Jiří Weil
Jiří Weil (* 6. srpna 1900 Praskolesy – 13. prosince 1959 Praha) byl český spisovatel, literární kritik, novinář a překladatel.
Obsah |
[editovat] Život
Po maturitě (roku 1919) studoval na filosofické fakultě UK slovanskou filologii a srovnávací literatury, kterou úspěšně dokončil doktorátem v r. 1928. Během studia se stal členem Devětsilu
Již při studiích (1922) pracoval jako překladatel tiskového oddělení sovětského zastupitelství v Praze, zde pracoval až do r. 1931.
J. Weil byl přesvědčeným komunistou, několikrát navštívil SSSR, v letech 1933 – 1935 tam působil jako překladatel. V roce 1937 byl vyloučen z KSČ za svůj román Moskva - hranice, v tomto románu přesně odhalil fungování stalinismu, což, jak přiznával, pro něj bylo velmi bolestné odhalení.
Ve druhé světové válce měl nastoupit do transportu židů. Aby se transportu vyhnul, předstíral sebevraždu. Poté se musel skrývat. Až do roku 1945 žil v ilegalitě.
Od roku 1946 byl nakladatelským redaktorem Evropského literárního klubu, roku 1950 se stal vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze. Roku 1951 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů, roku 1956 do něj byl znovu přijat, ale většina jeho děl vyšla až později.
Publikoval v mnoha časopisech a novinách, např.: Červen, Avantgarda, Trn, Proletkult, Literární noviny, Levá fronta, Tvorba, Rudé právo, U Blok, Lidové Noviny, Host do domu
[editovat] 110. výročí narození
Projekt "MAKANNA" připomíná 110. výročí narození jednoho z našich nejvýznačnějších českých spisovatelů - Jiřího Weila (1900 - 1959) formou koncertního provedení baletu "MAKANNA" české skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové na motivy jeho románu Makanna - Otec divů, který vypravuje o vzestupu a pádu historické osoby lžiproroka ze VII. století. ........ "Vytěžen z dávné minulosti cizího orientálního světa je román živým, barvitým obrazem historickým, jímž pronikají zážitky nedávné tyranie. Román byl napsán roku 1940, zadán nakladatelství roku 1941 pod krycím jménem, jehož nositel byl umučen v Mauthausenu." Na koncertě "MAKANNA" vystoupili Jan Židlický - recitace, český violoncellista František Brikcius a Talichův komorní orchestr pod vedením dirigenta Jana Talicha. Koncert "MAKANNA" se koná pod záštitou Sira Toma Stopparda a Václava Havla u příležitosti 110. výročí narození Jiřího Weila (1900 - 1959) a v rámci festivalu "Daniel Pearl World Music Days". Ve spolupráci s Národní galerií, Židovským muzeem v Praze, Talichovým komorním orchestrem a Hl. městem Prahou.
[editovat] Dílo
- Ruská revoluční literatura, 1924
- Kulturní práce sovětského Ruska, 1924
- Češi stavějí v zemi pětiletek, 1937
- Moskva-hranice, 1937, druhé vydání bylo roku 1969 zakázáno - dokumentární román, jehož hlavním hrdinou je neprávem obviněný komunista, který nevyužije možnost k útěku a je vyloučen ze strany za činy, které nespáchal. Neprotiví se vůli strany a přijímá trest. Toto dílo bylo ve své době jednou z nejtvrdších kritik stalinismu. Zajímavé je, že nekomunistům na této kritice vadilo dřívější Weilovo členství v KSČ. Proti tomuto románu vystoupili téměř všichni tehdejší čeští stalinisté, prakticky nejtvrdší kritiku provedl Weilův přítel Julius Fučík.
- Makanna, otec divů, 1946. Román byl napsán roku 1940, zadán nakladatelství roku 1941 pod krycím jménem, jehož nositel byl umučen v Mauthausenu.
- Barvy, 1946
- Vzpomínky na Julia Fučíka, 1947
- Život s hvězdou, 1949, román s autobiografickými rysy. Hlavní hrdina (žid Josef Roubíček) čeká na transport, je postupně zbavován veškerého majetku a zůstávají mu pouze matrace a kamna. Čeká, až ho zavolají do transportu, ale nějakou náhodou je vyřazen z evidence, nakonec se vzepře a schová se u dělníka Materny.
- Mír, 1949
- Vězeň chillonský, 1957
- Harfeník, 1958
- Žalozpěv za 77 297 obětí, 1958
- Na střeše je Mendelssohn, 1960, zabývá se zde antisemitismem
- Hodina pravdy, hodina zkoušky, 1966, obsahuje soubor Barvy, výbor z Míru a čtyři knižně netištěné prózy,
- Moskva-Hranice, 1991
- Dřevěná lžíce, 1992, pokračování románu Moskva-hranice, toto dílo bylo zabaveno v r. 1949
Velmi významná je i jeho překladatelská činnost, jako první do češtiny překložil díla mnoha ruských klasiků (např. Vladimir Majakovskij, Boris Pasternak, Maxim Gorkij, atd.).
