Vrása

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Možná hledáte přírodní památku Vrása.

Schéma synklinály a antiklinály.
Synklinály

Vrása je geologický útvar, který vzniká jako výsledek orientovaného napětí na boční strany kůry. Jedná se o nejčastěji vlnovitě přehnutou část zemské kůry, při kterém dochází k porušení původně horizontálního uložení vrstev. Často je pozorována u sedimentárních hornin, ale může se vyskytovat i u jiných druhů hornin. Každá vrása je složena ze dvou základních částí - antiklinály (místa vyklenutí) a synklinály (místa poklesnutí). Spojeny jsou rameny vrásy. Vrásy mohou dosahovat velikostí od několika milimetrů až po desítky kilometrů.

Složitá vrásová pohoří mají osy vrás zvlněné ve vertikálním směru, což vede k tzv. brachyantiklinální a brachysynklinální stavbě.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Strukturní tvary reliéfu [online]. www.geografie.webzdarma.cz, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Antiklinála a geosynklinála má na každém konci jedno křídlo.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]