Hejnice
| Hejnice | |
|---|---|
Pohled na Hejnice z vrcholu Ořešníku |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0513 564044 |
| kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| okres (NUTS 4): | Liberec (CZ0513) |
| obec s rozšířenou působností: | Frýdlant |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 38,19 km² |
| počet obyvatel: | 2 751 (1.1.2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 52′ 38″ s. š., 15° 11′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 375 m |
| PSČ: | 463 62 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Hejnice Nádražní 521 463 62 Hejnice |
| starosta / starostka: | Jiří Horák |
| Oficiální web: http://www.mestohejnice.cz E-mail: info@mestohejnice.cz |
|
Město Hejnice (německy Haindorf) se nachází na severu Česka v Libereckém kraji, v okrese Liberec. Leží na jižním okraji Frýdlantské pahorkatiny, v kotlině pod severními svahy Jizerských hor v nadmořské výšce 350–400 m. Tímto městem na Frýdlantsku protéká říčka Smědá.
V Hejnicích žijí necelé tři tisíce obyvatel. Je zde mateřská a základní škola, dále je zde Střední lesnická škola. Název města patrně znamená „Ves v háji“. Na území města se nacházejí dvě železniční stanice či zastávky: Hejnice a Bílý Potok pod Smrkem, v níž trať 038 z Raspenavy končí.
Ke katastrálnímu území Hejnice patří i významná část Jizerských hor, například vrchy Ořešník (800 m n. m.), Ptačí kupy (též Ptačí vrchy, Ptačí kameny 1013 m n. m.), Holubník (1071 m n. m.), Frýdlantské cimbuří, Polední kameny (1007 m n. m.), Na skalce (963 m n. m.), Smědavská hora (1084 m n. m.), Jizera (1122 m n. m., druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor), Zelený vrch (966 m n. m.) a rezervace Jizerskohorské bučiny (větší část), Vlčí louka, Prales Jizera, Klečové louky, Na Kneipě, U posedu, Na Čihadle a část rezervace Černá hora.
Obsah |
Historie [editovat]
Předpokládá se, že prvními obyvateli na dnešním území obce byli uhlíři. Jako první zmínka o městě bývá uváděn letopočet 1211, spojený se stavbou dřevěné kapličky na místě dnešní baziliky Navštívení P. Marie. Tesař, jenž tuto kapličku postavil, údajně vytesal na stropní trám letopočet MCCXI a stavitelé, kteří kapličku v roce 1252 přestavovali na kamenný kostel, tento letopočet vyznačili na klenbě. Když věhlas Hejnic jako poutního místa stále rostl a počet poutníků nadále vzrůstal, byl koncem 17. století ke kostelu přistavěn ještě františkánský klášter. V 16. století byly v okolí otevřeny doly na železnou rudu, v 19. století vzniklo v obci a jejím okolí několik textilních továren a tradice této výroby se tu udržuje dodnes. V obci bývala také porcelánka. Na město byly Hejnice povýšeny 31. července 1917. Dnes má město průmyslový a rekreační charakter.
Části obce [editovat]
- Hejnice
- Ferdinandov (Ferdinandstal) – nevelká víska založená roku 1781
Doprava [editovat]
Město má silniční i železniční spojení s okolím, prochází jím lokální trať Raspenava – Luh pod Smrkem – Lužec pod Smrkem – Hejnice – Bílý Potok. Silnice tuto železniční trať kopíruje a pokračuje na Smědavu. Další silniční spojení je s blízkými Lázněmi Libverda.
Zajímavosti a pamětihodnosti [editovat]
- Bazilika Navštívení Panny Marie, poutní místo.[1]
- Zbytky lesního divadla – V letech 1913–1914 bylo na místě zvaném Na Chatkách zbudováno hejnickým „Spolkem pro pozvednutí cestovního ruchu“ lesní divadlo. První představení se konalo 7. června 1914 pro 1000 diváků.
- Most směrem do Ferdinandova je z počátku 18. století
- Jednou z dominant městečka býval i hotel Perun naproti kostelu. Byl otevřen na Vánoce roku 1900 jako hotel „Klášterní dvůr“ a záhy se i se svou 25 metrů vysokou vyhlídkovou věží stal centrem zdejšího kulturního dění. O něco později byl přejmenován na hotel „Císařův dvůr“ (Kaiserhof), pak podle svého majitele – velkopodnikatele Franze Josefa Scholze – na hotel Scholz, v roce 1945 se z něj stal „hotel Praha“. Hotel byl pod jménem Perun privatizován, když jej získala podnikatelka z Chomutova a následně se v roce 1997 jeho přední část zřítila. Hotel byl novým majitelem stržen v roce 2010.
- Pamětní deska císařovny Alžběty (Sissi) v údolí Velkého Štolpichu.
- Hrázděné domy čp. 108, 118 a 175 jsou ukázkou architektury typické pro tuto oblast.
Pověsti [editovat]
V kostele Navštívení Panny Marie prý kdysi dělal zvoníka hrubý a zlý františkánský mnich. Když potom zemřel, zvony mu nechtěly zazvonit umíráček a jen se bez zvuku houpaly na věži. Zakletí zvonů zlomil až zkušený myslivec, který odnesl černého kohouta - duši zvoníka - k jezírkům Na Čihadlech ve svahu Černé hory, která jsou branou do pekla, a tam ho hodil do vody.
Turistické cíle [editovat]
Vyhlídky
- Ořešník (800 m)
- Paličník (844 m, na území Bílého Potoka)
- Frýdlantské cimbuří (900 m)
Vodopády
- na Černém potoce
- na Štolpichu
Turistické středisko
- Smědava (turistická chata je na území Bílého Potoka, avšak okraj osady patří k Hejnicím)
Osobnosti [editovat]
- Miloš Raban (1948-2011) – katolický kněz, pedagog, teolog
- Jürgen Kocka (*1941) – německý historik
- Franz Karl Auersperg (1935-2008) – rakouský politik a odborář
- Katharina Matz (*1935) - německá herečka
- Josef Riedel (1816-1894) - Sklářský král Jizerských hor
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8
Doporučená literatura [editovat]
- ANDĚL, R.; KARPAŠ, R.. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.
- BENNESCH, J.. Ortsgeschichte von Haindorf. Fiedland in Böhmen : Stadtgemeinde Haindorf, 1924.
- KURTIN, P.; SIMM, O.. Album starých pohlednic Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 1998. ISBN 80-902590-0-6.
- NEVRLÝ, Miloslav. Jizerské hory. Praha : Olympia, 1983.
- NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1981.
- PATOČKA, František. Čerti na Ještědu - pověsti z Liberecka. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1978.
- PIKOUSOVI, J. a Š., aj Jizerské hory včera a dnes. [s.l.] : Petr Neuhäuser, 2001.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Město Hejnice |
|---|
|
Ferdinandov | Hejnice |