Lipý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Lipý se nachází v České Lípě. Původní gotický vodní hrad byl v 17. století přestavěn na renesanční zámek, který byl po druhé světové válce z větší části zbourán.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Založení
Hrad založil asi kolem roku rokem 1263 na ostrově mezi tehdejšími rameny řeky Ploučnice Chval z rodu Ronovců, nejspíše na místě strážného hrádku srbských Milčanů. V zvelebování pokračoval jeho syn Čeněk, který se jako první z rodu psal v roce 1277 „z Lipé“. Protože padl roku 1278 v bitvě na Moravském poli, hradním pánem se stal jeno syn Jindřich z Lipé, významný šlechtic králova dvora.[1]. Listiny, dosvědčující prodeje či převody hradu se z dob před rokem 1320 nedochovaly.
Původní hrad byl tvořen dřevěnou obytnou stavbou na západní straně dispozice. Obehnána byla příkopem s vnějším valem, zakončeným s největší pravděpodobností dřevěnou palisádou. Krátce po založení hradu byla v severní části vybudována mohutná kamenná věž kruhového půdorysu o průměru 12,6 m (bergfrit), která sloužila nejen jako skladiště, ale byla hlavně posledním útočištěm obránců hradu. V místech dnešního vstupu na hrad stávala dřevěná obytná budova, z níž se dochovaly pouze základy pece.
[editovat] Přestavby
Již zmíněný Jindřich z Lipé započal s prvními přestavbami. Zboural dřevěné palisády i val a místo nich nechal postavit lomené kamenné hradby. V nich byla vstupní brána na východní straně a v jihozápadní části byl postaven kamenný, patrový podsklepený palác. Z něj se zachovaly viditelné základy. Na přelomu 14. a 15. století došlo k výstavbě nového paláce na jižní straně a záchodové věže, vysunuté do hradního příkopu, na severní straně. Součástí nového paláce byly sklepy s unikátními výstužnými žebry v klenbě.
[editovat] Páni z Dubé
V roce 1319 se Jindřich rozhodl Lipý prodat Berkům z Dubé, svým příbuzným rozvětveného rodu Ronovců a odstěhoval se na Moravu. Prvním z řady nových vlastníků byl bohatý Hynek Berka, psaný z Dubé a Lipé, nejvyšší purkrabí jako jeho otec, po jeho smrti v roce 1348 jeho syn, také Hynek. Když ten roku 1361 zemřel, hrad převzal bratr Jindřich a po něm synovec Hynek. Kolem roku 1400 je jako vlastník zmiňován jiný Hynek, přezdívaný Hlaváč.
Berkové postavili dodnes stojící východní bránu a v části jižní další z paláců. Dnes z něj zůstaly základy a bytelné, vyztužené sklepy.
V první etapě držení hradu rodem Berků zůstal přes sto let, do husitských válek. Dne 19. května 1426 jej i s okolím dobylo sirotčí husitské vojsko vedené Janem Roháčem z Dubé a udělalo z něj jednu ze svých základen. Po skončení husitských válek se jeho novým majitelem stal roku 1435 Zikmund Děčínský z Wartenberka. Kvůli loupeživým výpravám jeho příbuzného Jana z Ralska v Lužici došlo k odvetné výpravě, při níž byl v roce 1444 hrad dobyt žoldnéřským vojskem lužického Šestiměstí. Pak byl vrácen Berkům z Dubé, Jindřichovi Berkovi z Lipé a na Milštejně.
O několik desítek let později již v 16. století se Berkové pustili do přestavby hradu na zámek. Na severní straně postavili nový palác a také domek v renesančním stylu.
Druhá etapa držení hradu rodem Berků (1444-1607) započala zmíněným Jindřichem, po jehož smrti bylo panství i podíly na hradu děleny mezi jeho čtyři syny, o další dělení se roku 1502 postarali jeho vnuci. Ti pak své majetkové podíly postupně odprodali. Pak se zde vlastníci střídají, uváděni jsou např. Vartenberkové a další Berkové. Poslední z této rodové větve Berků zemřel roku 1607.
[editovat] Zkáza
Po rodu Berků se stal novým majitelem Abraham ze Salhausenu, po jeho smrti roku 1616 jeho syn Volf. Pak následovala bitva na Bílé hoře a konfiskace hradu. Novým majitelem panství i zámku Lyppy se stal koupí v roce 1622 mocný Albrecht z Valdštejna. Ten ovšem sídlil na Novém Zámku, (nyní zámek Zahrádky) a do hradu nastěhoval úředníky. Objekt začal chátrat. V roce 1636 byl Valdštejnům majetek zkonfiskován, takže jej získala Isabela z Harrachu. O sedm let později byl dobyt a vyrabován švédským vojskem. Později se hrad, v té době již chátrající zámek dostal do vlastnictví rodu Kouniců. Na další zkáze se podílel i velký požár z května 1820, který zničil jak město, tak větší část zámku.
V roce 1867 jej Kounicové odprodali S. Altschulovi a J. Mülleroví, kteří zde vybudovali cukrovar a stavebně zbytky zámku při stavbě rafinérie téměř zlikvidovali. Cukrovar zde fungoval do začátku I. světové války. Některé neobývané ruiny zámku sloužily jako divadlo, židovská i obecná škola, zvonařská dílna.
Altschulovi zde i přes odpor úřadů v roce 1925 postavili řadu nouzových bytů a když jako židé emigrovali, objekty převzalo do své správy město Česká Lípa. V roce 1939 nechalo některé provizorní přístřešky zbourat. Během války zde byly sklady, úkryty, ubytovny pro vojsko i ruské zajatce.
V roce 1957 bylo tehdejším vedením města (MěNV) rozhodnuto o odstranění jižního paláce. Ač státní prostředky byly určeny k částečné demolici bez trhavin a k zakonzervování zbytků, místní úředníci nechali zbytky odstřelit. Z někdejšího hradu a zámku nezbylo téměř nic, na jejich místě byly postaveny různé přístřešky.
[editovat] Současnost
V roce 1995-2003 proběhl kompletní archeologický průzkum hradu a postupně jsou části hradu renovovány. Náklady do konce roku 2008 byly vyčísleny na 35 milionů korun. Mobiliář do prostor hradu zapůjčil Národní památkový ústav, protože z původního nezbylo téměř nic.
Ve východní části někdejšího hradu je nyní umístěna stálá expozice, věnovaná někdejší židovské menšině a také existenci cukrovaru.
Dnes hrad kromě památkového využití slouží i jako místo konání mnoha kulturních a společenských akcí, např. pašijových her. Jsou zde konány prohlídky s průvodcem.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec : Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. s. 12.
[editovat] Literatura
- GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha : Unicornis, 1997.
