Harrachové
 Erb rodu Harrachů |
|
| Země | České království |
|---|---|
| Mateřská dynastie | Kinští |
| Tituly | Říšská hrabata |
| Zakladatel | Přibyslav z Harrachu |
| Mýtický zakladatel | Přibyslav z Harrachu |
| Rok založení | 12. století |
| Větve rodu | Rohrau, Bruck an der Leitha, zvaná jilemnická |
Harrachové je jméno české a rakousko-německé šlechtické rodiny. Rod pozdějších hrabat z Harrachu vzešel zřejmě z jihočeského vladyckého rodu Harachérů z vesnice Hora[1] (nazývaná též Harachy) nedaleko Rožmberka, jejichž existence je v Čechách doložena ve 13. století.
Obsah |
Historie [editovat]
Poprvé je rod uvedený v roce 1195 v dokumentu týkajícího se kláštera Ranshofen. Větev rodu zalořil ve 13. století Přibyslav z Harrachu (možná vymyšlený [2]). Zemřel v roce 1289 a byl pohřben v českém augustiniánském klášteře v Třeboni (německy: Wittingau). Ještě ale ve 13. století se zde vyskytuje Beneš (dominus Benisius de Horach) a bratři Jan/Jakub (Jaclinus), Albert (Albero, Elblinus) a Budislav (Bvdilaus, Busco).[2] Jejich potomci získali značné državy v Rakousku, Štýrsku a v Korutanech.
Leonhard III. z Harrachu koupil v roce 1524 panství Rohrau v Dolních Rakousích. Tamní zámek se později stal sídlem starší rodové větve.[3] Jeho synovi Leonhardovi udělil dne 4. ledna 1552 císař Karel V. dědičný šlechtický diplom s právem užívat titul říšský svobodný pán s predikátem baron.
Dne 6. listopadu 1627 byl baron Karel z Harrachu (1570–1628) císařem Ferdinandem II. Habsburským povýšen na říšského hraběte a současně jmenován vládcem Hrabství Rohrau. Jeho synové rozdělili rod na dvě větve. Starší Leonard Karel založil větev Rohrau a mladší Ota Bedřich byl zakladatelem větve Bruck an der Leitha, zvané také jilemnická.
K mladší větvi patřil hrabě Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778), který v roce 1752 koupil říšské hrabství Thannhausen a spolu s potomky bratra Bedřicha Augusta se zařadil mezi švábskou říšskou šlechtu. Polepšil tak rodový titul na hrabata z Harrachu na Rohrau a Thannhausenu[4]. Od roku 1841 jim náležel predikát Slovutná Jasnost.
Harrachové vynikali především jako diplomaté, dvorští, státní i zemští úředníci a vojáci. Deseti příslušníkům rodu byl udělen Řád zlatého rouna.
Podle rodiny je nazvaná obec Harrachov v Čechách, kde od začátku 18. století byla známa sklářská huť se sklářskou výrobou.[5]
Majetek Harrachů v Čechách byl po roce 1945 zkonfiskován 12.Benešovým dekretem z důvodu kolaborace s nacisty.
Palác Harrachů ve Vídni byl v roce 1975 prodán městu.[6]
Erb [editovat]
Ve znaku měli tři pštrosí péra zastrčená ve zlaté kouli, klenot se postupem času měnil.
Nositelé jména Harrach [editovat]
- Karel z Harrachu (1570–1628), otec: Leonhard Harrach, matka: hraběnka Marie Hohenzollernská - poradce císaře Ferdinanda II. Štýrského
- Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu (1598–1667) – arcibiskup pražský a kardinál
- František Antonín hrabě z Harrachu (1665–1727) – biskup arcidiecéze Vídeň a arcibiskup arcidiecéze Salzburg
- Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu (1636–1706) – důvěrník císaře Leopolda I., vyslanec u španělského královského dvora v Madridu a v letech 1699–1705 nejvyšší hofmistr císařského dvora ve Vídni
- Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu (1669–1742) – rakouský státník a diplomat, v letech 1728–1733 místokrál neapolský
- Jan Filip hrabě z Harrachu (1678–1764) – rakouský polní maršál a v letech 1739–1762 prezident dvorské válečné rady
- Bedřich August hrabě z Harrachu (1696–1749) – v letech 1741–1744 nizozemský místodržitel a v letech 1745–1749 nejvyšší kancléř Království českého, stavebník zámku Kunín
- Ferndinand Bonaventura II. Antonín hrabě z Harrachu (1708-1778) – prezident říšské dvorské rady, stavebník zámku v Náměšti na Hané
- Marie Josefína hraběnka z Harrachu (1727–1788) – kněžna z Lichtenštejna
- Augusta hraběnka z Harrachu (1800–1873) – druhá žena pruského krále Bedřicha Viléma III.
- Jan Nepomuk hrabě z Harrachu (1828–1909) – český politik
- Ferdinand Bedřich Vilém hrabě z Harrachu (1832–1915) – malíř krajinář, historik umění a portrétista
- František Maria hrabě z Harrachu (1870–1937) – pobočník arcivévody Františka Ferdinanda v době, kdy byl zastřelen v Sarajevu 28. června 1914
- Gabor Harrach (* 1971) – televizní a filmový producent žijící v New Yorku
Rodová sídla [editovat]
- Harrachovský palác v Praze
- Palác Harrachů ve Vídni
- Rohrau
- Prugg
- Kunín
- Náměšť na Hané
- Hrádek u Nechanic
- Jilemnice
- Horní Branná
- Velké Meziříčí
- Janovice u Rýmařova
Související články [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harrach na německé Wikipedii.
- ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1451071 - Hora - Historie
- ↑ a b http://www.kohoutikriz.org/data/w_klime.php - Horra, "v Horách", nejstarší sídlo rodu Harrachů
- ↑ Homepage des Familienmuseums
- ↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser Bd. XIII, Aufl. 1987, S. 184ff.
- ↑ Glas- und Porzellangallerie im Palais Harrach
- ↑ www.burgenkunde.at, Palais Harrach
Literatura [editovat]
- Otto Hupp: Münchener Kalender 1900. Buch- und Kunstdruckerei, München, Regensburg 1900.
- KELLENBENZ, Hermann. Harrach, Grafen von. In [Deutsche Biographie (NDB)]. Berlin : Band 7. Duncker & Humblot, 1966. s. 697.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Harrachové, s. 53-54.
