Luňák červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Luňák červený

2011-04-17 14-16-49 Switzerland Kanton Schaffhausen Gennersbrunn.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: krahujcovití (Accipitridae)
Rod: luňák (Milvus)
Binomické jméno
Milvus milvus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření luňáka červeného
Rozšíření luňáka červeného

Luňák červený (Milvus milvus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Většinu areálu obývá luňák červený evropský (Milvus milvus milvus). Za další poddruh bývá považován l. č. kapverdský (M. m. fasciicauda) obývající Kapverské ostrovy, jenž je původně patrně hybridní populací s luňákem hnědým.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Větší než luňák hnědý (délka těla 61–72 cm, rozpětí křídel 140–165 cm). Typická jsou pro něj bílá pole na spodní straně vnitřní části ručních letek.[2] Od ostatních druhů našich dravců se liší dlouhým, hluboce vykrojeným ocasem, který je shora rezavě zbarvený.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Má evropský typ rozšíření. V severních oblastech tažný druh, jinde stálý nebo potulný.[1] Hnízdí v lesích blízko vodních ploch, s volnými prostranstvími.[3]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice začal hnízdit po stoleté pauze v roce 1976 na jižní Moravě, od té doby se značně rozšířil. V současné době hnízdí roztroušeně téměř po celých Čechách a na jižní Moravě, nepravidelně také v ostatních částech Moravy a ve východních Čechách. Početnost na českém území byla v letech 20012003 odhadnuta na 70-100 párů.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě i v koloniích (v ČR pouze samostatné páry). Hnízdo staví oba ptáci z větví na jehličnatých i listnatých stromech, obvykle velmi vysoko. Jako základ jim někdy slouží stará hnízda vran nebo dravců. Ročně mívá jednu snůšku po 2-4 bělavých, řídce hnědě čárkovaných nebo skvrnitých vejcích o rozměrech 56,6 x 45,0 mm. Délka sezení je 28-30 dnů, většinou sedí výhradně samice, kterou samec většinově krmí. První 2 týdny krmí mláďata pouze samice, která porcuje potravu přinášenou samcem, později loví již oba ptáci. Hnízdo opouštějí po 40-50 dnech a další 1-2 týdny se zdržují ve větvoví poblíž hnízda.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě převládají ptáci, savci a ryby. Požírá hlavně mršiny, častý je také potravní parazitismus. V zimě požírá i odpadky, za kterými zaletuje na smetiště.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu