Nové Město pod Smrkem

Nové Město pod Smrkem
Budova městských lázní
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0513 564265
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Nové Město pod Smrkem
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	28,93 km²
počet obyvatel:	3 871 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	50° 55′ 32″ s. š., 15° 13′ 48″ v. d.
nadmořská výška:	465 m
PSČ:	463 65
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Nové Město pod Smrkem Palackého 280 N. Město p. Smrkem 463 65
starosta / starostka:	Pavel Smutný
Oficiální web: http://www.nmps.cz E-mail: novemestops@seznam.cz
Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nové Město pod Smrkem (německy Neustadt an der Tafelfichte) je severočeské město ležící v Libereckém kraji v okrese Liberec. Město leží v severní části Jizerských hor v nadmořské výšce 465 metrů. V Novém Městě žijí necelé 4 tisíce obyvatel. Asi 4 km od něj již leží hranice s Polskem.

Město má tři části: Hajniště, Ludvíkov pod Smrkem a Nové Město pod Smrkem, je v něm knihovna, muzeum, základní škola, zvláštní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže, přírodní koupaliště, krytý bazén.

Historie

Zhruba někdy v polovině 16. století byla na okolních kopcích Měděnci (777 m) a Rapické hoře (707 m) objevena ložiska cínu a jiných barevných kovů. Přicházející horníci se usazovali nejprve v Ludvíkově, později však začali stavět nová obydlí blíže štolám. Melchior z Redernu, tehdejší majitel frýdlanského panství, tuto těžbu podporoval a pro horníky založil roku 1584 město nazvané Nové České město (Böhmisch Neustadt). Zakladatel tomuto městu již v roce 1592 udělil následující městská práva: právo horní, právo hrdelní, právo týdenního trhu, a také mu udělil městský znak. Horníci, kteří se zde usadili, byli osvobozeni od daní a měli právo z města svobodně odejít. Město bylo postaveno během krátké doby podle předem daného plánu, což je dnes vidět na pravidelném půdorysu.

Těžba kovů skončila v polovině 17. století a obyvatelé městečka se museli začít živit prací na pilách, přádelnách lnu a bavlny a také plátenictvím. Na původně ruční domácí výrobu navázala v druhé polovině 19. století textilní výroba strojová. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl Ignác Klinger, jehož továrna se stala největší v celé oblasti a v roce 1919 zaměstnávala 2256 lidí. Dalšími způsoby obživy zdejších obyvatel byla výroba porcelánu. Je třeba také zmínit výrobu dýmkových hlaviček. Obchodu se zde příliš nedařilo. Důvodem byly nedaleké státní hranice. Dnešní polská hranice byla tehdy hranicí se Saskem a o několik kilometrů dál východně již byla zase hranice mezi Saskem a Pruskem. Projíždějící obchodníci by tedy museli platit za velice krátký úsek dvakrát clo.

Věž evangelického kostela

Právě v druhé polovině 19. století zažilo město největší rozmach. Byla rekonstruována radnice, postaveny dvě velké školní budovy, kostelní věž, sokolovna, starobinec, spořitelna. Začátkem 20. století městské lázně s bazénem, evangelický kostel a město získalo železniční spojení. Byla zde také vybudována jedna z největších plynáren v celé monarchii. Obyvatelům města sloužila knihovna a muzeum s bohatými sbírkami, o které se zasloužil kněz a přírodovědec Gottfried Menzel.

Konec pro rozvoj města znamenala první světová válka. Po vzniku Československa do oblasti začali přicházet Češi. Ve 30. letech dolehla na okolí velká nezaměstnanost. Po skončení druhé světové války byla většina německých obyvatel odsunuta, část odešla dobrovolně a do uvolněných domů se nastěhovali noví obyvatelé původem z Čech a Polska, bez vztahu k okolní krajině.

Doprava

Město má silniční spojení s Frýdlantem a Libercem, spojení s Polskem zajišťuje hraniční přechod Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój. Hraniční přechod na vrcholu Smrku slouží pěším turistům a cyklistům. Železničním spojením je trať mezi Frýdlantem a Jindřichovicemi pod Smrkem.

Zajímavosti a pamětihodnosti

• Kostel sv. Petra a Pavla – Kostel v nedalekém Ludvíkově je vzpomínaný již roku 1346.
• Kostel sv. Kateřiny – Původně evangelický kostel z roku 1607 byl v roce 1652 přesvěcen na katolický. V roce 1821 zbořen a znovu vystavěn na konci 19. století.
• Pomník děkana Gottfrieda Menzela – Památník tohoto katolického kněze a přírodovědce, který sepsal první přírodovědecké informace o Frýdlantsku, je za katolickým kostelem.
• Evangelický kostel – Postaven byl v roce 1911 a vysvěcen roku 1912.
• Klingerovo mauzoleum – Mauzoleum nechali postavit roku 1901 potomci tohoto zakladatele textilního podniku.

Turistické cíle

• Muzeum
• Rudné štoly – Dnes nepřístupné 400 let staré štoly zdejších dolů na cín slouží jako zimoviště netopýrů.
• Smrk (1124 m) – Nejvyšší hora české části Jizerských hor má na vrcholu rozhlednu.
• Singltrek pod Smrkem
• Stopy NMpS - lyžarské okruhy upravované v okolí Nového Města pod Smrkem.

Partnerská města

• Świeradów-Zdrój, Polsko
• Mirsk, Polsko
• Leśna, Polsko
• Nová Města Evropy
• Svazek obcí SMRK
• mikroregion Frýdlantsko

Externí odkazy

• Stránky Nového Města pod Smrkem
• Webkamera v Novém Městě pod Smrkem
• Fotografie Nového Města pod Smrkem a okolí
• Singltrek pod Smrkem
• Jizerské hory – Nové Město pod Smrkem
• Stopy NMpS