Přeskočit na obsah

Ves (Černousy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ves
Osada Ves
Osada Ves
Lokalita
Charakterosada
ObecČernousy
OkresLiberec
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel77 (2021)[1]
Katastrální územíVes (2,49 km²)
PSČ463 73
Počet domů35 (2011)[2]
Ves
Ves
Další údaje
Kód části obce20516
Kód k. ú.620513
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ves je osada, část obce Černousy v okrese Liberec. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Černous. Ves je také název katastrálního území o rozloze 2,49 km².[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1306.[4]

Ves je nejsevernější osadou libereckého okresu. V letech 1815–1945 se u ní nacházelo trojmezí Čech, Pruska a Saska. Do roku 1959 však k obci patřil i nezastavěný výběžek území, nacházející se v současnosti v Polských gminám Sulików a vesnické gmině Zhořelci. Jde o původně slovanskou obec znovuosídlenou podle německého práva a zvanou „Wiese“ (louka). Osada leží v údolí Smědé.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Vavřince – příslušel od roku 1346 k míšeňské a později pražské diecézi. V kostele jsou dnes zachovány cenné náhrobky majitelů obce ze 16. a 18. století. Náhrobky původně umístěné u venkovní zdi kostela jsou nyní umístěny uvnitř.
  • Dvůr Hlaváč – dvůr s ubytováním v historických místnostech a se zemědělským muzeem. Dvůr bude postupně rekonstruován.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 436.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]