, která byla vypálena a zbořena v roce 1444 vojsky lužického Šestiměstí. Dnešní goticko-renesanční ráz kostela pochází z posledních dvou přestaveb.Prvá přestavba je z prvé poloviny 16. století, druhá z let 1604 až 1605 od stavitele Petra Patzenhauera, který měl být i stavitelem věže na hradě Zvířeticích, jenž tehdy patřil rovněž pánům z Vartenberka. Jako kameník se uvádí Valentin Vollde, ten tehdy vytesal erby majitelů panství a jejích zřízněných rodů, a je tvůrcem veškeré renesanční kamenické výzdoby uvnitř kostela. V prebytáři, jsou na klenbě malby, z roku 1605, od malíře Abrahama Kitzingera, které byly odkryty při restaurátorských pracích na kostele v roce 1923. Někdy okolo roku 1797 byl pořízen nový oltářní obraz, stětí sv. Jakuba, jehož autorem je Dominik Kindermann. Kostelní věž byla zbudována v letech 1552 až 1555. Původně sloužila jako hláska, která byla součástí městského opevnění, až do přestavby chrámu v r.1604, stávala samostatně, poté se stala jeho součástí. Věž, sloužila nejen k vyzvánění, ale i při zajištění bezpečnosti města. Měl zde vlastní byt věžník (zvoník), který měl město včas varovat před požáry či blížícími se nepřáteli. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeny ostatky pánů z Vartenberka.
- Zámek
Zámek byl postaven v 1. polovině 16. století pány z Vartenberka. Větší stavební úpravy byly provedeny na počátku 17. století, kdy rod Kinských (Vchynských) nechal přistavět jižní křídlo. V roce 1792 byla vybudována barokní krytá chodba, která spojila zámek s kostelem. Poslední stavební úpravy v klasicistním stylu byly provedeny v letech 1847 až 1849 a dotkly se nejvíce jižního křídla.
- Radnice
Nejstarší budova radnice vznikla úpravou původně právovárečného měšťanského domu, který byl vykoupen městskou radou v roce 1493 za 44 kop grošů a 4 groše. Dnešní budovu na náměstí Míru město získalo až na konci 16. století, kdy také byla přestavěna. Poslední rozsáhlejší přestavba v klasicistním stylu byla realizována v letech 1846 až 1847. Průčelí nad portálem zdobí znak Vartenberků s letopočtem 1591 a německým nápisem, které připomínají Jindřicha z Vartenberka, dědičného nejvyššího číšníka Českého království. Na horní římse portálu je latinský nápis PALLADIUM CIVITATIS (záštita obce). Po roce 1850 v budově sídlily berní a okresní úřad a později okresní soud. V letech 1958 až 1967 zde bylo vlastivědné muzeum, poté objekt nebyl využíván. Po rozsáhlých opravách se v 90. letech 20. století budova znovu stala sídlem městské samosprávy.
- Budova spořitelny
Na západní straně náměstí Míru je secesní budova spořitelny se sochou rytíře nad štítem. Původně nesla název Městský dům, neboť zde kromě spořitelny sídlilo ještě okresní zastupitelstvo, úřad starosty a městská knihovna.
- Kašna
Uprostřed náměstí Míru stojí kašna z roku 1575, se sloupem a barokní sochou z roku 1680, od žitavského mistra Oldřicha. Nedaleko kašny je v dlažbě vsazená velká podkova z kamene, jež označovala kam až směl být při jarmarku vystavován prodávaný dobytek.
Kaple je státní kulturní památka v městské památkové zóně, jejíž vznik je spojován s více než stem zázračných skutků Panny Marie Kamenické.
- Barokní chudobinec
Severně od Mariánské kaple, se nachází barokní chudobinec z roku 1750. Bylo v něm zřízeno 24 komůrek pro 24 poddané českokamenického panství. Nynějším sálem vedla středem chodba, která jej dělila na dvě poloviny, s šesti komůrkami po každé straně a s kachlovými kamny na každém konci chodby. Pro ženy bylo vyhrazeno přízemí, v prvním poschodí byli muži. Za epidemie černých neštovic v roce 1778 sloužil chudobinec nějaký čas jako městský špitál. Pětiboké čedičové sloupy, zasazené do země nedaleko vchodu do budovy, jsou na paměť obětem epidemie černých neštovic, zemřelých na tomto místě. Epidemii měli do města zavléci pruští vojáci, pod velením gen. Möllendorfa, kteří obsadili Českou Kamenici. Černým neštovicím podlehlo kolem 600 osob, vojáků i místních občanů.
Památné stromy [editovat]
- Buky na Zeleném vršku, dvojice buků na východním okraji města, poblíž křižovatky ulic Na Vyhlídce a Máchova ( 50° 48′ 8″ s. š., 14° 25′ 20″ v. d.)
- Jasan v České Kamenici, ve dvoře domu čp. 272 při západní straně náměstí Míru ( 50° 47′ 58″ s. š., 14° 24′ 57″ v. d.)
- Tis v České Kamenici, v jihovýchodním sousedství kostela sv. Jakuba ( 50° 47′ 55″ s. š., 14° 25′ 5″ v. d.)
Osobnosti [editovat]
- Balthasar Kademann (1533 - 1607), teolog a duchovní
- Johannes Klein (1681 - 1762), matematik
- Jakob Frint (1766 - 1834), prof. teologie a biskup
- Johann Babt. Pohl (1782 - 1834), průvodce J. W. Goetha a badatel
- Emanuel Hegenbarth (1868 - 1923), malíř
- Jozef Hegenbarth (1884 - 1962), malíř a grafik
- Hannes Hegen (Johannes Hegenbarth), (*1925), karikaturista i komický spisovatel
Místní části [editovat]
- Česká Kamenice
- Dolní Kamenice
- Filipov
- Horní Kamenice
- Huníkov
- Kamenická Nová Víska
- Kerhartice
- Líska
- Pekelský Důl
- Víska pod Lesy
Okolí [editovat]
- Zámecký vrch (529,6 m) s Kamenickým hradem
- Olešský rybník
- muzejní železnice Česká Kamenice–Kamenický Šenov
- K železniční zastávce Horní Kamenice na okraji města je vedena Naučná stezka Okolím Studence. [2]
Doprava [editovat]
Dříve sem vedly dvě železniční tratě od České Lípy. Na části jedné z nich se nyní buduje Cyklostezka Varhany, druhá trať 081 je funkční.
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Mikroregion Českokamenicko
- Podrobný popis Českokamenicka
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Česká Kamenice - profil města
- Kulturavregionech.cz, článek o České Kamenici
- Virtuální prohlídka
| Město Česká Kamenice | |
|---|---|
|
Česká Kamenice • Dolní Kamenice • Filipov • Horní Kamenice • Huníkov • Kamenická Nová Víska • Kerhartice • Líska • Pekelský Důl • Víska pod Lesy |
|