Frýdlant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Liberecku. Možná hledáte: Frýdlant nad Ostravicí.
Frýdlant
Frýdlant, pohled ze severu

Frýdlant, pohled ze severu

znak obce Frýdlantznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0513 564028
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 31,62 km²
počet obyvatel: 7 565 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 295 m
PSČ: 464 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37
464 01 Frýdlant
starosta / starostka: Dan Ramzer
Oficiální web: http://www.mesto-frydlant.cz/
E-mail: podatelna@mu-frydlant.cz

Frýdlant
Red pog.png
Frýdlant
Frýdlant, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech ležící v okrese LiberecLibereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku na okraji Jizerských hor. Bylo odedávna přirozeným centrem okolního kraje, patrně proto nazývaného Frýdlantsko. Město samo vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku a protéká jím řeka Smědá. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že hrad Frýdlant vznikl někdy ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Jeho vybudování zároveň ukončilo nadvládu biskupů z Míšně nad okolním územím patřícím tehdy rodu Ronovců. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada povýšena na město a rozšířena. Toto město bylo chráněno hradbou, vodním příkopem a palisádovým náspem, vstup do něj zajišťovala dvojice bran: první směrem k brodu a druhá – Horní – směrem k hradu. V této době také na opačném břehu Smědé vznikla osada Větrov. Podle urbáře roku 1552 bylo ve městě a předměstí 234 domů a pracovalo zde 21 pláteníků, 16 soukeníků, 10 řezníků a mnoho dalších řemeslníků.

Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 14281433 několik husitských nájezdů. Po smrti Kryštofa z Biberštejna 15. prosince 1551 připadlo Frýdlantsko opět královské komoře a od ní jej získal za 40 000 tolarů rod Redernů. Během této výměny velmožů si nechali frýdlantští měšťané potvrdit svá městská privilegia. Za Kateřiny z Redernu došlo ke sporu o právo várečné, kdy se měšťané i šlechtična hlásili o právo vařit pivo. Za Redernů byla ve městě postavena nová radnice osazená erby Redernů a Šliků, začalo se s dlážděním ulic a náměstí. Na sklonku 16. století si Redernové v těsném sousedství původního hradu postavili nový renesanční zámek zdobený sgrafity a s novou zámeckou kaplí zasvěcenou svaté Anně.

Do širokého povědomí však vstoupil Frýdlant až za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po Bitvě na Bílé hoře, když byl Kryštof z Redernu nucen z panství uprchnout. 4. dubna 1621 obsadil město Frýdlant oddíl Valdštejnovy pěchoty. 5. června Ferdinand II. udělil Albrechtovi frýdlantské a liberecké panství v léno a Valdštejn o rok později za tyto oblasti císaři zaplatil 150 000 zlatých. Valdštejn nepotvrdil městu právo várečné a zakázal protestantskou víru. I když celé vévodství neslo jméno podle Frýdlantu, vévoda sám zde pobýval jen krátce: 1. prosince 1627, 4.–7. června 1628 a v únoru a dubnu roku 1630. Sídelním městem vévodství byl Jičín. Tato doba znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Válečná konjunktura poskytovala místním obyvatelům mnoho pracovních příležitostí, například při výrobě střelného prachu, v papírně a i dalších podnicích. Kraj byl také po celá dvacátá léta ušetřen válečných útrap, za což si vysloužilo označení „šťastná země“ (terra felix). Město bylo vyrabováno 28. srpna 1629, když tudy projížděli chorvatští jezdci. Větším nebezpečím byl saský vpád v roce 1631, kterého tehdy hodlal využít i Kryštof z Redernu k návratu na své panství. Vpád však byl neúspěšný a Kryštofův návrat se tak nekonal. Během vpádu bylo opevnění Frýdlantu značně posíleno a na zámek se vrátila Valdštejnská posádka. Díky ní také nepadl zámek do nepřátelských rukou, když před 24. listopadem 1632 město obsadil oddíl zhruba tisíce mužů.

