Světlá pod Ještědem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Světlá pod Ještědem
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce Světlá pod JeštědemVlajka obce Světlá pod Ještědem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Dub
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel979 (2023)[1]
Rozloha13,20 km²[2]
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ463 43
Počet domů483 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Světlá pod Ještědem
Hodky 48
463 43 Světlá pod Ještědem
ou_svetla@volny.cz
StarostaPavel Glaser
Oficiální web: svetlapodjestedem.cz
Světlá pod Ještědem
Světlá pod Ještědem
Další údaje
Kód obce564427
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlá pod Ještědem (německy Swetla) je vesnice a spolu s dalšími 7 vesnicemi též obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 7 km jihozápadně od Liberce, 2 km jižně od vrcholu JeštěduJeštědsko-kozákovském hřbetu. Světlá je patrně nejznámější obcí Podještědí, je známá hlavně jako místo pobytu Karolíny Světlé. V této obci je mateřská a první stupeň základní školy. Žije zde 979[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Světlá je jednou z nejstarších obcí regionu, první písemná zmínka o tržní vsi Světlá se objevuje již roku 1291. V soupisu farností hradišťského děkanátu se objevuje ale až roku 1359, tento záznam je také považován za první určitou písemnou zmínku o vsi.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pomník K. Světlé
  • Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, roku 1730 na něm proběhla barokní přestavba během které byla přistavěna také cibulovitá věž. Kostel vyhořel roku 1899, během požáru se mimo jiné roztavil středověký kostelní zvon.
  • Obec do poválečného vysídlení německého obyvatelstva tvořila český jazykový ostrov obklopený německým okolím.
  • Před kostelem byl roku 1931 odhalen pomník Karolíny Světlé od sochaře J. Bílka. Pomník byl v r.1939 nařízením okupačních úřadů určen k sešrotování. Péčí vlasteneckých občanů byl ale během války uschován a v r. 1945 opět instalován na původním místě (Podještědí v Hitlerově třetí říši; Tomáš Edel).
  • Antošův statek (dnešní hostinec U Richtrů) z roku 1835 je dějištěm Vesnického románu Karolíny Světlé. Spisovatelka zde žila v letech 1853–1865 se svým manželem Petrem Mužákem (který se v obci r. 1821 narodil)[4] a místní reálie zapracovávala do svých románů.
  • Kříž u potoka na pomezí Rozstání a Doleních Pasek, dějiště stejnojmenného románu Karolíny Světlé.
  • Lom Basa v obci Padouchov známý hojným výskytem netopýrů.
  • Mazova horka a Skalákovna, severní konec Čertovy zdi
  • Přírodní památka Terasy Ještědu, pozůstatky mrazového zvětrávání

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde mimo jiné:

  • Petr Mužák (1821-1892), pražský středoškolský profesor, manžel spisovatelky Karoliny Světlé[4]
  • Alois Bulíř (1838-1899), architekt, ředitel městského stavebního úřadu v Praze[5]
  • Karel Bulíř (1840-1917), pražský učitel, autor učebnic a knih pro mládež, organizátor učňovského školství a učitelských spolků,[6] bratr Aloise[7]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Petr Mužák. Národní listy. 1892-02-09, roč. 32, čís. 40, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-04-05]. 
  5. Úmrtí. Národní listy. 1899-10-09, roč. 39, čís. 280, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 
  6. Karel Bulíř. Národní politika. 1917-01-02, roč. 35, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 
  7. Alois Bulíř. Národní listy. 1899-10-09, roč. 39, čís. 280, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VINKLÁT, Pavel. Podještědí. Liberec: Okresní úřad Liberec a Sdružení obcí „Podještědí“, 2001. ISBN 80-902887-0-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]