Szklarska Poręba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sklářská Poruba
Szklarska Poręba
Centrum města
Centrum města
Sklářská Poruba – znak
znak
Sklářská Poruba – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 440–886 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Dolnoslezské vojvodství Dolnoslezské
Szklarska Poręba
Red pog.png
Szklarska Poręba
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 75,44 km²
počet obyvatel: 6995 (2008[1])
hustota zalidnění: 94 obyv. / km²
správa
starosta: Arkadiusz Wichniak
oficiální web: http://www.szklarskaporeba.pl
adresa obecního úřadu: ul. Buczka 2
58-580 Szklarska Poręba

Szklarska Poręba (česky: Sklářská Poruba, německy: Schreiberhau) je rekreační, sportovní a turistické středisko na rozhraní Jizerských hor (Góry Izerskie) a Krkonoš (Karkonosze) v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, 6 km od bývalého hraničního přechodu do České republiky Jakuszyce/Harrachov. Železniční spojení s Českou republikou (Harrachovem) bylo obnoveno po rekonstrukci železniční tratě v srpnu roku 2010.[2]

Vznik Szklarske Poręby se datuje k roku 1366, městská práva získala r. 1959. Od 19. století je vyhledávaným klimatickým místem s podmínkami srovnatelnými s Alpami ve výškách kolem 1200 m. Dělí se na osady Szklarska Poręba Dolna, Średnia a Górna, která je nejrozlehlejší. Sousedí s obcemi (gminy) Mirsk, Piechowice a Stara Kamienica a s Českou republikou. Žije zde 6 995 obyvatel [1] , 2008)

Poloha, přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Město leží na 50° 50' s.š. a 15° 32' v.d. v nadmořské výšce od 440 do 886 m. Nachází se v údolí řeky Kamienna a jejích přítoků (Kamieńczyka i Szklarky). Na jihu se zvedají Krkonoše (Karkonosze) s dominujícím vrchem Szrenica (1362 m), k západu Jizerské hory (Góry Izerskie) s Vysokým Kamenem (Wysoki Kamień, 1058 m) a Černou horou (Czarna Kopa, 965 m). Od východu zasahující výběžky podhůří Krkonoš (Przedgórze Karkonosze) je oddělují od Jelenohorské kotliny (Kotlina jeleniogórska). Většinu katastru města (75,42 km2) pokrývají lesy (80 %), orné půdy je asi 6 %, zastavěná plocha 12,01 %.

Význam města[editovat | editovat zdroj]

Původní zaměstnání obyvatel bylo sklářství a dřevorubectví, od 19. století je hlavní turistika.[3] Szklarska Poręba je největší a nejstarší rekreační klimatické středisko v Dolním Slezsku. Má vybudovanou dobrou infrastrukturu ubytovacích kapacit - hotelů, penzionátů a horských chat, je zde i několik sanatorií. Mohou pojmout zhruba 10 000 návštěvníků najednou. V létě tu lze podnikat pěší túry do okolních hor s různou náročností, v zimě se stává Szklarska Poręba střediskem zimních sportů. Poblíž města je vybudována řada lyžařských běžeckých tratí i sjezdovek. Jejich centrum se nalézá pod horou Szrenica.

Vodopád Szklarki

Na Szrenicu (1362 m) vede sedačkový výtah. Turisté mohou navštívit na svých procházkách blízké okolí

  • Zakręt Śmierci (Zatáčka smrti) asi 3 km po silnici směrem na Świeradów Zdrój - krásný výhled na Jelenohorskou kotlinu v nebezpečné ostré zatáčce nad strmou propastí
  • vodopád a roklina Kamieńczyk (výška 27 m) - asi 40 až 50 minut chůze
  • průrva říček Kamienna a Czarny Topiel - přístup po levém břehu Kamienné
  • muzeum skla v huti Julia na jihozápadním okraji města směrem k hraničnímu přechodu, huť a brusírna skla založena roku 1842

Místní část Marysin byla založena českými protestanty, kteří sem uprchli před pronásledováním.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Polsko, průvodce. Praha : Olympia, 1974. ISBN 27-042-74.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 166. [1]
  2. Obnovená trať již slouží cestujícím [online]. Město Harrachov, 2010-08-28, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  3. a b Toulavá kamera 1, str. 69, ISBN 80-7316-228-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu