Szklarska Poręba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sklářská Poruba
Szklarska Poręba
Centrum města
Centrum města
Sklářská Poruba – znak
znak
Sklářská Poruba – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 440–886 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Dolnoslezské vojvodství Dolnoslezské
Szklarska Poręba
Red pog.png
Szklarska Poręba
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 75,44 km²
počet obyvatel: 6995 (2008[1])
hustota zalidnění: 94 obyv. / km²
správa
starosta: Arkadiusz Wichniak
oficiální web: http://www.szklarskaporeba.pl
adresa obecního úřadu: ul. Buczka 2
58-580 Szklarska Poręba

Szklarska Poręba (česky: Sklářská Poruba, německy: Schreiberhau) je rekreační, sportovní a turistické středisko na rozhraní Jizerských hor (Góry Izerskie) a Krkonoš (Karkonosze) v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, 6 km od bývalého hraničního přechodu do České republiky Jakuszyce/Harrachov. Železniční spojení s Českou republikou (Harrachovem) bylo obnoveno po rekonstrukci železniční tratě v srpnu roku 2010.[2]

Vznik Szklarske Poręby se datuje k roku 1366, městská práva získala r. 1959.

Od roku 1617 zde sklářský rod Preisslerů provozoval sklářskou huť. Ta se brzy stala nejlepší ve Slezsku. Roku 1702 přibyla další. Zanikly pro nedostatek dřeva kolem roku 1752.

Od 19. století je vyhledávaným klimatickým místem s podmínkami srovnatelnými s Alpami ve výškách kolem 1200 m. Dělí se na osady Szklarska Poręba Dolna, Średnia a Górna, která je nejrozlehlejší. Sousedí s obcemi (gminy) Mirsk, Piechowice a Stara Kamienica a s Českou republikou. Žije zde 6 995 obyvatel [1] , 2008)

Poloha, přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Město leží na 50° 50' s.š. a 15° 32' v.d. v nadmořské výšce od 440 do 886 m. Nachází se v údolí řeky Kamienna a jejích přítoků (Kamieńczyka i Szklarky). Na jihu se zvedají Krkonoše (Karkonosze) s dominujícím vrchem Szrenica (1362 m), k západu Jizerské hory (Góry Izerskie) s Vysokým Kamenem (Wysoki Kamień, 1058 m) a Černou horou (Czarna Kopa, 965 m). Od východu zasahující výběžky podhůří Krkonoš (Przedgórze Karkonosze) je oddělují od Jelenohorské kotliny (Kotlina jeleniogórska). Většinu katastru města (75,42 km2) pokrývají lesy (80 %), orné půdy je asi 6 %, zastavěná plocha 12,01 %.

Význam města[editovat | editovat zdroj]

Původní zaměstnání obyvatel bylo sklářství a dřevorubectví, od 19. století je hlavní turistika.[3] Szklarska Poręba je největší a nejstarší rekreační klimatické středisko v Dolním Slezsku. Má vybudovanou dobrou infrastrukturu ubytovacích kapacit - hotelů, penzionátů a horských chat, je zde i několik sanatorií. Mohou pojmout zhruba 10 000 návštěvníků najednou. V létě tu lze podnikat pěší túry do okolních hor s různou náročností, v zimě se stává Szklarska Poręba střediskem zimních sportů. Poblíž města je vybudována řada lyžařských běžeckých tratí i sjezdovek. Jejich centrum se nalézá pod horou Szrenica.

Vodopád Szklarki

Na Szrenicu (1362 m) vede sedačkový výtah. Turisté mohou navštívit na svých procházkách blízké okolí

  • Zakręt Śmierci (Zatáčka smrti) asi 3 km po silnici směrem na Świeradów Zdrój - krásný výhled na Jelenohorskou kotlinu v nebezpečné ostré zatáčce nad strmou propastí
  • vodopád a roklina Kamieńczyk (výška 27 m) - asi 40 až 50 minut chůze
  • průrva říček Kamienna a Czarny Topiel - přístup po levém břehu Kamienné
  • muzeum skla v huti Julia na jihozápadním okraji města směrem k hraničnímu přechodu, huť a brusírna skla založena roku 1842

Místní část Marysin byla založena českými protestanty, kteří sem uprchli před pronásledováním.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 166. [1]
  2. Obnovená trať již slouží cestujícím [online]. Město Harrachov, 2010-08-28, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  3. a b Toulavá kamera 1, str. 69, ISBN 80-7316-228-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Polsko, průvodce. Praha : Olympia, 1974. ISBN 27-042-74.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]