Luňák červený
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Milvus milvus (Linnaeus, 1758) |
||||||||||||||||
 Rozšíření luňáka červeného
|
Luňák červený (Milvus milvus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Obsah |
Taxonomie[editovat]
Většinu areálu obývá luňák červený evropský (Milvus milvus milvus). Za další poddruh bývá považován l. č. kapverdský (M. m. fasciicauda) obývající Kapverské ostrovy, jenž je původně patrně hybridní populací s luňákem hnědým.[1]
Popis[editovat]
Větší než luňák hnědý (délka těla 61-72 cm, rozpětí křídel 140-165 cm). Typická jsou pro něj bílá pole na spodní straně vnitřní části ručních letek.[2] Od ostatních druhů našich dravců se liší dlouhým, hluboce vykrojeným ocasem, který je shora rezavě zbarvený.[3]
-
Letící luňák červený (pohled zespodu)
-
Letící luňák červený (pohled shora)
.jpg)
Výskyt[editovat]
Má evropský typ rozšíření. V severních oblastech tažný druh, jinde stálý nebo potulný.[1] Hnízdí v lesích blízko vodních ploch, s volnými prostranstvími.[3]
Výskyt v Česku[editovat]
V České republice začal hnízdit po stoleté pauze v roce 1976 na jižní Moravě, od té doby se značně rozšířil. V současné době hnízdí roztroušeně téměř po celých Čechách a na jižní Moravě, nepravidelně také v ostatních částech Moravy a ve východních Čechách. Početnost na českém území byla v letech 2001-2003 odhadnuta na 70-100 párů.[4]
Hnízdění[editovat]
Hnízdí jednotlivě i v koloniích (v ČR pouze samostatné páry). Hnízdo staví oba ptáci z větví na jehličnatých i listnatých stromech, obvykle velmi vysoko. Jako základ jim někdy slouží stará hnízda vran nebo dravců. Ročně mívá jednu snůšku po 2-4 bělavých, řídce hnědě čárkovaných nebo skvrnitých vejcích o rozměrech 56,6 x 45,0 mm. Jejich inkubační doba trvá 28-30 dnů, většinou sedí výhradně samice, kterou samec většinově krmí. První 2 týdny krmí mláďata pouze samice, která porcuje potravu přinášenou samcem, později loví již oba ptáci. Hnízdo opouští po 40-50 dnech a další 1-2 týdny se zdržují ve větvoví poblíž hnízda.[1]
Potrava[editovat]
V potravě převládají ptáci, savci a ryby. Požírá hlavně mršiny, častý je také potravní parazitismus. V zimě požírá i odpadky, za kterými zaletuje na smetiště.[1]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Externí odkazy[editovat]
