Lázně Libverda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lázně Libverda
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka

Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka

znak obce Lázně Libverdavlajka obce Lázně Libverdaznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0513 564206
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant
pověřená obec: Nové Město pod Smrkem
historická země: Čechy
katastrální výměra: 13,23 km²
počet obyvatel: 457 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 424 m
PSČ: 463 62
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Lázně Libverda
č. p. 16
463 62 Hejnice
starosta / starostka: Ing. Jan Pospíšil
Oficiální web: http://www.laznelibverda.cz/
Ofic. web OÚ: http://www.obeclibverda.cz
E-mail: info@obeclibverda.cz

Lázně Libverda
Red pog.png
Lázně Libverda
Lázně Libverda, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží v Jizerských horách, asi 1 km severně od Hejnic, 13 km východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. Ve vsi je mateřská a základní škola.

Původní německé jméno Liebverde má patrně význam „líbezný ostrůvek uprostřed bažin“. Existují však i jiné výklady původu jména.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru „auf dem Lieben werde“, znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.

Lázeňská kolonáda

Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec.[3] V letech 18401843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou,[4] a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.[5]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lázeňská kolonáda

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949. (706 s.) Kapitola Lázně Libverda, s. 604–605.  
  3. VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – premiéra opery Čarostřelec [online]. Praha: Český rozhlas, 2011-06-18, [cit. 2014-05-29]. Dostupné online.  
  4. VESELÝ, Josef. 912. schůzka: Dvaačtyřicet let lesnického synka z Karasína [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-12-16, [cit. 2014-05-29]. Dostupné online.  
  5. VESELÝ, Josef. 902. schůzka: Básník český, ale hlavně zakladatel archeologie naší [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-10-07, [cit. 2014-05-29]. Dostupné online.  
  6. Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu