Netýkavka žláznatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Netýkavka žláznatá

Netýkavka žláznatá
Netýkavka žláznatá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: netýkavkovité (Balsaminaceae)
Rod: netýkavka (Impatiens)
Binomické jméno
Impatiens glandulifera
Royle
Funkce tobolek

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), též netýkavka Royleova, je jednoletá bylina z čeledi netýkavkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je 1 až 2,5 metru vysoká, stavbou těla orientovaná pro růst do výšky. Má růžové okvětními lístky, které u stonku přecházejí do purpurové, štíhlé srdcovité listy středně zelené barvy. Stonek je hnědé barvy, která u země může přecházet v červenou či purpurovou. Její květy jsou 3–4 cm dlouhé a asi 2 cm široké. Kvete od června do října (v Česku začíná kvést později).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste na okrajích lesa, podél cest a potoků a jako plevel na mýtinách a pasekách, ve výživné a přibližně neutrální půdě s průměrnou vlhkostí. Daří se jí v oblastech s vyšší eutrofizací. Naopak, špatně snáší suché oblasti, vyšší polohy a hory, příliš suchou půdu a nedostatek světla.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní z rodu netýkavky, do kterého patří, se rozmnožuje pomocí cca 2–3 cm dlouhých tobolek, obsahujících semínka, která při dotyku (např. průchodu zvěře, při opylování, …) praskají a vystřelí až několik metrů daleko. Toto je obecně důvod jejího rychlého šíření. (Tobolky jsou jedlé, byť nedobré.)

Původem je z Himalájí (tato skutečnost se odráží např. v anglickém názvu rostliny – Himalayan Balsam). Od 19. století (uváděno 1839[1]) se ale rychle rozšířila do Evropy coby okrasná a medonosná rostlina. Po světě se šíří jako invazní druh. Byly snahy ji vypleňovat, ale podle studie Hejdy a Pyška z oddělení ekologie invazí BÚ AV ČR z roku 2006[2] to může otevřít prostor pro ještě invaznější rostliny jako např. křídlatku japonskou nebo podobné. Dále ve srovnání s ostatními invazními druhy (např. bolševník, již zmíněné křídlatky, lupina...) je její dopad na složení společenstev velmi malý[3].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://botanika.wendys.cz/kytky/K152.php
  2. What is the impact of Impatiens glandulifera on species diversity of invaded riparian vegetation?, Martin Hejda and Petr Pyšek, Biological Conservation, 2006
  3. Hejda M., Pyšek P. & Jarošík V. (2009): Impact of invasive plants on the species richness, diversity and composition of invaded communities. – Journal of Ecology 97: 393–403)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Himalayan Balsam na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu