Páni z Donína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Páni z Donína
(Herren von Dohna)
Dohna-Scheibler317ps.jpg
Erb rodu
země České království
mateřská dynastie [[]]
tituly Hrabata a purkrabata
zakladatel Jindřich z Rotova
rok založení 13. století
větve rodu Saská, česká, slezsko-lužická
Erb pánů z Donína podle Siebmachera

Páni, či purkrabí z Donína (německy Grafen und Burggrafen von Dohna) jsou stará německá panská rodina ze Saska, jehož jedna větev zdomácněla na českém území a dostala název podle hradu Donín (Dohna) ve stejnojmenném městě, kde funkci purkrabí v letech 11521180 vykonával zakladatel rodu Jindřich z Rotova. Hrad existuje již jen jako zřícenina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Dohna (Donín)

Jindřich z Rotova se stal prvním purkrabím v letech 11521180, hodnost purkrabího se poté dědičně přenášela z jednoho člena na druhého, a proto rodina začala užívat tohoto nezvyklého přídomku. Hrad začal střídat majitele (čeští panovníci s německými císaři. Po ztrátě hradu roku 1402 přesídlili do Čech. Drželi zde Okoř, Lochovice, Újezdec tedy dnešní část obce Ledce, Tuchoraz, Dražice, Benátky nad Jizerou, kde Bedřich z Donína (14681574) nechal postavit na místě zříceniny gotického hradu renesanční zámek. V Čechách vlastnil rod z Donína na začátku 17. století zámek Lemberk, který ovšem po bitvě na Bílé hoře opustil.[1] Rozdělili se do dvou větví, obě v první polovině 17. století vymírají. Vladislav a Ota se účastnili stavovského povstání a po porážce museli emigrovat do zahraničí, kde oba bez potomků zemřeli. Slezská větev také vymřela, zůstávají pouze příslušníci původní pruské linie.

Purkrabí z Donína na Grabštejně[editovat | editovat zdroj]

Méně známá je slezsko-lužická větev rodu, kterou založil Jindřich III. z Donína. Jindřich III. strávil 40 let svého aktivního života na cestách mezi dvory svých lenních pánů: českého krále Václava I. a později Přemysla Otakara II., míšeňského markraběte Jindřicha Jasného a míšeňského biskupa, mezi něž lenní práva nad Donínem střídavě přecházela. Napětí a neshody mezi Jindřichem Jasným a Jindřichem z Donína vyústily až do popravy Jindřichova syna Oty a odchodu rodiny do Čech, do Žitavska. Zde vybudovali hrad Grabštejn (Grafenstein) a stáli u založení kláštera Marienthal.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku mají dva zkřížené jelení parohy v modrém poli.

Představitelé[editovat | editovat zdroj]

  • Bedřich z Donína (15741634) zastával funkce zemského rady a soudce. Včas konvertoval ke katolické víře. Rád cestoval, během páté cesty do italského města Loreto, kde pobýval v letech 16071608, napsal zajímavý cestopis, který ovšem vyšel až roku 1940. Kvůli své vášni v cestování se zadlužil, musel prodat rodinný statek a zemřel v bídě.
  • Achác z Donína (15811647) byl významným diplomatem ve službách krále Fridricha Falckého.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Pokrevně se spojili s Šternberky, Vartemberky, Valdštejny, Trčky, Kolovraty či pány ze Stráže.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník svazek 1. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2005. 391 s. ISBN 80-7238-520-8. Heslo z Donína, s. 173.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Donína, s. 44.