Po Valdštejnově smrti 25. 2. 1634 získali panství Gallasové. Matyáš z Gallasu zde však mnoho příležitostí k vládě nedostal – zuřila Třicetiletá válka a město bylo střídavě okupováno různými stranami konfliktu. Město bylo celkem desetkrát obsazováno Švédy i císařskými vojsky, také v této době vyhořelo a 24. května 1639 dokonce Švédové obsadili frýdlantský zámek. Během jejich okupace se na začátku roku 1640 na zámek dokonce vrátil Kryštof z Redernu a byl prohlášen za majitele panství Frýdlant, Liberec a Závidov. Císařská vojska však Frýdlant znovu obsadila 17. března 1640 a Kryštof musel (již navždy) svá panství opustit.

Po Gallasech se pány okolních panství stali Clam-Gallasové. Ti zde vládli až do 20. století. Také za jejich dlouhého panování byl Frýdlant vystaven válečným útrapám za Sedmileté války a v roce 1813, kdy jím táhla Napoleonova armáda.

Během těchto dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než sousední Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

Od 2. dubna 2012 dohlíží na bezpečnost ve městě liberecká městská policie. Smlouva je sepsána do roku 2016. Využívání městské policie z Liberce šetří Frýdlantu asi 2 miliony korun ročně.[2]

Dne 7. srpna 2010 zasáhly město bleskové povodně, nejvíce škod napáchala rozvodněná řeka Smědá.[3]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola
  • Gymnázium
  • Odborné školy:
    • Střední zemědělská škola s obchodní akademií
    • Střední odborné učiliště s rodinnou školou
    • Zvláštní odborné učiliště se speciální rodinnou školou

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdlantu.
Hrad
  • Hrad a zámek Frýdlant založený ve 13. století.[4]
  • Pseudorenesanční radnice z let 18921896 s městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem Franzem von Neumannem.
  • Kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 15491551 je díky mnoha přestavbám směsicí slohů. V jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterdamu.
  • Kostel Krista Spasitele náležející Církvi československé husitské
  • Pravoslavný kostel Sv. Maří Magdaleny
  • Dům purkmistra Zestermanna na náměstí
  • Morový sloup na památku obětí epidemií byl postaven v roce 1899
  • Frýdlantská rozhledna na Frýdlantském vrchu je 21 metrů vysoká rozhledna z pálených cihel a žulových bloků postavená v roce 1907.
  • na hřbitově se nacházejí vedle hrobů českých také německé, z nichž do některých se stále ještě pohřbívá. Některé z hrobů jsou až z počátku 19. století. Nachází se zde například hrobka mlynářské rodiny Siegmundů, jejíž součástí je cenná secesní reliéfní plastika.[p 1] U hřbitovní zdi poblíž vchodu jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzští, italští a polští zajatci, jež zde na následky věznění skonali během května roku 1945.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Frýdlant má silniční spojení s okolními obcemi a díky silnici 13 také s Libercem a hraničním přechodem HabarticeZawidów. Je zde autobusové nádraží ČSAD.

Místní železniční stanice na trati Liberec - Raspenava - Frýdlant - Černousy nese název Frýdlant v Čechách. Odbočuje zde železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem. Úzkorozchodná dráha do Heřmanic byla v roce 1976 zrušena.

V chodníku u domu číslo popisné 170 v ulici Míru je umístěn žulový kilometrovník s údajem „28,6“.[6]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejstarším pohřbeným v této hrobce je Adolf Siegmund, majitel mlýna, který zemřel roku 1916.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. BUŠKOVÁ, Daniela. Zloděje s kradeným zbožím dopadli strážníci v herně [online]. Frýdlant: Městský úřad, 2014-03-15, rev. 2014-03-18, [cit. 2014-03-19]. Dostupné online.  
  3. VRABEC, Luboš. ZÁPLAVY: Frýdlantsko, nejhorší situace na Smědé a Řasnici. Liberecký Deník [online]. 2010-08-07 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online.  
  4. Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8
  5. a b FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha : Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Liberec, s. 236.  
  6. FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 19.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]