Bílý Potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Liberec. Další významy jsou uvedeny v článku Bílý potok.
Bílý Potok
Typické předválečné domy v Bílém Potoku

Typické předválečné domy v Bílém Potoku

znak obce Bílý Potokvlajka obce Bílý Potokznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0513 546631
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Bílý Potok pod Smrkem
katastrální výměra: 18,21 km²
počet obyvatel: 697 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 430 m
PSČ: 463 62
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Bílý Potok
Bílý Potok 337
463 62 Hejnice
starosta / starostka: Vladimír Hanzl
Oficiální web: http://www.bily-potok.cz
E-mail: ou.bilypotok@volny.cz

Bílý Potok (Česko)
Red pog.png
Bílý Potok, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Bílý Potok (německy Weißbach) je obec v Libereckém kraji, 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky SmědáJizerských horách. Obcí protéká Smědá, Bílý potok, Černý potok a Hajní potok.

V obci končí regionální železniční trať 038 z Raspenavy a Hejnic a nachází se zde železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem. Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[1] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce v ní žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.

V roce 1773 zde žilo již 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.

V letech 18881890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 18931895 dokončena silnice na Smědavu.

Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.

Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[2]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1 705 mm vody.[3] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídky

  • Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
  • Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.

Turistické středisko

Zajímavá místa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý Potok ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství učebnic, 1951. (630 s.) Kapitola Bílý Potok, s. 446.  
  2. NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec : Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50.  
  3. HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Metreopress, 2001-02-09, [cit. 2011-05-31]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]