Harrachov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Tanvaldsku. Další významy jsou uvedeny v článku Harrachov (rozcestník).
Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory.

Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory.

znak obce Harrachovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0514 577081
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Semily (CZ0514)
obec s rozšířenou působností: Tanvald
pověřená obec:
historická země: Čechy + Slezsko
katastrální výměra: 36,63 km²
počet obyvatel: 1 554 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 665 m
PSČ: 512 46
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Centrum 150, 512 46 Harrachov
starosta / starostka: Eva Zbrojová (DRS)
Oficiální web: www.harrachov.cz
Ofic. web MÚ: http://www.harrachov.cz
E-mail: mesto@harrachov.cz

Harrachov
Red pog.png
Harrachov
Harrachov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Skokanské můstky na úpatí Čertovy hory.

Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a významné horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Administrativně spadá pod Liberecký kraj, okres Semily. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno významnou silniční komunikací.

Počátkem roku 2012 zde žilo 1554 obyvatel, v roce 2006 jich bylo ještě 1 696.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sklárna a kaple sv. Alžběty v Harrachově-Novém Světě.

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach). Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a (před 14. únorem 1959)[2][3] polské (respektive slezské) Mýtiny.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.

Lyžařské středisko[editovat | editovat zdroj]

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžarský můstek na světě - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n.m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[4] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenosti[editovat | editovat zdroj]

Harrachov leží:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nová výstavba v centru Harrachova
Kostel sv. Václava v Harrachově

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova rychlostní komunikací R10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí - Trutnov - Úpice - Náchod - Nové Město nad Metují - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Anenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[6]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
  3. http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf
  4. Lanovka Harrachov
  5. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  6. Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu