Harrachov
| Harrachov | |
|---|---|
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory. |
|
|
znak |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0514577081 |
| kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| okres (NUTS 4): | Semily (CZ0514) |
| obec s rozšířenou působností: | Tanvald |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy + Slezsko |
| katastrální výměra: | 36,63 km² |
| počet obyvatel: | 1 696 (17.4.2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 46’ 23’’ |
| zeměpisná délka: | 15° 25’ 44’’ |
| nadmořská výška: | 665 m |
| PSČ: | 512 46 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Centrum 150, 512 46 Harrachov |
| starosta / starostka: | Eva Zbrojová (DRS) |
| Oficiální web: http://www.harrachov-info.cz Ofic. web MÚ: http://www.harrachov.cz E-mail: mesto@harrachov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a významné horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Administrativně spadá pod Liberecký kraj, okres Semily. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno významnou silniční komunikací.
Obsah |
[editovat] Historie
Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a (před 14. únorem 1959) [1] [2] polské (respektive slezské) Mýtiny.
[editovat] Současnost
Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.
[editovat] Lyžařské středisko
Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžarský můstek na světě - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.
[editovat] Památky
- klasicistní kostel sv. Václava z let 1822-8[3]
- lyžařské muzeum
[editovat] Vzdálenosti
Harrachov leží:
- 34 km východně od Liberce (kraj)
- 86 km severně od Hradce Králové
- 33 km severně od Semil (okres)
- 123 km severovýchodně od Prahy
[editovat] Doprava
Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova rychlostní komunikací R10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí - Trutnov - Úpice - Náchod - Nové Město nad Metují - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Anenská Studánka.
Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[4]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.
Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od nádraží (které je se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.
[editovat] Partnerská města
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
- ↑ http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.
| Město Harrachov | |
|---|---|
| Města a obce okresu Semily |
|---|
|
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov |
